Senátor vám poví, jaká hrozná pitomost může za škody letošních povodní

Když jsem se vás před časem dotazoval na politiku EU ohledně emisních povolenek, tak jste řekl, že je to založeno na nepodložené klimatické hysterii. Čili nevěříte, že globální oteplování či změna klimatu je způsobena člověkem? Je to tedy tak, že třeba i ve středověku bylo tepleji, i když byla mnohem menší činnost člověka, která by způsobovala vypouštění CO2?

Ano, tehdy se pěstovali melouny, pěstovalo se víno. Ke změnám klimatu dochází a docházet bude bez ohledu na to, jestli po této zemi bude běhat homo sapiens nebo kdokoli či cokoli jiného. Druhá věc je, že my svou činností své okolí ovlivňujeme. Co se týká klimatu, tak dominantní vliv na to má sluneční činnost a hlavně existence a prolínání interference takzvaných slunečních cyklů, jedenáctiletého, osmdesátiletého a dvousetletého. To je tedy ten dominantní faktor.

Jakou roli hraje CO2?

Vypouštění takzvaných skleníkových plynů klima ovlivňuje, ale ne tak výrazně. Když se podíváme do historie a využijeme údajů, které přináší paleoklimatologie, tak jsme v historii měli období, kdy byly na Zemi globální koncentrace oxidu uhličitého mnohem vyšší a současně globální teploty mnohem nižší a naopak, kdy koncentrace CO2 byly velice nízké a globální teploty velice vysoké. Jednoduše klima není založeno jenom na CO2 a oxid uhličitý není založen jenom na člověku. Globální emise CO2 vzniklé činností člověka jsou jenom jednotky procent a když to stáhneme na Evropu, která si vymýšlí tyhle pitomosti, tak je to ze všech emisí vytvořených člověkem asi jenom 15 procent. A kolik je 15 procent z jednoho či dvou procent? To je nic.

Ing. Bc. Miroslav Krejča, CSc.

Sympatizovat Profil Položit dotaz Odpovědi Hodnotit Štítky

A co tedy říkáte tomu boji proti globální oteplování?

Děláme takové pitomosti, které způsobují mnohem větší a dalekosáhlejší škody a které pociťujeme mnohem více, než změnu klimatu. To jsou problémy vzniklé právě tím, jak hloupě se snažíme řešit klimatickou změnu. Čím bychom se měli zabývat je to, jak šetřit zdroje a jak se přizpůsobovat a jak efektivně reagovat na změny okolního prostředí, ke kterým bude docházet a dojde, bez ohledu na to, co dělá EU, i kdybychom úplně přestali vypouštět CO2. Místo snahy poručit větru dešti bychom se měli těm nevyhnutelným změnám přizpůsobit. Od lidské arogance, kdy si myslíme, že něco nalajnujeme, se musíme vrátit k pokoře a poznání. Chybí nám poznání, protože my tu hodnotíme procesy, které do dnes nemáme důkladně zmapované.

Co myslíte těmi pitomostmi?

Evropa udělala v rámci boje proti globálnímu oteplování spoustu pitomostí a spoustu jsme jich udělali i my. Přeletíte hranice k nám a buď vás oslňují farmy solárních panelů nebo žlutá pole. V okolních státech to tak není. Jenom my jsme byli v uvozovkách chytří a někteří v tom vycítili dobrý byznys. O tom, co to způsobuje, před nějakým časem dobře mluvil prezident Agrární komory Honza Veleba. S důsledky tohoto se potýkáme i v rámci povodní. My jsme vlastní činností výrazně omezili retenční schopnost krajiny, tedy schopnost zadržet vodu. Největším rezervoárem vody je, vždy byla a vždy bude půda. Nádrže a přehrady v podstatě nehrají velkou roli. Obhospodařováním zemědělské půdy jsme zhoršili retenční schopnost půdy.

Jak?

Podívejme se pár desítek let dozadu, jak fungovalo naše zemědělství. Měli jsme výrazný podíl živočišné výroby, která ale vyžadovala velký podíl pícnin, tedy rostlin, které hluboko koření a výrazně zlepšují retenční schopnosti půd. V rámci nešťastné Společné zemědělské politiky EU, kterou považuji za jeden z největších zločinů, jsme opustili některé tradiční zemědělské komodity jak v živočišné i rostlinné výrobě, protože to někde vyrobí levněji díky přírodním podmínkám či všedeformujícím dotacím. A pak jsme začali zemědělskou krajinu zaasfaltovávat, zabetonovávat, pokrývat solárními panely či jsme na ní začali pěstovat takzvané energetické plodiny – obilí, kukuřici, řepku. To jsou plodiny velice poškozující půdní strukturu a snižují její retenční schopnosti. A místo toho, jak jsme po pádu komunismu říkali, jak opět rozdrobíme zemědělskou krajinu a vrátíme tam remízky, úvozy a cesty, tak to zase scelujeme, protože byznys je byznys.

Na půdě přestávají podnikat zemědělci, ale podnikatelé se zemědělskou půdou, kteří ji vydrancují, vyžijí a opustí a pak jdou o kus dál. Výrazným omezením živočišné výroby se přestala vracet do půdy organická hmota, která má obrovský vliv na strukturu půdy a její zadržovací schopnosti. A když už někde vyprodukujeme nějaké organické odpady v zemědělství, tak to radši proženeme bioplynkami, které také výrazně dotujeme. Čili způsob obhospodařování krajiny a zemědělské půdy je to naprosto absurdní a proti zdravému lidskému rozumu. Nedivme se pak, že když trochu zaprší, tak nám hodně vody stéká do potoků a do řek, když půda zadrží málo vody. Vodní nádrže to nezachrání. Ty by spíš měly fungovat v době, kdy je vody méně a regulovat, aby nevyschla koryta řek.

Není příčinou toho všeho ale politika boje proti globálnímu oteplování Evropské unie?

Jsme v tom papežštější než papež.

Ale je to kvůli politice EU, která podporuje biopaliva a takzvané obnovitelné zdroje energie...

Teď už z toho trochu couvají a už je několik dokumentů o tom, že to není to pravé ořechové a že to má své negativní efekty.

Ale ty plány, že do roku 2020 musí být 20 procent energie z obnovitelných zdrojů, pro rok 2030 jsou návrhy 40 a 45 procent energie z OZE...

...to je blbost...

...a jestli by to také nemělo být spíš na úvaze jednotlivých států, neboť mají odlišné přírodní podmínky. Některé státy mají například mnoho rychlospádových řek, tak to naženou ve vodních elektrárnách tam. Ale co dělat tady? Vítr tu nefouká, na poušti také nejsme. A otázka, zda ty větrníky nemohou zase přetížit elektrickou síť. Jestli není lépe počkat na přirozený vývoj, kdy se do toho vyplatí investovat. Nyní těžba břidlicového plynu snížila cenu energetických komodit. Není to o tom, že zde stále uměle něco plánujeme, ale objeví se nový zdroj?

Břidlicový plyn způsobil v USA výrazné zlevnění uhlí, které se nyní vozí do Evropy. Neměli bychom plánovat kolik procent toho a toho, ale měli bychom přijmout nějaká opatření, která nás donutí šetřit ty zdroje, které jsou nenahraditelné a neobnovitelné. Já jsem zastáncem uhlíkové daně. Neříkám, že uhlík v ovzduší ve formě CO2 je problém, ale jako problém vidím, že tyto zdroje jsou neobnovitelné a měly by tu být i pro další generace, které s nimi dokáží zacházet i efektivněji, a ne že my je vytěžíme a spálíme. A to bez ohledu na to, co ještě najdeme. Čili není cestou se zavázat do roku toho a toho splníme tato procenta. To pak vede k tomu, že uděláme takové voloviny, jaké jsme udělali.

Římský klub strašil, že do určitého roku se zdroje vyčerpají, ale do té doby se našla spousta nových nalezišť a zásoby surovin se třeba zdvojnásobily...

Je pravda, že všechny zásoby těchto fosilních zdrojů nemáme zmapovány, ale tak jako tak je spotřebováváme a neobnovují se.

Ale nemá tohle řešit trh, že v okamžiku, kdy bude těch surovin tak málo, že budou tak drahé, aby se těžily, se vyplatí investovat třeba do těch obnovitelných zdrojů? Teď se to dotuje a zaplatí to obyčejný občan v ceně elektřině. Proč dotovat něco, co se samo tržně zatím nevyplatí?

Já jsem zásadně proti jakýmkoli dotacím. Ty všechno deformují. Já chci vidět, kolik co stojí, aniž by to bylo deformováno dotací. Změna ceny deformuje a ovlivňuje chování lidí. Dotace totálně deformují celý trh a vůbec povědomí občanů, kolik co doopravdy stojí. Na systém dotací je napojen obrovský byznys. V dotačních tocích se spousta peněz vypaří, ztratí.