Česko drtí koronavirus. 16 642 nakažených za úterý, za stejný den s onemocněním covid-19 zemřelo 240 lidí. Ani v dalších dnech ta čísla příliš neklesla. Jak z téhle katastrofické situace ven?
Když jsme před několika dny sestavovali „desatero“ Hnutí pro zdravý rozum, jak postupovat v této největší krizi, jaká zatím postihla Českou republiku, vzpomněl jsem si na úspěšné heslo, které asi tak před třiceti lety přispělo k normálnějšímu přístupu k problematice HIV/AIDS. Ani covidovou krizi nezvládneme jinak než důsledným používáním zdravého rozumu. Toto „desatero“ jsme měli možnost 24. února prezentovat při setkání akademiků s panem premiérem a s některými dalšími členy vlády. Tehdy nás pan premiér informoval o tom, že ve stejný den ráno dostal jinou platformu čtyřiceti jiných akademiků, především lékařů a biologů „Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky“. V obou platformách jsou přítomni i ekonomové, sociologové či reprezentanti podnikatelů. Obě platformy požadují prakticky totéž, pouze druhá konkrétně vládě poskytuje čas čtyřiceti dnů k zastavení komunitního a exponenciálního šíření viru, tedy k dosažení stavu pod jeden tisíc nově diagnostikovaných případů za den. Uvědomujeme si, že obnovení nových civilizovaných poměrů v naší zemi i s přihlédnutím k naší geografické poloze uprostřed Evropy a z toho vyplývajících vazeb České republiky k ostatním evropským zemím vyžaduje jednotu, v níž je síla. I proto bych doporučil propojení obou manifestů.
Ve světových statistikách jsme mezi těmi úplně nejhoršími v počtu nakažených i zemřelých v přepočtu na milion obyvatel. Je to i selhání předních imunologů, kteří fungují v nejrůznějších poradních týmech?
V této chvíli asi není tak důležité řešit otázku, kdo a proč nese větší vinu na tom, že se epidemie u nás dostala do tak mimořádně nebezpečného stadia, kdy se nový koronavirus šíří populací zcela nekontrolovaně, komunitně a exponenciálně, kdy tak roste mortalita (úmrtnost) – jde o 17 tisíc nadúmrtí oproti předchozím devíti letům, byť ne letalita (smrtnost). Na deset zemřelých pozitivních lidí u nás umírá v Německu asi 36 lidí a v ostatních evropských zemích tomu je podobně, ale to jenom za cenu extrémního nasazení našich lékařů a zdravotních sester, které již překročilo únosnost. Hrozí kolaps, pokud jde o dostatek lůžek intenzivní péče, a ještě více chybějí specializovaní pracovníci, kteří umějí ovládat například často nezbytnou mimotělní membránovou oxygenaci, tzv. ECMO, jehož ovládání je obtížnější než řízení letadla.
Copak není namístě se ptát, kdo a co způsobilo, že se Česko dostalo do situace, kdy žádá okolní státy o pomoc formou přebírání pacientů do své péče nebo ostatní členské země EU o přenechání části dodávek vakcín?
Není jednoduché říci, kdo je viníkem, vždyť s touto situací se v nové době u nás setkáváme poprvé. I sám pan premiér do jisté míry obviňuje „muže s matematickými vzorci“, který do snad správných vzorců dosadil čísla z Lombardie, kde se epidemie v Evropě poprvé katastrofálně projevila, nicméně na jaře 2020 u nás byla situace zcela odlišná. Za prvé v Lombardii, okolo Milána a Bergama, žilo velké množství lidí z Číny, kteří pracovali v italských továrnách, aby výrobky mohly nést nápis „Made in Italy“. A na toto období připadl čínský nový rok spojený s velkou migrací a výměnou čínské populace. Za druhé mezi infikovanými Italy bylo velké množství mladých lidí a lidí středního věku. Za třetí pravděpodobně zde hrály roli i určité genetické faktory vázané na chromozóm Y, které ovlivňují vnímavost k této infekci – právě v Lombardii se vyskytuje jeden z pěti základních morfologických typů tohoto chromozómu, který se vyskytuje i na Sardinii a na východním pobřeží Španělska. Vzpomeňme si na teorii až desetkrát více těžších případů v Evropě na západ od Rýna než ve střední Evropě, na východ od Rýna, přičemž ale tyto rozdíly vymizely při dalším mohutném šíření viru. Za čtvrté italští lékaři, kteří se jako první s touto problematikou setkali, nemohli vědět, jak se bude onemocnění vyvíjet u každého konkrétního infikovaného člověka, a proto všechny PCR pozitivní lidi hospitalizovali. Tím vznikl katastrofální nedostatek lůžek a došlo k přenosu z mladší a střední populace na starší, jinak nemocnou populaci, což významně přispělo k šíření covid-19. A my jsme vycházeli z těchto mylných čísel.
Psali jsme:
Ale tu první vlnu jsme zvládli snad nejlépe ze všech, slovy Andreje Babiše jsme byli „best in covid“. Čím se to zlomilo, že na podzim se Česko z premianta stalo zaostávajícím státem v ochraně před šířením nákazy?
Za chybu u nás osobně považuji koncem jara předjímání „druhé vlny“ na podzim. Nejen já jsem tehdy upozorňoval na to, že jde o jednu vlnu šířící se z Číny, která má však různé fáze. To znamená, že zde bude nový koronavirus přítomen i v létě, ale nebude se tak intenzivně projevovat díky počasí, stavu imunity – například i zvýšení koncentrace vitamínu D, který je klíčový pro tzv. „buněčnou imunitu“, která hraje hlavní roli při virových onemocněních – i rozptýlení lidí z měst na venkov. Velkou chybou bylo časté cestování do Chorvatska a absence prakticky jakékoliv základní ochrany – roušky – tam, kde je větší koncentrace lidí. Už koncem srpna byly rozpoznány první, zatím pouze naznačené rysy exponenciálního šíření viru, které se naplno projevilo v září 2020. Ale odpovídající instituce, ač již musely jasně vnímat vývoj epidemie, zahájily striktnější opatření až po volbách, tedy po 10. říjnu 2020. Covid-19 je nemoc, nikoliv politika. Naopak byla – někdy nedůsledně – zavedena až příliš přísná, nicméně nedůsledná opatření, která se poměrně dost chaoticky měnila, nepředvídaně, ze dne na den, a vláda se chovala nedůvěryhodně. To mělo pochopitelně i odraz v důvěře občanů a vedlo to i k nedodržování těch opravdu smysluplných opatření.
Vojtěch, Prymula, Blatný – tři jména, jejichž nositelé se vystřídali během koronavirového roku v čele resortu zdravotnictví. Šlo vůbec o změny k lepšímu?
Časté měnění ministrů zdravotnictví nebylo dobrým signálem. V určitých obdobích rozhodovalo o opatřeních několik komisí, které mezi sebou ani nekomunikovaly. Nebyla jasně vytyčena jejich hierarchie, takže během podzimu bylo jeden den zavedeno nějaké opatření, ale druhý den bylo zrušeno a nahrazeno téměř protichůdným. To nemůže zvyšovat důvěru lidí. Dosud trvá uzavření drobných krámků a obchodů v ulicích, kde lidé žijí a musejí si obstarat běžné živobytí. Místo toho, aby šli ob dva domy, jezdí do obchodních domů, které byly otevřeny, často s velmi špatnou klimatizací. Přitom důvodem tohoto dlouhodobého podzimního opatření byla údajně omezená mobilita obyvatel! Osobně nechápu ani uzavření například malých knihkupectví, kde je, zejména při dobré organizaci, minimální riziko nakažení se na rozdíl od otevření velkých knihkupectví v obchodních domech.
Co všechno mohlo zůstat otevřené, a nevyvolávat tak zlou krev ve společnosti?
Totéž jako pro malá knihkupectví platí pro malé kavárny a restaurace, kde je třeba pouze zajistit dobrou organizaci, a rovněž pro uzavření malých provozoven živnostníků a tak dále. Dochází tím k totální likvidaci malých a středních podniků, protože jejich finanční podpora je malá. To vede k postupné prohlubující se likvidaci střední třídy, která je pilířem společnosti a demokracie, jež tak může být ohrožena. Opakovaně mi během podzimu vytanula myšlenka, kterou pregnantně formulovali na podzim dva naši významní politici. Někdejší premiér Petr Pithart řekl, že „nyní je druhá doba porevoluční, kterou lze charakterizovat jako korporativismus“. Druhou větu napsal nedávno bývalý prezident Václav Klaus: „Je covid pouze nemoc, nebo se ho snaží někdo zneužít i k proměně společnosti?“ A neměl, domnívám se, na mysli pouze naši zemi, ale i většinu evropských států a donedávna i USA.
Uzavření škol považujete také za chybu, přestože se mezi žáky prvních dvou ročníků základních škol i mezi dětmi ve školce, kteří jako jediní mohli donedávna školská zařízení navštěvovat, začala v poslední době nákaza rychle šířit?
Už téměř rok jsou uzavřeny školy všech stupňů a „výuka“ probíhá „on-line“. To ale není výuka. Před několika lety bývalý poradce britského ministerského předsedy Tonyho Blaira, vynikající sociolog Anthony Giddens, napsal: „Univerzita je především setkávání očí.“ A to platí pro všechny školy. V budoucích desetiletích se tohle promítne do úrovně vzdělanosti, ale současně to má velmi negativní vliv i na psychický stav dětí a mládeže. Dětí, které již nemají kamarády, vysokoškoláci zase často neznají ani své kantory, ani spolustudující. To všechno vede k depresím i ke ztrátě sociability těchto dětí do budoucnosti. A deprese pak společně s absencí pohybu venku vedou ke zvýšení stupně imunodeficience, a tím i vnímavosti nejen k SARS-CoV-2.
V době, kdy se vášnivě diskutovalo o tom, zda je potřeba prodloužit nouzový stav, prohlásil ministr zdravotnictví Jan Blatný, že zavedená opatření proti šíření koronaviru přestala fungovat, protože je lidé stejně nedodržují. Ale od 1. března tu máme nový nouzový stav, a dokonce nesmíme cestovat mezi okresy. Co si o tom myslíte?
Rezignace a kapitulace státu, jak někteří členové vlády naznačují, skutečně není řešením. To musí spočívat na solidaritě, společné odpovědnosti a na tom, že si každý občan uvědomí, že záleží i na něm – tak trochu v duchu francouzského filozofa Jeana-Paula Sartra. Teprve spojenými silami státu a každého jednotlivce můžeme tuto katastrofu zastavit. Součástí řešení ale je i to, že nikdo z nás, a to zcela osobně, nebude rezignovat nebo kapitulovat a že se nebude ke společnému problému stavět fatalisticky. Bohužel duševní stav řady lidí po roce chaotických opatření, nedůvěry a nedorozumění vede k tomu, že mnozí lidé tento postoj zaujímají. Jedině každodenní a pravdivé informování lidí, například panem premiérem přímo s někým ze zasvěcených novinářů – tane mi na mysli například Petr Koubský nebo Daniela Drtinová, ale jistě je takových schopných lidí víc – tedy dobrá komunikace, je vhodnou psychoterapií. Všechna opatření ale musejí respektovat lidskou důstojnost.
Co máte tímto požadavkem na respektování lidské důstojnosti na mysli?
Lidé jsou schopní respektovat současné působení Policie ČR – ta je zde od toho, aby pomáhala udržovat „pořádek ve státě“. Ale mnozí jsou zaraženi nasazením armády, což vnímají jako nasazení armády proti vlastním občanům. Něco jiného je, když armáda pomáhá ve zdravotnictví, v domovech seniorů a tak dále, ale střežení okresů, jejichž hranice už téměř nikdo nezná? Osobně se domnívám, že uzávěra okresů bude velmi obtížně dodržovatelným opatřením bez většího smyslu. Lidé jezdí do práce, k lékaři, na úřady, k nemocným příbuzným. Povede to i k větší zátěži například i ve zdravotnictví. Sám jsem včera napsal a e-mailem poslal řadě lidí potvrzení, že jsou objednaní na vyšetření do Prahy na ten a ten den. Razítko na potvrzení není pochopitelně originálem, pro který by si dotyčný musel přijet, poněvadž pošta je pro tyto účely dosti pomalá. Myslím si, že to bude problém pro všechny.
Tímto opatřením asi vláda šlápla vedle. Hodně si ale slibuje od nově zavedeného povinného testování v průmyslových podnicích. Pro středně velké firmy například o 400 zaměstnancích to ale bude představovat náklad až 600 tisíc korun týdně. Přinese to ale odpovídající efekt, nebo byste se přimlouval za zavření všech podniků s výjimkou těch nezbytných pro chod státu na určitou dobu?
Podle mého názoru je nemyslitelné, aby veškerou zátěž spojenou s omezením šíření infekce nesli pouze „malí lidé“ například tím, že si ani nemohou nakoupit v malém krámku v ulici, kde bydlí a dnes často i po celý den žijí, včetně důchodců a podobně. Ale je zapotřebí zvážit, které větší a velké průmyslové podniky jsou po těchto diskutovaných 40 dnů opravdu nezbytné pro zachování chodu státu a které nikoliv. Chápu, že je zapotřebí zajistit například dodávku energie stejně jako provoz zdravotnických zařízení, dopravu a tak dále. Ale jistě mohou k ozdravění naší společnosti přispět i některé velké průmyslové provozy samy, samozřejmě ve všech případech s adekvátními finančními kompenzacemi, a to i za cenu státních půjček. Jistě i zde se projeví solidarita zemí EU. Kompenzace však nesmějí mít negativní psychologický a demotivační vliv.
Psali jsme:
Můžeme si od testování v průmyslu, ve výrobě a velkých firmách slibovat utlumení šíření nákazy?
Ve fungujících podnicích je třeba mít přehled o tom, kdo je infekční a kdo ne. Samozřejmě ani testování není stoprocentní, protože doba latence, tj. doba od infekce k infekčnosti nemocného, je kratší než doba inkubace, kdy již má dotyčný člověk pozitivní PCR testy na nový koronavirus nebo kdy se u něho objeví první projevy onemocnění. I tak ale zachytíme mnoho infekčních lidí. Samozřejmě bych používal různé modifikace PCR testů, které sice mají určitou falešnou negativitu. Zpočátku se hovořilo až o 20 procentech, nové úpravy testu mají toto procento menší. Ideální jsou PCR testy ze slin, při nichž odběr materiálu není spojen s žádným kýcháním či prskáním a výsledek je k dispozici prakticky ihned. Tzv. antigenní testy mají velmi mnoho falešných negativit, obvykle se uvádí, že antigenní test odhalí jednoho infikovaného člověka ze čtyř! Pozitivní bývají u klinicky těžkých případů. Často padá otázka, jak to je se stanovením specifických protilátek IgG. Otázka virů je spojena především s buněčnou imunitou, pouze někdo vyrobí i specifické IgG protilátky. Jejich přítomnost tedy obvykle svědčí pro stav po covidu-19, ale mnoho lidí ho překonalo a specifické IgG se jim nevytvořilo.
Má v dané situaci vůbec smysl uvažovat s výhledem několika týdnů o nějakém rozvolnění, jak se ho nejčastěji dožadují opoziční strany s cílem zahnat vládu do kouta?
Klinická i epidemiologická závažnost současné situace u nás v době, kdy řada států v Evropě na západ od nás již může na základě seriózních statistik uvažovat o postupném uvolňování restriktivních opatření, nic takového nedovoluje. My v situaci, kdy bychom mohli rozvolňovat, nejsme, a tím se dostáváme i do určité mezinárodní izolace. Dejme tedy státu oněch čtyřicet požadovaných dnů k zavedení takových opatření, o kterých je přesvědčen, že by mohla výrazně redukovat virovou nálož v populaci a zastavit exponenciální růst, tj. kdy bude denně méně než tisíc nově diagnostikovaných infekcí novým koronavirem. Veškerá opatření však musejí respektovat lidskou důstojnost a musejí být rozumná, rozumně se musí chovat stát i jeho občané. Přesto jsem přesvědčený, že některá opatření mohou být modifikována tak, aby již vyčerpaným lidem trochu usnadnila život. Přesto, že v době přítomnosti infekčnějších mutací – například britská mutace B 11.7 – se opatření musejí týkat všech občanů, je stále třeba věnovat zvýšenou pozornost lidem, kteří jsou při infekci bezprostředně ohroženi na životě, a místům, kde se infekce může šířit jako požár, jako jsou domovy seniorů a podobně. V této době jsme ale ohroženi všichni a na intenzivních lůžkách umírají i třiceti- či čtyřicetiletí lidé.
Ani po roce trvání epidemie nemají někteří lidé přesnou představu, jak minimalizovat riziko onemocnění covidem-19. Na co především byste je upozornil a co byste jim doporučil?
Klíčové body doporučení budu čerpat z našeho „desatera“. Samozřejmostí je trvalé dodržování „4 R“, tedy mytí rukou, dodržování rozestupů čili být alespoň dva metry od jiného, nošení kvalitní chirurgické roušky nebo roušky z nanovláken – s rouškou by však zejména starší lidé neměli podnikat delší cesty, neboť zvyšuje pocit dušnosti, u hypertoniků může zvýšit krevní tlak a používání rozumu. Určitou prevencí infekce z farmakologického hlediska je užívání dostatečného množství vitamínu D. Lékař vám může změřit koncentraci aktivního vitamínu v krvi. Asi před dvěma lety jsem si udělal právě ve vztahu k buněčné imunitě malý průřez u obyvatel centra Prahy a většina lidí se pohybovala mezi třetinou a polovinou dolní hranice normy. Vitamín D tedy měli velmi snížený. Nedoporučuje se ho užívat na noc a ráno je třeba dávat pozor u lidí s omezením funkce ledvin nebo s ledvinovými kaménky. Prospěšný je pohyb na čerstvém vzduchu, což je možné zatím realizovat pouze individuálně, ale víme, že přirozený pohyb zlepšuje stav imunitních funkcí.
A jak by si měl člověk počínat, pokud zjistí, že byl koronavirem nakažen?
U koho je diagnostikován covid-19, ten musí samozřejmě přísně dodržovat karanténu až čtrnáct dní, resp. do negativizace PCR testu. Vhodný je fyzický klid podle možnosti občas proložený krátkou chůzí po bytě, což je prevence hluboké žilní trombózy. Ta je při této virové infekci častější, proto se má také užívat asi třikrát denně jedna tabletu Aspirinu/Acylpyrinu/po 500 mg, není-li jeho kontraindikace, například krvácivé stavy. Dále se doporučují vyšší dávky vitamínu C, například ráno 1 000 mg a v poledne 500 mg, nezbytný je již zmíněný dostatek vitamínu D ve zvýšené dávce, běžné denní dávky zinku a selenu. Vhodný je Erdomed v tabletách při dávkování 1–1–1–0 a Sinupretu třikrát denně jednu tabletu – oba mají mírný protivirový a protibakteriální účinek. Naordinuje-li vám lékař antibiotikum, což často bývá azithromycine nebo clarithromycine, tj. Sumamed nebo Klacid, opravdu je užívejte a neříkejte si: „Vždyť to je virová infekce.“ Nový koronavirus totiž do jisté míry otevírá vrátka bakteriálním infekcím, které zvyšují aktivaci imunitního systému, což může nakonec uspíšit těžký průběh onemocnění.
prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.
Vláda v pondělí rozhodla o obnovení vývoje české vakcíny. Přitom by se na něm měl podílet tým sestavený profesorkou Věrou Adámkovou, jehož práci na konci roku zastavil ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že ve vývoji není třeba pokračovat, protože bude brzy k dispozici komerční vakcína. Jaká jsou pro a proti vývoje české vakcíny a má v nynější situaci vůbec smysl?
Pokud vím, tento vývoj nebude na principu tzv. messenger RNA, jako jsou například vakcíny od firem Pfizer/BioNTec či Moderna. Původním směrem, kterým šel tým paní profesorky Adámkové, byl inaktivovaný virus, současný zvažovaný princip neznám. Ale v současné době, kdy na této problematice pracuje velká řada firem na celém světě, které jsou perfektně finančně zajištěny, v tomto výzkumu nevidím cestu k zajištění vakcinace v České republice. Navíc řada z vakcín těchto firem je již schválena k použití, přičemž schvalovací proces u biologických preparátů je velmi složitý a dlouhodobý. Něco jiného je věc, která mně vytane na mysli, když si vzpomenu na naše milá společná sezení a povídání si s panem profesorem Antonínem Holým, který je autorem celé řady léků nejen proti HIV, ale i proti jiným virům. Vybudoval celou školu, která se dnes v Praze (Ústav organické chemie a biochemie – profesor Zdeněk Hostomský a profesor Jan Konvalinka) i ve světě (inženýr Tomáš Cihlář ve firmě Gilead Sciences) stále podílí na syntéze různých, především protivirových léků. Ty ale nejsou klinicky zkoušeny a vyráběny v České republice, ale v zahraničí, především v USA. Mám na mysli to, že třeba paní profesorku Adámkovou, paní profesorku Tachezy a další osvítí nějaký nápad, princip, který navrhnou a který potom může trvale inspirovat další výrobce vakcín.
Ale říkal jste, že ve vlastním výzkumu nevidíte cestu k zajištění vakcinace v České republice. Má tedy opodstatnění, nebo ne?
Pokud jsme dnes schopni ufinancovat tento směr výzkumu, který jsem uvedl na konci předchozí odpovědi, tak proč ne. Vždyť v tom má Československo velkou tradici. Často jezdím místy, kde kdysi nedaleko vily bratří Čapků, stávala „Orionka“, kde kdysi byly vyráběny první vánoční čokoládové kolekce na světě a po druhé světové válce zde byl vybudován Imunologický ústav, který stále měnil jména. Předcházely mu Státní zdravotní ústav, Biogena, která již v Orionce vyráběla vakcínu proti poliomyelitidě, přenosné dětské obrně. Později jsem tam často chodil pro vynikající Transfer factor, který jsme od roku 1975 aplikovali s panem profesorem Ctiradem Johnem, to už se jmenovalo „Ústav sér a očkovacích látek“, který se později proměnil na Sevapharmu. Vázány touto tradicí třeba vymyslí paní profesorka Adámková s paní profesorkou Tachezy úplně nový princip vakcín, nicméně nevidím v tom řešení této epidemie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
COVID-19
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
