Slavíte s manželkou Valentýna? Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?
Anketa
V Dánsku nedávno podle Novinek.cz spustili mobilní aplikaci k udělování souhlasu se souloží. Prý jde o řešení pro tamní muže, kteří chtějí mít jistotu, že se milostnými hrátkami nezprotiví zpřísnění právní definice dobrovolného sexu. Co vy na to?
Do různých států Evropské unie proniká tento neblahý americký zvyk pozvolna a postupně. Také ten nesmysl, který se jmenuje MeToo, začínal u nás jenom s obtížemi a musel být na různých sociálních sítích dostatečně propagován. To samozřejmě neznamená, že časem i u nás nebude ke každé souloži zapotřebí písemný souhlas ženy. Vlastně by měl být u každého pohlavního styku raději přítomen právní zástupce. Nyní samozřejmě s rouškou.
Zanedlouho za námi bude skoro celý koronavirový rok. Zpozoroval jste během něj s kolegy, kteří ještě vykonávají praxi, nějaké změny v partnerském soužití či v sexuálním životě Čechů?
Většina odborníků se shoduje na tom, že při dlouhodobé koexistenci páru v uzavřeném prostředí může dojít ke komplikacím v partnerském soužití, zkrátka že si lidi začnou „lézt na nervy“. Zatím se to projevuje spíše sexuálními poruchami než násilnými činy. Ale pokud ten virus bude řádit ještě dlouho, tak nevím…
Je home office, tedy práce z domova, výzvou k „postelovému řádění s partnerkou“ mezi občasným „uspokojováním“ otravného šéfa?
„Home office“ je odporný anglismus. My jsme tomu zamlada říkali „pédéčko“ (PD = práce doma). U některých zaměstnání je to výhodné, je možno nastavit individuální rozvrh. Na domácí postelové řádění si někdo může udělat čas krize nekrize. A šéf ostrouhá, pokud ovšem nepřijde domů „na kontrolu“.
Anebo je všechno jinak a zbytnělé ponoření do virtuální reality během koronakrize se týká i vztahů?
Na nebezpečí internetu a neblahý vliv užívání sociálních sítí bylo už poukazováno před koronakrizí. Počítač individualizuje kolektivní život, lidé se přestávají o sebe zajímat a každý jenom nepřetržitě ťuká do přístroje. Je pravděpodobné, že krize tuto izolaci a individualizaci prohloubí. A navíc zde hrozí ještě nebezpečí infantilizace. Všichni lidé si pořád hrají jako děti. Průmysl internetových her doznává mamutí zisky a mnozí lidé si nemohou představit svůj život bez her.
Psali jsme:
Během loňského léta a rozvolněných vládních nařízení jsem v jedné restauraci na Vinohradech v Praze čekal na nedochvilné přátele. U protějšího stolu seděl mladý pár. Přiznávám, nudil jsem se, takže jsem je šmíroval. Ač hovořili celkem necudně, za celou půlhodinu si nestiskli ruce, nedali si polibek, neobjali se. Jak je toto možné?
Třeba se objímali jenom symbolicky prostřednictvím klávesnic svých notebooků. Aspoň mají jistotu, že nebudou obviněni ze sexuálního obtěžování. Vzájemné dotyky mohou být v tomto smyslu nebezpečné.
Snadný přístup k online pornu ničí sexuální život mladých mužů. Tohle už jsme slyšeli několikrát. Je to pravda?
Normální pornografie – bez násilí, nechutností a dětí – nemůže nikomu uškodit a snadný přístup k ní je možno uvítat. Ale jak praví staré přísloví: všeho moc škodí. Konzumace pornografie by měla být chápána jako doplněk sexu, nikoliv jako jeho náhražka. Pornografická závislost také znemožňuje mnohé další sexuální a pracovní činnosti. Naštěstí, na rozdíl od hracích automatů, není však tento koníček tak nákladný.
Znám příběh mladé ženy, která neustále toužila po svém manželovi, jenž ve vedlejším pokoji koukal na porno, protože měl těch žen na obrazovce více, svůdnějších, svůdněji oblečených a dělaly úplně všechno. Jak by se tohle mělo řešit?
Manžel by měl svou ženu do sousedního pokoje pozvat, aby se mohli na ty nahé krasavice dívat společně. A potom by ji měl ubezpečit o tom, že ona se mu líbí víc. Pokud to není pravda, nazývá se to „pia fraus“ – zbožná lež. V manželství se to doporučuje.
Rakouská nositelka Nobelovy ceny za literaturu s českými kořeny Elfriede Jelineková napsala mimo jiné pozdější bestseller Lačnost. Snažila se napsat ženské porno, ale moc to nevyšlo. Feministky v Česku se snažily vydávat ženské porno, ale vznikl z toho docela cudný, ale vtipný literární časopis. Proč ženy porno berou jinak a vlastně ho odmítají?
U nás na nádraží Černošice-Mokropsy je dost početné množství knih na půjčení do vlaku a zadarmo. Našel jsem tak knihu Elfriede Jelinekové Milovnice. A přestože je autorka nositelkou Nobelovy ceny, tuto nádražní knihu nikdo neotevřel, to se pozná. Je to samozřejmě trochu porno. Velice se mi to líbilo zejména proto, že to není tak prvoplánově laciné jako Odstíny šedi – bestseller, který svou skladbou připomíná bývalé „romány pro služky“. Nechci machrovat, nejsem literární znalec, ale mám asi trochu jiný vkus. Tu Jelinekovou jsem ukradl a nechal si ji v knihovně.
Psali jsme:
Mám další příběh, který se stal nedávno. Manželka si domů pozvala nejlepší kamarádku na oslavu narozenin. Po trachtaci se kamarádka uvelebila v pokoji pro hosty a manželka ležela ke všemu připravena na manželské posteli. Muž šel ještě na WC, kde našel tuto manželčinu kamarádku. Když se manželka po chvíli vzbudila, našla je ve vášni na kanapi. Posléze se přiznali, že spolu mají poměr již dlouho. Prý jej manželka doposud za tu nevěru stále týrá a týrat bude. Co byste radil?
Rada se odvíjí od toho, zda je manželka ochotná nevěru odpustit a manžela přestat týrat. To by bylo nejlepší, ale také dosti obtížné. Znám dokonce ženy, které by byly ochotné se k souložícímu páru přidat jako třetí.
Zvýšil se během koronakrize počet domácího násilí?
Četl jsem, že to někdo tvrdí, ale nevím, zda je to jenom dojem nebo seriózní výzkum. Výzkum by totiž vyžadoval i předkrizový čas, kontrolní skupinu a výpočet indexu pravděpodobnosti. Pokud vím, takový výzkum zatím nikdo nepodnikl.
Vláda si nechá nyní podle Seznamu.cz vypracovat sociologické šetření za více než 150 tisíc korun, které má odhalit, jak časté je v Česku sexuální obtěžování v hromadné dopravě. Je to v současnosti na programu dne?
Na programu dne to rozhodně není, ale nepochybně si tím některá nevládní „nezisková“ organizace namastí kapsu. Budou to zkoumat ženy-výzkumnice, které mají zřejmě v rozhodujících politických orgánech značný vliv.
Zeptám se podobně jako na začátku. Ovlivní společnost nějak z hlediska vztahů a sexu koronakrizová léta, protože ještě nejsme na konci?
Na to si budeme muset počkat, ale v těchto záležitostech jsem bytostným optimistou. Lidská sexualita je po tisíciletí neměnná. Žádné krize, nemoci, zákony a mediální kampaně mezilidské vztahy a jejich sexuální podstatu dlouhodobě neovlivní a sexu neuškodí. Lidská sexualita končí smrtí. Já jsem to zatím přežil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský
