Má NATO vyslat na Ukrajinu mírové sbory?Anketa
Už měsíc sledujeme ruský útok na Ukrajinu, zahrnující masivní ostřelování velkých měst a likvidaci infrastruktury. Mnoho lidí nad tím vrtí hlavou a nechápe smysl této akce. Pojďme se prosím zaměřit na vyloženě ekonomické aspekty této invaze dává vám jako ekonomovi nějaký smysl? Co vůbec může Rusko takovou akcí ekonomicky získat?
Sankce jsou jednoznačná odpověď, že nebudeme tolerovat činy, které jsou naprosto odporné. Pokud se prezident Putin neštítí bombardování civilistů, těhotných žen nebo zabíjení nevinných dětí, tak musí počítat s tím, že to svět nenechá bez odpovědi.
Ruský prezident bere budoucnost svým občanům. Dělá z Ruska skanzen a druhou KLDR. Dostal během jednoho měsíce svoji zemi do mezinárodní i ekonomické izolace. V Rusku začíná chybět některé základní zboží, hodnota rublu i úspor běžných ruských lidí se propadá a jejich průmyslu začínají chybět pro něj tolik potřebné západní technologie. Putin dnes válku financuje na úkor běžných Rusů a jejich budoucnosti. O to smutnější je, že část ruské veřejnosti těmto krokům slepě tleská a podporuje je.
Putin posílá do válečné agrese sedmnáctileté mladé kluky. Domů ke svým mámám se nevrátí tisíce mladých lidí, protože je ruští generálové posílají do nesmyslné agrese proti ukrajinským sousedům. Ruská armáda bombarduje porodnice, školy, panelové domy.
Záběry toho, jak ruská armáda střílí do civilistů a porušuje na rozkaz Putina a jeho generálů základní lidská práva, pro nás musí být varováním. Tyto činy si zaslouží jasnou a důraznou odpověď.
Ukrajinci ukazují ohromnou bojovnost a odvahu. Velký respekt před tím, jak bojují za svůj národ, demokracii a svobodu. Bojují i za nás. Miliony Ukrajinců i tak musely utéct ze své rodné země. Je to v mnoha ohledech bezprecedentní situace, a to především kvůli jednomu muži, který se dopouští válečných zločinů a chová se jako agresor.
A jaké „ekonomické“ pohnutky měl Putin k invazi? Ukrajina je jednou z obilnic Evropy a samozřejmě je velmi bohatá na nerostné suroviny. Ruská ekonomika je postavena na nerostných surovinách, nikoliv na přidané hodnotě. Hlavní motivací ale samozřejmě byla geopolitika, nikoliv ekonomika.
Denně slyšíme příběhy úrovně ruské armády, jejího vybavení i schopností vojáků, které ukazují, že jsme ji před válkou nejspíš trochu přeceňovali. Rusko přitom objektivně (jsou na to data) cpalo roky do reformy armády ohromné peníze. Jak je podle vás možné, že teď čteme o neuvěřitelném šlendriánu, že ruským tankům nefungují vysílačky a automobilové kolony se zastavují kvůli špatným pneumatikám? Znamená to prostě, že ty peníze někam zmizely?
Celá řada generálů kolem ruského prezidenta jsou miliardáři. Podívejte se na daču generála Šojgu. Tam musela jít celá řada peněz původně určených na ruskou armádu. Putin využil této korupce k budování vlastní domnělé autority a pavučiny moci. Vytvořil si kolem sebe svět poslušných. Podle řady názorů expertů je již delší dobu mimo reálné dění a dostávají se k němu pouze informace, které chce slyšet. Jeho okolí kolem něho staví Potěmkinovy vesnice. Je to absurdní. To je Putinovo Rusko.
Z druhé strany buďme rádi, že se ukázala skutečná síla ruské armády. Není to tak silný medvěd, o kterém se Putin a jeho okolí snažili celý svět přesvědčit. Rusové čelí na Ukrajině obdivuhodné odvaze a odhodlání ukrajinských lidí a vojáků, kteří mají v čele prezidenta, který zatím projevil skutečný leadership a hrdinství. Volodymyr Zelenskyj ukazuje, jak se chová v době krize skutečný politik a státník.
Fotogalerie: - Vareniky, Duka a Perebyjnis
Když už jsme u toho – jak Rusko dokázalo využít ty fantastické příjmy z ropy, zemního plynu a dalších surovin, které mu dlouhé roky plynuly?
Putin dělal již zhruba rok zpátky celou řadu kroků, aby získal potřebné finance na svoji krátkou válku. Ruská vláda si na agresi šetřila devizové rezervy. Konsolidoval veřejné finance, a tak i přes bankrot v roce 1998, má Rusko velmi nízký státní dluh. To vše ovšem na úkor obyvatelstva, které jako jedno z mála na světě, neustále chudne. Připravovali si dolary na to, aby válku zvládli ekonomicky. Proto je zásadní, že západní svět v čele s EU a USA našel odvahu k sérii ekonomických sankcí včetně těch vůči ruským rezervám u centrálních bank.
Musíme však jít ještě dál. Peníze z ropy a zemního plynu využívají na válku proti nám. Když bychom to hodně zjednodušili, tak každá další zaplacená nádrž benzínu a nafty posílá peníze na ruské rakety a zbraně.
Proto již od začátku této ruské agrese jednoznačně volám po tom, abychom měli odvahu zastavit v maximální možné míře ruské příjmy. Nesmíme být dlouhodobě závislí na ruské ropě a zemním plynu. Musíme hledat další řešení a možnosti. Stát by mohl dočasně uvolnit své zásoby. Čím důraznější budou ekonomické sankce, tím kratší bude délka ruské agrese. Není v zájmu nikoho dlouhotrvající konflikt. Musíme udělat tyto kroky a hlavně začít se dívat i na naši odolnost vůči Rusku a závislost na jeho surovinách.
„Každý další den těchto sankcí znervózňuje a oslabuje Putinův režim,“ psala jste na facebook v prvním týdnu války s tím, že efekt se projeví až po několika dnech. S odstupem času – jak tedy sankce zafungovaly?
Zafungovaly. Ekonomické sankce potřebují svůj čas a nemůžeme je hodnotit po pár dnech. Samozřejmě že některé ekonomické ukazatele (hodnota rublu) začnou zase lehce stoupat, ale dlouhodobě se sankce projeví a doplatí na ně především běžní Rusové.
Ruská ekonomika začíná mít problémy. Lidé mají strach o své úspory. Začínají chybět některé výrobky běžné spotřeby. Západní firmy se stahují z Ruska a řadu výrobků nemůže Putin domácí produkcí nahradit. Navíc u řady z nich je jejich kvalita vůči těm západním nedostatečná.
Ruská centrální banka zvedla základní úrokové sazby. To byla pochopitelná reakce z jejich strany, ale opět to přináší problémy pro běžné ruské občany. Rusko mělo stejně jako zbytek světa problém s inflací, ta bude znovu růst a dostane se na rekordní hodnoty.
Čím déle budou západní svět a spojenci jednotní, tak tím více se začnou sankce projevovat a více uškodí Rusům. Jejich ekonomice dojde dříve či později dech. Část Rusů dlouhou dobu věřila, že jejich nepohodlí a zhoršující se kvalita života je oběť ve prospěch jejich země. Dnes se již částečně dozvídají, že to všechno byla Potěmkinova vesnice jednoho muže, který jim může nabídnout pouze strach a sentiment z minulosti.
Psali jsme:
Spekuluje se o tom, jak dlouho pod sankcemi Rusko vydrží tuto válku táhnout ekonomicky. Jak to vidíte vy?
Putin tuhle válku prohrál. Ekonomicky, politicky i spojenecky. Nikdo ze západních politiků si nemůže dovolit, aby učinil kroky, které vrátí Putina zpátky do hry. To s touto zkušeností minimálně tlak části veřejnosti nedovolí.
Naopak – je potřeba najít odvahu a zastavit dodávky ruského plynu a ropy. Studie ukazují, že Rusku denně posíláme v rámci EU až 700 milionů euro za dodávky plynu. Samotní ruští oligarchové mají svůj byznys postavený na tomto vývozu či na firmách, které dodávají potřebné technologie či komponenty.
Čím dříve najdeme odvahu zastavit tyto dodávky, tím méně bude ukrajinských obětí a rychleji tuto odpornou agresi ukončíme. To je naprosto klíčové. Putin by neměl z čeho financovat svoji agresivní politiku a tlak minimálně oligarchů na jeho osobu by byl extrémní. Pokud by se tohle stalo, tak je další setrvání Putina v čele Ruska pouze otázkou času.
Za klíčové také považuji, abychom si důrazně posvítili na evropský majetek ruských oligarchů a představitelů Putinova režimu. Zatímco se manželky ruských oligarchů opalují v Karibiku a jejich děti studují na prestižních evropských univerzitách, tak ukrajinské ženy umírají v boji za svobodu. To jsou hrdinky, na které nesmíme nikdy zapomenout. Je důležité udělat maximum, abychom zpřetrhali ruské vazby, které jsou nebezpečné pro naši svobodu a bezpečnost. Máme v tomto ohledu ještě hodně práce.
Jak dlouho dokáže odolávat ekonomicky? Tak dlouho, dokud Západ nebude schopen drasticky snížit odběr ropy a zemního plynu. Ale za cenu ožebračení domácího obyvatelstva, který povede k modelu KLDR.
Mluví se o tom, že jestli sankce budou trvat dlouho, ruskou ekonomiku mohou dostat, podle některých komentátorů, „do středověku“. Jak moc je nadsazené toto přirovnání? A co by pro svět znamenalo, kdyby se ruská ekonomika takto sesypala?
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Evropa si musí vytvořit řadu strategických plánů a my se na těchto plánech musíme podílet. Sankcemi problém nekončí. Rusko je opravdu kousek od závažných ekonomických problémů, které mohou skončit bankrotem. Země se může stát větší KLDR a skanzenem v izolaci. Rusové musejí pochopit, že Putin je překážkou k jejich dalšímu rozvoji a spolupráci se západními zeměmi.
Musíme začít strategicky komunikovat vůči ruskému obyvatelstvu. Řešením není dostat je do totální izolace, ale ukázat, že stojíme za hodnotami, které jejich prezident nedodržuje. Musíme jasně říct, že naším nepřítelem je Putin, který zabíjí nevinné. Nikoliv běžní Rusové, kteří mají svoji budoucnost ve svých rukách.
Pokud ovšem někdo zabíjení nevinných civilistů podporuje, tak musí očekávat, že nedostane výhody, které jsme si jako západní svět roky budovali. Západní styl života není jenom o značkovém oblečení a výrobcích světových firem, ale stojí také na hodnotách, které jako Západ budeme požadovat po těch, kteří chtějí mít přístup k západnímu zboží, zábavě či technologiím.
Nejde jen o Rusko, ale i o Ukrajinu. Bavíme se o zemi s těžce zasaženou infrastrukturou i průmyslovými centry, kterou opouští migrační vlna v milionech obyvatel. Jaká je podle vás ekonomická budoucnost Ukrajiny?
Evropská unie by měla zřídit speciální fond, do kterého se vloží veškerý zmražený majetek Ruska a ruských oligarchů v Evropě. Prostředky by pak sloužily pro obnovu Ukrajiny a hrazení válečných škod. Po skončení bojů budeme muset vytvořit nový „Marshallův plán“ na obnovení Ukrajiny. Je to zároveň velká příležitost pro celou Evropu.
Ukrajinci ukázali svoji sílu. Věřím, že můžeme společně tuhle situaci zvládnout. Nesmíme v tom ani v budoucnu naše ukrajinské přátele nechat samotné. Naopak je čas vzít si z této krize velké ponaučení. Musíme začít jednat a nebát se řešit některé výzvy, které před námi jsou. Jednou z výzev je i budoucí obnova Ukrajiny a větší spolupráce s ní.
Ale je před námi i celá řada domácích úkolů, které se ukazují jako klíčové. Ať už se to týká naší surovinové závislosti, modernizace země i lepší obranyschopnosti. Musíme být silný mezinárodní partner a začít plnit svoje spojenecké závazky. Otvírá se nám okno příležitostí provést reformy, které jsme roky odkládali. Je velmi důležité, abychom věci popisovali podle skutečné situace a začali společně pracovat na skutečném řešení. To je nejlepší cesta, jak reagovat na současnou krizi.
Fotogalerie: - Křídla pro Ukrajinu
Migrační vlna míří i do Česka. Až zvládneme první náraz v uprchlických centrech, co může tento přírůstek možná až milionu pracovních sil znamenat pro českou ekonomiku a trh práce?
Znamená obrovský úkol ale také naši společnou příležitost. Vláda Petra Fialy si zatím vedla velmi dobře na mezinárodním poli. Věřím, že v tom bude pokračovat a zároveň má velkou výzvu i u nás doma.
Musíme se o naše nové ukrajinské sousedy postarat. Ideálně tak dobře, že dojde k jejich začlenění do společnosti. Obě strany z toho budou těžit a mít výhody.
Ti lidé k nám neutíkají kvůli vstupence do ZOO za korunu. Utíkají k nám, protože jim domovy a jejich dosavadní život zničily ruské bomby. Řada z nich přišla o příbuzné. Museli si zabalit všechno do několika tašek. Musíme naše nové ukrajinské sousedy začlenit do naší společnosti. Pustit je mezi nás. Jsme země plná lidí s velkým srdcem. A jsem ráda, že se to zatím až na několik výjimek ukazuje.
Vláda musí začít velmi rychle řešit situaci, která se děje. Najít uprchlíkům bydlení, nabídnout jim psychologickou pomoc. Dát jim podanou ruku v otázce výuky češtiny i v otázce vyřešení všech administrativních věcí spojených s jejich příchodem do naší země. Je důležité dostat děti do škol a dospělé ve správný čas k odpovídající práci. Řada studií ukazuje, že čím dříve a lépe se začlení uprchlíci do společnosti nové hostitelské země, tak tím větší užitek z toho ta země má. Nesmíme dovolit tvorbu vyloučených lokalit, a to, že ukrajinské rodiny skončí v ghettech. Vláda musí podporovat i finančně například bydlení a lidi, kteří si vezmou uprchlíky do svých bytů. Nesmíme dovolit, aby spadli do šedé ekonomiky. Udělejme maximum, aby zapadli mezi nás a žilo se jim tady dobře.
Je to jedinečná šance, jak obsadit pracovní místa, která máme v ČR neobsazená. Navíc z Ukrajiny přicházejí skutečně velmi pracovití zaměstnanci často i s odborností, která momentálně na českém pracovním trhu chybí.
Stát musí reagovat na jejich potřeby. Problém je například uznávání diplomů. Je v pořádku mít nároky na odbornost, ale proč se na některé termíny zkoušek musí čekat měsíce. Objevují se příběhy, kdy například zubařka či právnička šly pracovat do práce, která byla pod jejich možnosti. Stát musí udělat maximum, abychom tuto jedinečnou příležitost dokázali využít tak, že zároveň s pomocí uprchlíkům, pomůžeme i sobě... Každé zbytečné razítko snižuje šanci na úspěch. Každý pracující člověk totiž získává potřebnou důstojnost a zvyšuje kvalitu svého života i života své rodiny. Nemluvě o tom, že to znamená i příjmy pro státní rozpočet z daní i odvodů.
Válka se začíná dotýkat i české ekonomiky. Sledovali jsme spektakulární nárůst cen pohonných hmot v řádech desítek haléřů za den. Měla by na to vláda nějakým způsobem reagovat?
Plně rozumím, že drahé pohonné hmoty jsou pro řadu lidí velký problém. Stát nesmí zapomínat na to, že v této zemi jsou spoluobčané, kterým se nežije dobře. Každá koruna navíc, kterou musí vydat ze své peněženky, pro ně znamená velký problém. Ve finále výzva spojená s ukrajinskými uprchlíky může v mnoha ohledech pomoci i našim lidem. Investicí do bydlení, vzdělávacích programů i tvorbou nových míst.
Jsme v bezprecedentní situaci a musíme Ukrajině pomáhat. Válka je drahá a bude stát peníze i nás. Žijeme v době, kdy pár set kilometrů od našich hranic umírají nevinní civilisté. Viníkem drahých pohonných hmot je Putin a jeho agrese. Ukazuje se, že ceny pohonných hmot i ropy ale začaly v posledních dnech klesat. Vláda navíc udělala první kroky, aby lidem pomohla. Důležitá je rychlá pomoc, ale ještě důležitější je snížit naši částečnou závislost na ruské ropě a zemním plynu. Hledat nové technologie a postupy, které sníží spotřebu a budou cestou k šetření a nižším nákladům i pro domácnosti. Je zde řada příležitostí, které bychom měli vzít za své a začít na nich pracovat.
K těmto reformám a krokům však potřebujeme odvahu, která v minulosti celé řadě politiků chyběla.
Psali jsme:
„Ekonomické dopady na běžné občany budou obrovské. Již tak chudý národ zchudne ještě víc. Úspory jim sežere hyperinflace,“ prognózovala jste o Rusku na začátku války. Opravdu myslíte, že se budeme bavit o inflaci na úrovni hyperinflace?
Může se to samozřejmě stát, příkladů z historie je několik. Pokud Putin nekapituluje v brzké době, pak se občané dostanou do podobného modelu, jako byl u nás za socialismu. Zahraniční měna jen na devizový příslib a možná začnou v Rusku existovat i „tuzexové bony“. Každopádně kvalita života se výrazně sníží. A bohužel i lékařská péče, neboť Rusko dováží celou řadu léků. Dovoz léků tvoří čtyři procenta z celkového dovozu.
Když jsme u těch nepěkných slov souvisejících s inflačními tlaky, minulý týden se mezi ekonomy objevily zmínky o hrozící české stagflaci, což je kombinace stagnace ekonomiky, vysoké inflace a vysoké nezaměstnanosti, neblaze proslulá z éry ropných šoků sedmdesátých let.
Je důležité mít plán a být připraven i na černé scénáře, které se mohou dotknout i naší ekonomiky a jejího vývoje. A ano, čím delší bude ruská agrese a čím déle budou trhat ceny surovin na světových trzích rekordy, tím pravděpodobnější je scénář stagflace.
Několikrát už jsme se spolu bavili o tom, jak se bude vyvíjet ekonomika v tomto desetiletí, jak nové impulzy stimulují růst a dojde k zásadním strukturálním proměnám. Jak tyto prognózy mění válka na Ukrajině a všechny události s ní spojené?
Náš svět se s dopadem první ruské bomby na ukrajinské město změnil. Měl by to být budíček, že některé věci již nesmíme oddalovat. Je ten správný čas využít i naše evropské předsednictví v druhé polovině roku a adekvátně reagovat na nové výzvy. Současné dění je i příležitost pro nás všechny.
Musíme investovat do naší obranyschopnosti. Splnit naše závazky vůči partnerům. Investovat do technologií, infrastruktury i armády. Je správný čas začít pracovat na snížení naší surovinové závislosti i na lepší připravenosti nás všech na nové výzvy. Osobně říkám, že například deficit způsobený investicí do armády a budoucnosti je správný deficit.
Nesmíme dále dlouze přemýšlet a vést debaty o tom, zda se vyplatí investovat do naší armády. Investujme do moderní armády, kyberbezpečnosti, digitalizace, boje s hybridní válkou nebo do nákupu dronů a rozvoje technologií.
To je ta správná reakce. Zároveň je správný čas na reformy. Připravit strategickou vizi a plán toho, kde bychom jako země chtěli být a jaké mají být naše společné cíle. Je čas hledat odpovědi na otázky, jak budeme reagovat na další otázky a krize, které nás mohou potkat.
Můžeme se tvářit, že se ty věci nedějí, ale to jsme dělali mnoho let i s Ruskem. Podívejte se, jak to skončilo. Po letech se znovu válčí na evropské půdě, miliony uprchlíků se daly do pohybu a zažíváme události, které jsme mysleli, že již nikdy nepřijdou.
Měli bychom se z tohoto poučit a nezavírat oči před dalšími výzvami, které nás bezesporu čekají a budeme jim dříve či později čelit. Je důležité začít připravovat se na situace, které se dnes jeví daleko.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Vosáhlo
