K Radě pro rozhlasové a televizní vysílání zamířila stížnost politického hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci na Českou televizi, že v pravidlech svého předvolebního a volebního vysílání v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny 2021 stanovila, že krajských debat se mohou účastnit jen zástupci sedmi stran podle volebního potenciálu ze sociologických průzkumů. Jak se RRTV ke stížnosti postavila?
Podle ustanovení § 60 odst. 1 písm. b) zákona č. 231/2001 Sb. se provozovatel vysílání nebo provozovatel převzatého vysílání dopustí přestupku tím, že neplní povinnosti stanovené § 31 odst. 2 a 3, které se týkají poskytování objektivních a vyvážených informací, když je povinen zajistit, aby ve zpravodajských a politicko-publicistických pořadech bylo dbáno zásad objektivity a vyváženosti. Stejně tak nesmí být v celku vysílaného programu jednostranně zvýhodňována žádná politická strana nebo hnutí, popřípadě jejich názory nebo názory jednotlivých skupin veřejnosti, a to s přihlédnutím k jejich reálnému postavení v politickém a společenském životě. Rada však může vydat upozornění, popřípadě zahájit s provozovatelem řízení až poté, kdy došlo ke spáchání přestupku; samotný úmysl porušit zákon není – na rozdíl od přípravy v řízení trestním – v řízení před radou postižitelný.
Jste pro povinné očkování seniorů proti covidu-19?Anketa
Vzhledem k uvedenému se rada bude moci stížností politického hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci zabývat teprve poté, až k porušení zákona skutečně dojde. Jakýkoliv jiný postup by byl v rozporu se zákonem o vysílání i s aktuální judikaturou. Není ostatně vyloučeno, že Česká televize bude uvedená pravidla ještě korigovat, protože stěžovatelé se obrátili rovněž na Radu České televize, která – na rozdíl od velké rady – může zasáhnout okamžitě. Divák celkem logicky namítne, že po volbách bude pozdě, protože „už budou karty na další čtyři roky rozdány“, ale veřejnoprávní úprava Radě pro rozhlasové a televizní vysílání neumožňuje postupovat jinak než v zákonných mantinelech.
Jak dlouho po volbách se tedy bude moci Rada pro rozhlasové a televizní vysílání stížností koalice Trikolóra Svobodní Soukromníci zabývat?
Otázka je, zda se rada jako kolektivní orgán rozhodne věnovat samostatně této stížnosti, nebo bude hodnotit celkový průběh předvolebních debat až na základě monitoringu, který zadala úřadu rady již počátkem tohoto roku. Rada tedy buď posečká na celkový výsledek monitoringu, s nímž se seznámí nejpozději do konce tohoto kalendářního roku, nebo se k věci vrátí ihned po odvysílání všech předvolebních debat, aniž bude disponovat jejich podrobnou obsahovou analýzou. V období před volbami, kdy vrcholí snahy politických uskupení a jednotlivých kandidátů přesvědčit voliče, probíhá politický souboj nejintenzivněji. V této době se rozhoduje do značné míry o výsledku voleb i o získání podpory dosud nerozhodnutých voličů a je zpravidla spojen s využitím nástrojů negativní kampaně, kupříkladu se zveřejňováním nejrůznějších skandálů oponentů. Důvodně tudíž očekávám, že se rada bude podrobně zabývat nejen stížností uvedeného uskupení.
Je Andrej Babiš mladší obětí svého otce?Anketa
Od České televize to ale vypadá na hodně účelový krok. Když před minulými volbami neměla pět procent jistých protežovaná TOP 09 nebo lidovci či STAN, pustila k debatám deset stran. Teď, když jsou tyto tři subjekty schovány v koalicích, zvolí jen debaty se sedmi stranami. Nepůsobí to stejně tendenčně, jako když zve do svého vysílání téměř jen ty, kteří ideologicky souznějí s osazenstvem Kavčích hor?
Obsah zpravodajských pořadů České televize určuje cca desítka členů zpravodajské redakce, jíž je nadřízen ředitel zpravodajství a na nejvyšší úrovni generální ředitel, jehož partnerem je – jakožto zástupce občanské veřejnosti – Rada České televize. Osobně se domnívám, že výběr hostů do publicistických pořadů není plně v souladu s preambulí Kodexu České televize, podle které její pořady mají představovat fórum pro veřejnou diskusi, v níž je možné vyjadřovat nejširší možné spektrum názorů a hledisek. Nesleduji samozřejmě všechny pořady České televize, možná mi něco uniklo, ale v publicistických pořadech se téměř neobjevuje řada osobností, které by mohly přispět k obohacení veřejné diskuse. Jen namátkou mohu zmínit kupříkladu politického analytika Zdeňka Zbořila, čechoamerického novináře Erika Besta, sociologa a bývalého europoslance Jana Kellera, znalce německé problematiky Petra Robejška, sociologa Petra Hampla, botanika Ladislava Větvičku, politického komentátora Ivo Šebestíka, básníky a publicisty Jiřího Žáčka či Karla Sýse. Tento nesourodý výběr osobností, z nichž zdaleka ne se všemi se mohu názorově ztotožnit – a nechť mi promine řada ostatních, které jsem v příkladném výběru nezmínil –, by určitě obohatil veřejnost o nové pohledy na celou řadu problémů, které česká společnost aktuálně řeší.
Psali jsme:
Ale o to České televizi evidentně nejde, i když právě to by mělo být jejím úkolem. Kromě neúčasti hostů, jejichž názory nejsou veřejnoprávním novinářům po chuti, je terčem kritiky i to, jak zasazují redaktoři ze zpravodajství a publicistiky informace do kontextu a jakým způsobem je interpretují. Co na tohle říkáte?
U veřejnoprávního média mi velice vadí, pokud porušuje ustanovení § 31 zákona o vysílání, podle kterého má provozovatel poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů, přičemž názory nebo hodnotící komentáře musejí být odděleny od informací zpravodajského charakteru. Úkolem zpravodajství je pohotově přinášet věcnou informaci o aktuální události, přičemž tato by neměla obsahovat jakékoliv emotivní výrazy. Nerozlišuje-li provozovatel vysílání mezi zpravodajstvím a publicistikou a předkládá-li divákovi pouze jakési hybridní „komentované zprávy“, výrazně tím posiluje manipulativní potenciál svého vysílání, a naopak omezuje prostor pro žádoucí kvalifikované utváření názorů, na jejichž konstruktivním střetávání je demokratická společnost vybudována. Již citovaný Kodex České televize stanovuje, že je třeba striktně rozlišovat mezi zprávou a hodnotícím soudem, zvláště pak není přípustné směšovat zprávu a hodnotící soud v jedné větě redaktora.
Z vystupování redaktorů a moderátorů České televize doslova čiší, co si o předkládaných informací myslí a co by chtěli, aby si o nich mysleli i diváci. Když pominu, jak aktivisticky si počínají na sociálních sítích, jak zajistit, aby se krotili alespoň při práci, za niž jsou placeni všemi koncesionáři?
Podle kodexu si musejí redaktoři České televize při vystupování ve zpravodajských a aktuálněpublicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor. Divák totiž neplatí povinné koncesionářské poplatky za informaci o politických postojích moderátorů, ale za seriózní, nezaujaté zpravodajství. Dovolte mi, prosím, osobní vsuvku z mé advokátní praxe. Často zastupuji klienty, jejichž názory na dění ve společnosti jsou diametrálně odlišné od těch mých, naprosto by mě však nenapadlo vnést tuto skutečnost do mé činnosti při řešení jejich kauz. Takový přístup by z mé strany byl v rozporu se zákonem o advokacii i advokátní etikou, prostě bych se nechoval jako profesionál. Stejně tak se nechovají jako profesionálové ti moderátoři, kteří vyjevují, a někdy dokonce ve zpravodajství, své osobní postoje. Podle mého názoru jde o závažný pracovněprávní delikt, na který by měl provozovatel vysílání adekvátně reagovat. Nevím, zda se tak děje, zda s tím vedení České televize něco dělá, protože k těmto informacím nemám přístup.
V předvolebním čase je rušno i kolem mediálních rad. Lídr pražské kandidátky SPD Josef Nerušil rezignoval kvůli kandidatuře v nadcházejících parlamentních volbách na své členství v Radě Českého rozhlasu. Naopak také kandidující Hana Lipovská si mandát členky Rady ČT ponechala. Jak se na tuto záležitost očima odborníka na mediální právo díváte?
Hanu Lipovskou osobně neznám a popravdě řečeno ani nevím, zda porušila zákon o České televizi, tedy zda v souvislosti s nadcházejícími volbami, v nichž kandiduje, při výkonu své funkce vystupovala nebo působila ve prospěch svůj, některé politické strany či hnutí. Otázka by tedy spíše měla směřovat na Poslaneckou sněmovnu, která je jediná kompetentní k odvolání členů Rady České televize, pokud se dopustí takového jednání, které ohrožuje důvěru veřejnosti v jejich nezávislost nebo nestrannost při výkonu funkce; jako poslanec bych při hlasování o jejím odvolání vycházel právě z těchto konkrétních skutečností. Nemyslím si však, že necelý měsíc před volbami má rozhodování o jejím odvolání smysl. Ale to je můj osobní občanský postoj, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tuto záležitost neřeší.
Psali jsme:
Letos na jaře jste byl opakovaně zvolen členem RRTV. Jak se změnila práce i atmosféra ve vysílací radě ve srovnání s tím, jaká byla situace v roce 2001, kdy jste se stal radním poprvé?
Na počátku tohoto tisíciletí byla stěžejním problémem především digitalizace televizního vysílání, kde se prolínaly zájmy státu, provozovatelů vysílání a mobilních operátorů; nyní – po letech – se dobíráme k digitalizaci vysílání rozhlasového. Technický vývoj není možné zastavit a k digitalizaci rozhlasového vysílání pro řadu předností dříve, nebo později dojde; na druhou stranu „analogové ticho“ po 10. 10. 2025 si nepřejí ani provozovatelé, ani posluchači. Úprava poměrů rozhlasového vysílání však – spíše než přílepkem zákona o další elektronizaci postupů orgánů veřejné moci – měla proběhnout řádně projednanou novelou zákona č. 231/2001 Sb., v jejímž rámci by byly zohledněny zahraniční pozitivní i negativní zkušenosti s digitalizací (například z Norska, Španělska, Německa či Velké Británie), transparentnost udělování licencí, zájmy provozovatelů rozhlasového vysílání s licencí a možnosti podpory sociálně slabších občanů (důchodci, invalidé a podobně) při pořizování nových rozhlasových přijímačů pro digitální příjem. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nyní povede v intencích současné dikce zákona řízení o velkém počtu rozhlasových licencí, z nichž část bude řešit společně.
Jste pro zákaz prodeje aut se spalovacími motory v roce 2035, jak chce EU?Anketa
V Radě pro rozhlasové a televizní vysílání je po obměně pěti radních nominovaných za hnutí ANO, po dvou za ODS a SPD, po jednom za ČSSD, KDU-ČSL, KSČM a Pirátskou stranu. Je při zasedáních RRTV hodně poznat, kdo za koho „kope“, jak je tomu například při jednáních Rady ČT, nebo se při odborných věcech stranické pohledy stírají?
V nově konstituované radě je řada známých osobností, a to nejen z mediální sféry. Nemyslím si, že by při jejím jednání převažoval politický pohled na věc, spíše se snažíme o odborné posouzení problémů a jejich řešení v rámci mantinelů, které nám dávají především zákony o provozování rozhlasového a televizního vysílání, o regulaci reklamy a o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, v procesní oblasti pak subsidiárně správní řád. Občas se setkáváme s problémy, které nejsme schopni řešit, byť všichni cítíme, že by to bylo namístě. Aktuálně jsou to například otázky spojené s používáním skryté kamery, které jsou z pohledu zákona č. 231/2001 Sb. „extra legem“; v připravované novele by podle mého soudu bylo vhodné tuto problematiku kodifikovat.
I když říkáte, že politika se do jednání RRTV nepromítá, mnohého zarazí, že ODS má v radě jen dva členy, ale jeden z nich, Václav Mencl, se stal předsedou, druhý Milan Bouška místopředsedou. Navíc první jmenovaný byl dlouhá léta poslancem ODS, druhý zase vedoucím mediální sekce ODS a tiskovým mluvčím strany. Setkal jsem se s názorem, že občanští demokraté takto mocensky ovládli vysílací radu. V čem se to může projevit a jak byste proti mohl zasáhnout vy sám z pozice čerstvě zvoleného místopředsedy RRTV?
Nové vedení rady – teď vynechávám moji maličkost – je podle mého názoru kompetentní a způsobilé řešit aktuální otázky, před kterými rada stojí. Osobně oceňuji způsob vedení předsedou Václavem Menclem, který dává dostatečný prostor pro vyslovení všech názorů jednotlivých členů, nepřerušuje diskusi a zohledňuje přitom výstupy úřadu rady; je to určitě též na základě jeho zkušeností z Poslanecké sněmovny, Senátu či vedení města Brna. Pokud se vrátím o řadu let nazpět, pamatuji, že naposledy s takovým demokratickým nadhledem vedl radu jako předseda Václav Žák. Současný místopředseda Milan Bouška, v minulosti mimo jiné šéfredaktor publicistiky v České televizi a poradce ministra kultury pro média a mediální legislativu, má zkušenosti s otázkami kolem rozhlasové digitalizace, další místopředseda, Jiří Maceška, zase může využít svoji bohatou praxi v zahraniční oblasti; právě na posledním zasedání byl pověřen zastupováním Rady pro rozhlasové a televizní vysílání v Evropské skupině regulátorů pro audiovizuální média (ERGA).
Já osobně bych se chtěl zaměřit zejména na právní a technickou problematiku, kde budu rád s ohledem na své vzdělání právníka a elektroinženýra radě užitečný. Určité politické nevyvážení – v předchozí radě bylo rovněž, ovšem ve prospěch ČSSD – je tedy podle mého názoru vyrovnáváno ve vedení rady kvalifikací a praxí. Aktuálně si však nemyslím, že by občanští demokraté mocensky ovládli radu; koneckonců i předseda je pouze „první z rovných“ a jeho hlas má tedy stejnou váhu jako hlas kteréhokoliv jiného člena rady. A jsou tu další členové rady, významné osobnosti, které by si jen stěží nechaly diktovat své názory, ať už jde o bývalého generálního ředitele České televize, exministra kultury, nedávnou předsedkyni Rady Českého rozhlasu a další.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
