Když se podívám na vaše blogy na Aktuálně.cz, vybaví se mi název knihy Ludvíka Součka Obrazový opravník obecně oblíbených omylů. Tedy v tom smyslu, že opravujete a na pravou míru uvádíte výroky politiků a že poukazujete na to, v čem politik úmyslně nebo svou neznalostí balamutí veřejnost. V poslední době jste upozornil na nesmysly v podání ministra Síkely nebo europoslance Kolaji. Pomáhá vám při objevování přešlapů, kterých si zpravidla nikdo jiný nevšimne, to, že politikům už dopředu nedůvěřujete?
Za měsíc tady ve Fyzikálním ústavu budu mít seminář k tomu, že letos v červenci uplynulo deset let od objevu Higgsova bosonu. A kolem něj je spousta mýtů, které vznikly historicky. Vypadají dobře, ale nejsou pravda. Je to to samé jako u Síkely nebo Kolaji. A já mám ve zvyku, když mám podezření, že to nemusí být tak, jak někdo tvrdí, podívat se na prameny. Seminář budu mít k tomu, že to, co se povídá o Higgsově bosonu, co povídají odborníci, jsou vlastně mýty, ale že skutečnost je daleko složitější. A také zajímavější. Úplně největší příklad toho je vznik kvantové teorie, kterou objevil Planck. Kolem toho je tolik pohádek, které se dobře poslouchají, speciálně v knize Elegantní vesmír od Briana Greena. Krásně se to čte, ale je to úplně jinak. Krásnou ilustrací toho, o čem povídám u toho Plancka, je, že tyhle dezinformace šíří dokonce i renomované stránky, jako je Wikipedie. Když si zadáte Planckův zákon, nebo lépe v angličtině Planck’s law, protože tam je toho mnohem víc, dostanete nějaké povídání a tam je ta pohádka. Ale když si zadáte Max Planck, tam je ta nepohádka, ta realita. Takže i ve Wikipedii jednotlivá hesla obsahují protimluvné informace. Ale ne proto, že to někdo dělá úmyslně, ale že se to tam takto po několikerém převyprávění dostane. Čili moje strategie jak ve vědě, tak při čtení vyjádření politiků, je přečíst si to původní.
Vděčným objektem pro opravy je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který se mnohdy opravuje po pár hodinách sám. Ještě před tím, než se vláda rozhodla sáhnout k zastropování cen energií, tvrdil, že na zastropování cen elektřiny stát nemá a nebude mít, ani kdyby znárodnil Agrofert i s Čapím hnízdem a zámečkem na francouzské Riviéře. V čem bylo to Síkelovo tvrzení naprostým nesmyslem, jak jste ho označil krátce předtím, než ministr s celou vládou otočili o sto osmdesát stupňů? Čím vzbudil vaše podezření?
Já jsem si už předtím přečetl na Forbesu článek o takzvané iberské cestě, kterou se vydaly Španělsko a Portugalsko. Ta spočívá v zastropování cen plynu sloužícího pro výrobu elektřiny a následném dotování plynových elektráren, které jsou dnes z pohledu výroby nejdražší a od nich se odvíjí cena elektřiny na celém trhu. Pochvalně se k tomuto systému vyjádřil i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Jak tvrdil ministr Síkela, že by to stát stálo 600 miliard korun, tak tohle by ho nemuselo stát vůbec nic. Elektrárny by dostávaly stejné peníze, jako dostávají. Podle dosavadního výpočtu stačí, když máte jednu malou plynovou elektrárnu, tak cena vylétne. A pro všechny. Takže ty nízkonákladové mají obrovský zisk.
Čili Španělé a Portugalci to udělali tak, že ceny plynových elektráren do toho vůbec nepočítají, vypočítají ji z těch ostatních, takže je daleko nižší. A jen ji pak zvýší o takovou část, aby se doplatilo výrobcům z plynových elektráren. Takže státní rozpočet nedává nic. Nic! Jenom se to rozprostře mezi ty ostatní. Když tedy říkal, že to bude stát 600 miliard, připadalo mi to jako nesmysl. Navíc tvrdil, že bychom to museli kompenzovat všem. My bychom to nekompenzovali všem, ale pouze těm plynovým elektrárnám. U nás je asi deset až patnáct procent elektřiny z plynu. Takže těch 600 miliard byl výkřik, který ukazoval, že tomu velmi pravděpodobně nerozumí. A to nebyl první případ.
Psali jsme:
Také jste nachytal pirátského europoslance Marcela Kolaju, že oslavuje Fialovu vládu za něco, za co si zaslouží chválu předchozí Babišova vláda. Co pro změnu pomotal on?
Tam stačilo být pozorný. Když si přečtete, že vyšla zpráva, a to o čemkoli, která byla vydaná v září 2022, tak to nemůže být zpráva za rok 2022. To prostě nejde. Pan Kolaja uvádí, že podle The Press Freedom Index, který dlouhodobě sleduje svobodu médií ve světě, pozorujeme u České republiky v letošním roce zlepšení a posun na dvacátou příčku, a to díky změně premiéra po posledních volbách. Ale to je zpráva za rok 2021, kdy vládl Babišův kabinet, vláda Petra Fialy byla jmenována teprve 17. prosince. Ne že bych těm číslům dával velkou důležitost, ale jde o tu interpretaci. Jako kdyby vůbec nemyslel. Každý normální člověk, kdyby trochu myslel, musí vědět, že zpráva vydaná v září 2022 není za rok 2022. A tohle je bývalý místopředseda a nynější kvestor Evropského parlamentu a první místopředseda Pirátů. Kdyby si jen přečetl, že ta zpráva se týká roku předcházejícího roku vydání. Tak pro tohle už nemám žádné vysvětlení. Leda to, že po informaci skočil jako po možnosti vyzdvihnout nynější vládu oproti té Babišově, a přitom se střelil do vlastní nohy. Je to prkotina. Ale když si pak říkáte, že tenhle člověk by měl zaujímat nějakou odpovědnou pozici, odhlédnu od Evropského parlamentu, tak se divíte, že takoví lidé tam jsou.
Z vašich blogů lze lehce odvodit, že velice pozorně sledujete kauzu Čapí hnízdo. V tom posledním na toto téma nadhazujete, jaké otázky by měl soudce Jan Šott položit, aby zjistil, jak je možné, že žádost, u níž by i laik poznal, že podmínky výzvy, kam byla podána, nesplňovala, dotaci přesto získala. Co od případných odpovědí očekáváte, resp. kam těmi otázkami míříte? Skoro mi připadá, že čekáte, že někdo přizná, že se na to kašlalo, nekontrolovalo nebo že byl někdo čímsi motivován.
Ta kauza je triviální. Babiš to vymyslel i se k tomu přiznal a Nagyová to provedla. Já nehájím Babiše, ale byl bych rád, kdyby z toho procesu vzešlo přiznání, že stát pochybil. V tomto případě poskytovatel, řídicí orgán Regionálního operačního programu pro střední Čechy, což byla Regionální rada pro střední Čechy, v jejímž čele byl tehdejší hejtman Petr Bendl a v jejímž výboru byla dnešní ministryně pro vědu, výzkum a inovace paní Langšádlová. Tento výbor jim to přiklepl. Přitom by i slepec na první pohled a za úplné tmy poznal, že podmínky výzvy, kam byla žádost podána, nesplňovala, přesto dotaci získala. K tomu ty otázky směruji. Bendl byl politická osobnost, samozřejmě, ale měl kontrolovat, že se podmínky plnily. A Marek Kupsa byl ředitelem toho úřadu, který to prověřoval. První, co měli dělat, podívat se na podmínky přijatelnosti. Přijatelnost znamená, že žadatel splňuje dvě základní podmínky výzvy. Jednou z nich bylo to, že jde o malý nebo střední podnik, druhou, že dva roky podniká v oblasti cestovního ruchu.
Mgr. Helena Langšádlová
Dokonce ani ten malý nebo střední podnik není tak důležitý, i když se to kolem něj pořád točí. Ale firma Čapí hnízdo a její právní předchůdce ZZN Agro Pelhřimov s. r. o. nepodnikala vůbec od roku 2000. To je ve znaleckém posudku, který visí na webu dodnes. Už tato elementární informace musela znamenat, že ten úřad – a primárně Marek Kupsa – měl říct: „To vyřazujeme.“ Teprve pokud jsou podmínky přijatelnosti splněny, dávají se k hodnocení externím posuzovatelům. Byl bych rád, aby výsledkem toho nebylo žádné vězení ani pro Bendla, ani pro Babiše, ani pro Nagyovou, ale závěr, že řídicí orgán selhal, protože žádost nesplňovala dvě základní kritéria přijatelnosti. Dál už se vůbec neměla posuzovat. Soud řeší to, co není podstatné. Podstatné je to, jak je možné, že úřad selhal v tak triviální věci.
Když doporučujete tyto otázky soudci Šottovi, máte sám nějaké vysvětlení pro toto selhání státu?
Moje takové pseudoracionální vysvětlení je, že rok 2008 byla zlatá éra zlatokopů na Klondiku operačních programů. My jsme byli od roku 2004 v Evropské unii, tak to začínalo. V té době stejně jako v Regionálním programu Severozápad ti lidé viděli peníze. Těch zlatokopů, co to využívali, bylo hodně. V té době Babiš nebyl v politice. To samozřejmě není omluva ani vysvětlení, jenom si nutně nemyslím, že za to dostali nějaké bakšiše. Panovala atmosféra, že z cizího krev neteče, taková atmosféra laxnosti.
V té souvislosti mi nedá nezeptat se vás na mínění o výroku ministra Síkely, který na sněmu Svazu průmyslu a dopravy radil velkým firmám, aby se tvářily alespoň na přechodnou dobu jako malé a střední podniky, aby dosáhly na vládní pomoc v boji s vysokými cenami energií, která zahrnuje jen domácnosti a malé a střední podniky. Čekal byste slova vybízející k podvádění od svéprávného člena vlády na takovémto fóru?
Neslyšel jsem to jeho přímé vyjádření, jen jsem četl, že to řekl. Ale ani tak to nemohlo dopadnout na úrodnou půdu, protože ty velké podniky, to nejsou žádní zločinci. Každý rok dávají daňové přiznání, v něm nemůžou podvádět. To jeho doporučení bylo krajně nevhodné.
Během září se na Václavském náměstí v Praze konaly dvě protivládní demonstrace pod heslem „Česká republika na prvním místě“. Veřejným prostorem v souvislosti s nimi poletovala spousta vyjádření, často protichůdných. Jaké z těch, co jste zachytil, vám připadalo neodpovídající a pravdě na hony vzdálené?
Mě – a určitě nejsem sám – hlavně překvapilo, že tam bylo 70 tisíc lidí. A to, co k tomu říkal premiér Fiala, nebylo vhodné. Na druhou stranu některé požadavky na vystoupení z EU, z NATO mi připadaly, že to jsou názory opravdu nekompetentní. Chápu frustraci lidí z vysokých cen elektřiny a plynu. Ale že chtějí okamžitou demisi vlády? Dobrá, ale co to znamená? Dát osud do svých rukou panu prezidentovi, který už stříhá metr. Samozřejmě nevím, jakou část lidí na demonstrace přivedla frustrace z rostoucích cen, ale rozhodně bych to nepodceňoval.
Ing. Jozef Síkela
Určitě na demonstracích bylo nemálo těch, kteří se obávají, že se kvůli cenám energií propadnou do chudoby. Mnozí takové obavy zlehčují s tím, že se pořád ještě máme dobře. Navíc premiér Fiala slibuje, že vláda nikoho padnout nenechá. Přikláníte se podle informací, poznatků či zkušeností ze svého okolí, že příští měsíce budou pro nezanedbatelnou část společnosti krušným obdobím, nebo se zbytečně strašíme?
Pro určitou část společnosti to určitě citlivé bude. Když jsme mluvili o zastropování, ke kterému nakonec došlo, tak bez něj by cena pro spotřebitele byla dvakrát taková. Pro střední třídu by to tak velké peníze nebyly, pro nižší třídu už ano. To zastropování má pro ni smysl. Ale ještě víc pro malé a střední podniky. Pro malé pekárny nebo sklárny, které jsou závislé na cenách plynu, to může být ohrožující. Včera jsem četl o jedné pekárně, že se loučí se svými zákazníky.
Teď je ale velký problém, že se Němci rozhodli nalít do svých podniků 200 miliard eur. Když je vydělíte osmi, což je poměr počtu obyvatel mezi našimi zeměmi, je to 25 miliard eur, tedy 650 miliard korun. Německá vláda tedy dává do svého průmyslu podporu, která by u nás vyšla na 650 miliard korun, což je něco, co vůbec nepřichází v úvahu. Naše podniky tudíž nebudou konkurenceschopné. Čili v tomhle smyslu naše vláda nic neučinila. Ale skutečnost, že Německo se chystá dávat do své ekonomiky tolik peněz, které si my dovolit nemůžeme, povede k tomu, že se Němci budou mít líp. I když Evropská unie má pravidla a omezení při podpoře podniků, a tak Německu takový krok nemusí projít.
Za tři měsíce nás čekají prezidentské volby. Budeme uprostřed zimy, lidé budou možná řešit existenční problémy, vyjdou do ulic a na náměstí. Může to očekávané napětí ve společnosti ovlivnit přímou volbu hlavy státu, nebo se ti na Hrad protlačovaní mainstreamovými médii a nově i koalicí SPOLU nemusejí takových nálad obávat?
Já si nemyslím, že by nějaké veřejné akce něco ovlivnily. Lidí, kteří se o funkci chtějí ucházet, je hodně. Kromě těch tří – paní Nerudové, pánů Fischera a Pavla – jsou tam i další. Tomáš Zima, bývalý rektor Karlovy univerzity, objíždí republiku s retro sanitkou. Nebo Karel Janeček, v metru se dozvíme, že to je prezident pro 21. století. Je to bohatý člověk, úspěšný v podnikání, ale hodně zvláštní. Cestou do Prahy jsem si všiml billboardů Tomáše Březiny. To je zase prezident do těžké doby. Taky podnikatel, už má víc než 50 tisíc potřebných podpisů. Ale kdo je reálný kandidát a nebyl by špatný, je Josef Středula. Není to tak dávno, co se o něm dokonce pochvalně vyjádřil i Miroslav Kalousek. Uvedl o něm, že to je autentický odborář, jehož názory si dokáže představit. Zatímco u jiných – například Pavla – si je představit nedokáže.
Nejsilnější politický subjekt v Česku podle vás s vlastním kandidátem nepřijde?
Dokážu si představit, že pokud do přímé volby nepůjde pan Babiš nebo někdo jiný z ANO, tak někoho podpoří. A že by to mohl být právě Josef Středula. ANO by mohlo vydávat za vítězství v prezidentské volbě, kdyby vyhrál někdo, koho podpoří. Ty tři už si vybralo SPOLU, ti už jsou obsazení, tak musí najít někoho jiného. Ale to jsou jen takové úvahy. Vadí mi, že strany nemají vlastní kandidáty, že ODS, lidovci ani žádná jiná strana nejsou schopny nabídnout někoho svého. To na Západě není možné. Před deseti lety to ještě zkusila ODS a nominovala Přemysla Sobotku. To byl ovšem smutný příběh, když skončil předposlední, těsně před Janou Bobošíkovou. Proto se nedivím panu Vystrčilovi, že do přímé volby nejde. V Senátu mu je dobře. Ale je to neschopnost politických stran najít si svého kandidáta. Jen si nemyslím, že je třeba, abychom měli v čele státu generála.
Generála ne, ale co třeba vědce? V posledních dnech oznámil záměr ucházet se o úřad prezidenta profesor Jaroslav Turánek, biochemik, vakcinolog a imunolog, který v covidových dvou letech poukazoval na chyby, kterých se stát při restrikcích, zákazech a „dobrovolně povinném“ očkování dopouštěl. Může vědec oslovit rozjitřenou společnost? Podle čeho se má volič rozhodovat?
Mě u kandidáta zajímají názory. Ten člověk se musí veřejně prezentovat v tom, co by v té funkci dělal. Prezident má významné pravomoci, mimo jiné jmenuje členy i guvernéra bankovní rady. Na tohle zrovna generál moc vhodný není, i když by měl poradce Zdeňka Tůmu, bývalého guvernéra ČNB. Ale jenom proto, že by byl prezidentem generál, nebude Česká republika bezpečnější. Asi by tu funkci dokázal zastávat, to nemám obavy, ale nemyslím si, že je potřeba, aby byl generál – a ještě k tomu bývalý komunista – prezidentem. To by vhodnější byli jiní. Třeba Danuše Nerudová. Zatím však z těch kandidátů není nikdo, kdo by mě vyloženě oslovil. Ale zase na druhou stranu z těch tří, které vybralo SPOLU, není nikdo, kdo by mě odpuzoval. Oni raději podpořili hned tři, protože si říkají, že někdo z nich by to mohl být. A pak případně mohou říct: „Byl to taky náš kandidát.“ Vždyť pravděpodobnost, že by to mohl být jeden z těch tří, je docela rozumná. V případě Pavla si asi říkali, že má podle průzkumů podporu, a i když byl komunista, tak co kdyby to vyhrál, tak ho raději podpoří. To je úvaha, kterou bych docela pochopil. Když nemáme vlastního kandidáta, tak si nesmíme odpudit někoho, kdo by nakonec prezidentem být mohl. Pro tohle bych měl ještě pochopení, i když to vyjadřuje slabinu těch stran, že nejsou schopné nabídnout vlastního kandidáta.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
A to vás nepřekvapuje, že premiér Petr Fiala bez mrknutí oka přednese tato tři jména včetně Petra Pavla, ačkoli před pár měsíci se k podpoře kariérního komunisty na Hradě vyjadřoval odmítavě?
Ale tohle je u politiků úplně běžné. Jen připomenu, že 30. srpna, když začínala kampaň před komunálními volbami a cena elektřiny na lipské burze týž den vystoupala na tisíc eur, tak v ten samý den v projevu k začátku předvolební kampaně ODS Petr Fiala prohlásil, že se mluví o výzvě například k zastropování cen. A k tomu pokračoval: „Ne, ne, ne, to nemůže fungovat.“ Uplynulo dvanáct dní a vláda rozhodla o zastropování cen plynu a elektřiny. To, že Petr Fiala mění názory, mě vůbec nepřekvapuje. Ale co mě překvapilo, že v den, kdy byla nejvyšší cena elektřiny, tvrdí, že zastropování nemůže fungovat. A za dvanáct dní to jeho vláda schválí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
