Tomáš Klvaňa: Pustí propagandisté jako lidé z Protiproudu, Barabanov či Vyvadil, nemají co dělat v ČT. Nikdy jsme nebyli lokajové USA. Čína je nervózní z Putina

12.03.2015 13:42 | Zprávy

VÝCHOD – ZÁPAD? Jaký vliv má v Česku ruská propaganda a proč si myslí, že čelíme postupné „rusizaci“? Své obavy pro ParlamentníListy.cz sděluje novinář a hostující profesor na New York University Tomáš Klvaňa. Zamýšlí se rovněž nad celkovým geopolitickým směřováním naší země. Zařazení do hlavního proudu evropské integrace je podle něho už i otázka naší bezpečnosti.

Tomáš Klvaňa: Pustí propagandisté jako lidé z Protiproudu, Barabanov či Vyvadil, nemají co dělat v ČT. Nikdy jsme nebyli lokajové USA. Čína je nervózní z Putina
Foto: Archiv TK
Popisek: Jeden ze studentských vůdců Tomáš Klvaňa

Jak zhodnotit českou geopolitickou pozici a zahraniční politiku za posledních 25 let? Objevuje se kritika naší přílišné loajality k USA a Západu obecně, prozápadní pozorovatelé naopak kritizují českou politickou praxi za neloajalitu k EU a přátelskost k Rusku. Kde je dle Vás pravda? Které osobnosti a proudy zanechaly v tomto smyslu kladnou stopu a které zápornou?

Složitá otázka. Obecně platí, že prozápadní shoda se v posledních několika letech oslabuje a lidé, kteří mají obchodní a politický zájem na orientaci na Rusko, jsou vlivnější a viditelnější než dřív. S nimi rezonuje nemalá část společnosti, i když to zdaleka není většina. Nejdůležitější dělítko v české politice dnes nevede mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, kterým záleží na udržení západní orientace a hodnot liberalismu a demokracie, a těmi, kteří nás tlačí směrem na východ do postkomunistické břečky, kde rozhoduje právo silnějšího a bohatšího, ne vláda zákona. K těm druhým dnes patří prezident Zeman, bývalý prezident Klaus a část sociální demokracie. K těm prvním obě pravicové strany a značná část občanské společnosti. Nikdo neví, kde v tomto zásadním sporu stojí nejdůležitější politik, Andrej Babiš.

Seriál ParlamentníchListů.cz týkající se geopolitického směřování ČR: Názory všech zúčastněných ZDE

Hovoří se o rozdvojení Evropy na severní část, která se spíše bojí Ruska, a jižní část, která se spíše bojí Islámského státu. Polsko či Pobaltí mají vůči Rusku tvrdý postoj, Slovensko, Maďarsko či Rakousko častokrát s Moskvou „jdou na kompromis“. Kde je v obou dilematech, tedy „severojižním“ i „středo-východoevropském“ do budoucna naše pozice, pokud jde o Rusko, jeho ambice na kontrolu jeho blízkého příhraničí, kritiku lidských práv v Rusku, starost o Ukrajinu apod.?

Evropskou unii ohrožují obě hrozby – islamistický extremismus a ruská rozpínavost. Česká zahraniční politika musí přispět k boji proti oběma těmto hrozbám. Každá jinak ohrožuje naši svobodu a prosperitu.

V českém prostředí se začínají množit názory varující před ruskou hrozbou pro svět, pro Evropu. Vy sám, váš kolega Pavel Šafr, ale i další píšou o rusizaci Česka a jeho příklonu k Rusku. Je to ale oproti třeba zmiňovanému islamismu reálná hrozba? Jak by dle Vás mohlo v příštích deseti letech Rusko proměnit architekturu Evropy? Je nutné se tomu bránit?

Je to absolutně zásadní. Rusko ji přece už mění. Překresluje evropské hranice a porušuje tak mezinárodní smlouvy, které se samo zavázalo plnit. Britský ministr zahraničí Philip Hammond právě řekl, že snaha Západu integrovat Rusko do šířeji pojatého mezinárodního společenství zkrachovala a je třeba se podle toho zařídit. To je – konečně – od západního politika nebývale přesné, realistické vyhodnocení situace. Rusko už není partner, samo si zvolilo postoj protivníka Západu – Evropské unie a obranné aliance NATO.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Ing. Martin Kolovratník byl položen dotaz

Proč jste si vybral za terč zrovna Feriho?

Já ho nehájím, dostal, co si zasloužil, ale ukažte mi stranu, která ve svých řadách neměla někoho, kdo byl čelil trestnímu stíhání nebo nebyl odsouzen? Je to přeci i případ ANO, kde dokonce v čele stál trestně stíhaný člověk a nikomu to nevadilo. Navážet se pak do jiných mi přijde z vaší strany dost...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Trumpova cla a české patolízalství. Švihlíková o světě, do kterého se možná zítra probudíme

20:01 Trumpova cla a české patolízalství. Švihlíková o světě, do kterého se možná zítra probudíme

Z říjnové studie Konfederace dánského průmyslu plyne, že ze zemí EU by zavedení cel, o nichž v přípa…