Tři typy viru... Profesorka má nové a převratné informace. A Babiš, Hamáček, Prymula, Češi, léčba?

14. 4. 2020 11:44

ROZHOVOR V boji proti koronavirové pandemii zkoušejí vědci využít i kmenové buňky. Profesorka Eva Syková, která se touto metodou dlouhodobě zabývala při výzkumu léčení jiných nemocí, však upozorňuje, že regenerace již poškozených plic nebude snadná. Bývalá senátorka přičítá příznivý vývoj této nákazy v Česku zodpovědnému přístupu vlády, která se nenechala ovlivnit podceňováním pandemie ze strany Světové zdravotnické organizace a Evropské unie a nastolila tvrdší opatření než jiné evropské země a USA.

Tři typy viru... Profesorka má nové a převratné informace. A Babiš, Hamáček, Prymula, Češi, léčba?
Foto: Archiv ZHKHK
Popisek: Trutnovská nemocnice se stala druhým odběrovým místem v kraji
reklama

Objevily se informace, že kmenové buňky jsou schopné zregenerovat plíce poškozené koronavirem. Navíc Národní centrum tkání a buněk v Brně vyvíjí přípravek, který lze využít při léčbě takto postižených pacientů. Protože léčba kmenovými buňkami byla dlouhodobě oblastí vašeho vědeckého bádání, můžete posoudit, zda by tato léčba mohla být v tomto konkrétním případě účinná?

Anketa

Souhlasíte s odstraněním sochy maršála Koněva?

5%
95%
hlasovalo: 24578 lidí

Podrobnosti o metodě, kterou vyvíjejí, nemám. Regenerace již poškozených plic určitě nebude snadná, kmenové buňky, pokud by byly diferencované do plicních buněk nebo se v ně měly přeměnit, by tkáň teoreticky nahradit mohly, ale rozsáhlé studie by bylo nutné udělat u zvířat s poškozenými plícemi. V každém případě klinické zkoušky budou trvat velmi dlouho. Ale mesenchymální kmenové buňky (MSC) například z kostní dřeně nebo pupečníku by účinné být mohly. Mohou být připraveny ve velkém množství od dobrovolných dárců, ale jejich účinkem je celková podpora imunity a regenerace. Tyto buňky nevytvářejí nádory a jejich účinek je ověřen v mnoha klinických studiích na podporu imunity a regeneraci poškozených tkání. V současné době byly schváleny klinické studie u pacientů s koronavirem například v USA a v Číně, ale výsledky ještě nemáme.

Před lety zažívala obrovský rozmach metoda bioterapie, která používá k léčbě člověka jeho vlastní odebranou tkáň, ať už krevní plazmu, nebo rovnou kmenové buňky. Nyní už se takové mediální pozornosti netěší. Byla očekávání od této metody přehnaná a v jakých oblastech medicíny může být účinná?

Anketa

Zeman by si přál, aby vládní koalice ANO a ČSSD pokračovala i po volbách. Souhlasíte?

hlasovalo: 16285 lidí

Ano, takových studií bylo a je velké množství. Možná se u nás netěší mediální pozornosti, ale ve světě výzkum a klinické studie pokračují. Nejdále je Jižní Korea, Japonsko a USA. V těchto zemích je mnohem pružnější legislativa a kmenové buňky lze využívat i komerčně. V medicíně se dnes kmenové buňky úspěšně používají zejména v ortopedii, plastické chirurgii, slibné výsledky prokazují i probíhající klinické studie v urologii, kardiologii, po poranění mozku a míchy.

Co se krevní plazmy týče, ukazuje se u léčby pacientů s koronavirem slibná transfúze plazmy od pacientů, kteří prodělali chorobu COVID-19. Výsledky čínských vědců, publikované v prestižním časopise PNAS v USA, potvrzují velmi nadějné potlačení choroby u řady pacientů. Stále ale zůstává prioritou vývoj nových léků, antivirotik a vakcína. V tomto směru má Česká republika, zvláště Akademie věd, velkou tradici a úspěchy. Všichni známe úspěchy Antonína Holého ve vývoji antivirotik.

Léčba kmenovými buňkami byla jednou z nadějí lidí postižených ALS, amyotrofickou laterální sklerózou. Pokročil v tomto směru vědecký výzkum u nás a ve světě?

Pokud se týče ALS, tak například v Jižní Koreji nebo Izraeli je možné podstoupit terapii pomocí vlastních nebo dárcovských MSC. Jedná se o metodu velmi podobnou té naší. I tyto výsledky jsou založeny na podpoře imunity a regenerace a u pacientů dojde pouze ke zpomalení choroby. Dnes by byly výsledky i naší studie lepší, pokud bychom v klinické studii pokračovali podle původního plánu a použili větší množství buněk a podávali je opakovaně. Od publikace našich výsledků v časopise Cell Transplantation v roce 2016 byla naše práce citována mnoha zahraničními kolegy, mnohokrát jsem o výsledcích přednášela na odborných akcích, na něž jsem byla pozvána. Je mi líto, že se dnes v České republice v této studii nepokračuje.

Vraťme se ke koronavirové pandemii, která v posledních měsících sužuje celý svět. Co způsobilo, že má Česko za šest týdnů „jen“ přes šest tisíc infikovaných a že vývoj u nás je katastrofickým scénářům na hony vzdálený?

Anketa

Podporujete návrh SPD, abyste mohli v referendu hlasovat o vystoupení z EU?

97%
3%
hlasovalo: 24029 lidí

Tak za prvé, je to velmi zodpovědný přístup naší vlády, která se nenechala ovlivnit podceňováním pandemie ze strany Světové zdravotnické organizace WHO a Evropské unie, nastolila tvrdší opatření než jiné evropské země a USA. Odborně i politicky se osvědčil tým premiéra Babiše, zejména vicepremiér Hamáček a profesor Roman Prymula. Důležité je, že v tom vláda hodlá pokračovat, protože ještě zdaleka vyhráno nemáme, Velikonoce jsou kritická perioda, a pokud dojde v následujících dnech k výraznému zhoršení, je třeba pokračovat v tvrdých opatřeních.

Za druhé, za úspěchem je také zodpovědný přístup lidí, téměř celé populace, která tato omezení dodržuje a většina se chová ukázněně. Pochopitelně existují i nezodpovědní, například cestovatelé do Itálie a Rakouska na hory v době, kdy bylo jasné, že někdo z nich se vrátí nakažený.

Jak pravděpodobné je riziko zvratu tohoto příznivého vývoje a co by ho mohlo způsobit?

I když jsme jednou z nejúspěšnějších evropských zemí v tomto směru, odhaduji riziko tak na padesát procent. Bude záviset na tom, jak uvolnění v pohybu občanů a otevírání obchodů dopadne. Osobně se domnívám, že v případě zvratu by měla být všechna omezení ihned obnovena. Čím přísnější budeme teď, tím kratší dobu bude epidemie trvat. Vůbec nejsem příznivcem rychlého promořování populace, naopak promořování musí být pomalé, abychom se nedostali do situace nezvládnutelné epidemie. Některá opatření by asi bylo vhodné zachovat, i když ekonomické důsledky budou značné a já je nepodceňuji. Vláda musí pomoci živnostníkům a podnikatelům dalšími rozumnými opatřeními, aby dopad epidemie na ekonomiku byl co nejmenší. Obnova výroby je nutná, opatrná bych byla s otevíráním restaurací a nákupních center. Také bych například zatím neobnovovala rychle školní docházku.

Prof. Eva Syková

Jak lze v případě uvolňování nejrůznějších omezení do budoucna ochránit nejzranitelnější skupiny, tedy seniory a lidi s oslabenou imunitou? Je vůbec reálné, že by se ohroženou část podařilo dostatečně izolovat, nebo by senioři a lidé s oslabenou imunitou byli ve skutečnosti obětováni, aby společnost mohla dál normálně fungovat a ta její zdravá část získala imunitu tím, že by nemoc COVID-19 prodělala?

Samozřejmě že tato opatření chrání více nejzranitelnější skupiny obyvatel, ale nejen je. Umírají i lidé mladí, sportovci a děti. Umírají zdravotníci, které tak nesmírně potřebuje každý z nás. Starší lidé mají často oslabenou imunitu, ale nejen oni. Také někteří lidé s chronickými chorobami, které samy o sobě život ohrožující nejsou, mají oslabenou imunitu. Společnost nemůže žádnou skupinu obyvatel obětovat, to nepřichází v úvahu! Co se týče imunity po prodělaném onemocnění, nemalujme si to tak růžově. Vyskytly se informace, že imunita nemusí být trvalá anebo že lidé, kteří se vyléčili, stále chorobu přenášejí. Není v tom jasno. Navíc existují nejméně tři mutace viru A, B a C. Virus SARS-CoV-2 se vyskytl již mezi zářím a prosincem ve Wu-chanu, kde byl jako varianta A prokázán u zvířat na tržišti. Není pochyb o tom, že se infekce rozšířila z Wu-chanu do Evropy a Severní Ameriky v důsledku masivního pohybu čínských obyvatel a návštěvníků Číny do těchto zemí. Pomocí genové fylogenetické analýzy vědci v Cambridge a v Německu prokázali u tří variant mutací viru SARS-CoV-2, kde se která vyskytuje. Varianta A se sice vyskytla ve Wu-chanu, ale naprostá většina pacientů tam měla variantu B. V Evropě, ve Francii, Itálii, Švédsku a Anglii je hlavní varianta C, která se ale také vyskytuje v Singapuru, Hongkongu a Jižní Koreji, zatímco se nevyskytuje v pevninské Číně. Variantu A prokázali vědci u pacientů v USA a v Austrálii. Svědčí to o vysoké míře mutací, proti některé z nich může být i určitá populace imunní.

Připomínáte místo pravděpodobného vzniku pandemie. Nezadala si česká politická reprezentace tím, jak se slovy senátora Pavla Fischera „klaněla čínským rouškám koupeným za české miliardy“, což podle něj hraničilo s vlastizradou? Mohli jsme si dovolit takovou pomoc nebrat a počkat si až do těchto dnů, kdy pražský primátor Zdeněk Hřib slavnostně převzal pětadvacet plicních ventilátorů jako dar z Tchaj-wanu?

V kritické situaci je třeba využít každé možnosti, ať už je z Číny, z Tchaj-wanu nebo z rychlé domácí produkce. Jako senátorka jsem měla k tvrzením některých kolegů o vlastizradě velké výhrady, s takovými označeními se má zacházet velmi opatrně. Na počátku epidemie vláda jinou možnost neměla. Moje příbuzná je zdravotní sestrou v USA a tam jsou případy, že někde nemají ochranné pomůcky a pacienti ani neleží v izolaci. Jiná otázka je, jak zajistit dostatek léků, i těch, které jsou jen nadějné. Věřím, že ze Spojených států bude dostatek Remdesiviru, že nám Japonsko rychlé dodá Favipiravir (Avigan), že budeme používat velké dávky vitamínu C v infuzích a vyzkoušíme třeba i krevní plazmu vyléčených pacientů. Existují antimalarika, která ale mají mnoho vedlejších účinků. To jistě není úplný výčet možných nebo vyvíjených léků, testuje se jich dlouhá řada. Konečně, pracuje se horečně na největší naději – vakcíně, ale její vývoj a zkoušení, alespoň ve druhé fázi klinické zkoušky, bude trvat ještě nejméně několik měsíců. Bylo by vhodné, aby se i naše vědecké kapacity Akademie věd a Univerzity Karlovy do vývoje vakcíny co nejvíce zapojily. Jak jsem již řekla, máme v České republice v tomto výzkumu velkou tradici a úspěchy.

Co si myslíte o hlasech, že současná pandemie představuje pozitivní efekt na lidskou společnost? Může se nějak poučit? Jaké hlavní dopady koronaviru očekáváte vy?

Jsou to legitimní úvahy. Zatím pozitivní efekt nevidím a mám obavu, že lidstvo není ochotné se vzdát svých materiálních výdobytků. Měli bychom se zamyslet nad tím, zda pandemie není důsledkem například využívání levné pracovní síly z méně rozvinutých zemí, důsledkem nekontrolované výroby co nejlevnějších výrobků, lidské chudoby a rozsáhlé globalizace. To vše nám možná krátkodobě prospívá, ale je otázkou, jakou za to platíme cenu. Dalo by se o tom mluvit dlouho. Pouze ale uvedu, že studie z USA z Harvardu ukázala, že u lidí dlouhodobě žijících ve znečištěném ovzduší jemnými prachovými částicemi je choroba spojena s patnáctiprocentním vzestupem smrtnosti na COVID-19. Lidstvo se musí nad svým konáním zamyslet a nyní je na to právě čas.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Bývalý fotbalový reprezentant Bejbl: Nedokážu si představit, že by UEFA penalizovala Kúdelu na základě domněnek. Určitě má důkazy

9:51 Bývalý fotbalový reprezentant Bejbl: Nedokážu si představit, že by UEFA penalizovala Kúdelu na základě domněnek. Určitě má důkazy

ROZHOVOR Fotbalový internacionál Radek Bejbl, bývalý český reprezentant, majitel stříbrné medaile z …