U této vlády už nic nepřekvapí, kroutí hlavou pirátský místopředseda sněmovny Pikal. Babiš není schopen vybrat kvalitní ministry

Anketa

Myslíte, že se Dominik Feri ještě vrátí do politiky?

71%

24%

hlasovalo: 14839 lidí

Nechal jste se nedávno v Poslanecké sněmovně slyšet, že byste výměnu ministrů uprostřed koronavirové krize viděl jako nerozumnou. Co říkáte opětovné výměně na postu ministra zdravotnictví, kdy rezignoval Petr Arenberger a vystřídal ho Adam Vojtěch, který se do funkce vrací?

Co na to říkám? Je to selhání premiéra, který není schopen vybrat kvalitní ministry, kteří by byli schopni plnit si své zákonné či jiné povinnosti, tak aby nemuseli rezignovat.

Selhává podle vás premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém slibu, že bude mít vládu odborníků?

Ano, jednoznačně. Respektive nejenom v tom, že bude mít vládu odborníků, ale také v tom, že je dobrým manažerem, protože z hlediska lidských zdrojů rozhodně dobrým manažerem není.

Považujete uvedené důvody Petra Arenbergera k rezignaci jako důvěryhodné? Tedy mediální tlak a podobně?

Zjevně se ukázalo, že jeho majetkové přiznání nebylo dostatečně v pořádku, to je jedno pochybení. Z odborných pochybení můžeme vybrat současné rozsudky soudu, které pravidelně ruší různá nařízení a rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví a která také ukazují na poměrně zásadní pochybení, jež by sama o sobě byla dostatečná minimálně o výměně či změně v postupu ministerstva hovořit.

Překvapilo vás, že se na post vrací Adam Vojtěch?

Mě u této vlády už nic nepřekvapí.

Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelizaci zákona o ochraně veřejného zdraví. Její součástí je zavedení povinnosti prokázání se platným testem, potvrzením o očkování či o prodělané nemoci covid-19 v případě, že se dotyčný člověk chce zúčastnit veřejné nebo soukromé akce, hodlá navštívit konkrétní prostor včetně provozoven za úhradu. To se však netýká pouze koronaviru, ale jakékoliv infekční nemoci, případně i neznámé. Zároveň očkování proti covidu-19 má být zapisováno do očkovacího průkazu dětí a tak dále. Někteří odborníci varují, že jde o neobhajitelné omezování svobod a práv, přípravu dětí na očkování a podobně. Jak návrh hodnotíte vy?

Je naprosto nepřijatelné, aby se taková nová, navíc obecná povinnost a vztahující se potenciálně ke všem infekčním nemocem, zaváděla. Navíc aby se zaváděla takovým způsobem. Sněmovna právě odmítla legislativní nouzi, což znamená, že tento zákon se podle všeho na aktuálně probíhající schůzi projednávat vůbec nebude. To je, myslím, poměrně jasný signál.

Domníváte se tedy, že pokud by se podobný zákon měl projednávat, nemůže procházet zrychleným procesem?

Nějakým urychleným řízením něco takového samozřejmě procházet může, protože můžeme očekávat, že brzy přijde nařízení z Evropské unie, které by mělo směřovat k tomu, abychom mohli cestovat, abychom měli nějaký vzájemně uznatelný doklad o prodělané nemoci, očkování, dostatku protilátek nebo o negativním testu. Za nás je důležité, aby všechny tyto možnosti existovaly. Tedy abych mohl prokázat, že mám protilátky, i když jsem prodělání covidu nezaznamenal. Stejně tak je pro nás důležité, aby covid pas nebyl nutně elektronický, aby se člověk mohl prokazovat i papírovou formou a aby existovala dostatečná ochrana osobních údajů, ať už při jejich předávání jiným agenturám nebo předávání poskytovatelům služeb, které je budou nutně vyžadovat.

To jsou všechno témata, která je třeba projednat. Dovedu si představit zrychlený postup, pokud bude předem jasná dohoda na tom, co to bude, jak se budou předávat informace, a vše bude zaměřeno na současnou situaci. Ale nemůže se to stát tak, že na konci jednoho týdne přiletí nový zákon v legislativní nouzi a bude se očekávat, že ho na začátku dalšího týdne projednáme a schválíme. Tak se to dělat nedá.

Znamená to, že v současné podobě, v jaké šel zákon do Sněmovny, je pro vás nepřijatelný?

V takovéto podobě je určitě nepřijatelný.

Piráti představili svůj volební program. Jeho součástí jsou i změny ve volebním systému, do něhož se nikomu ze stran předchozích sahat nechtělo. Prolomí to Piráti?

Návrhy na změnu volebního systému, to znamená volební matematiky, otevíráme pouze v oblasti komunálních voleb, kde dlouhodobě nefunguje nastavený systém, a to ani pro velké obce. O tom, kdo bude za vaši stranu sedět v zastupitelstvu, rozhodují voliči ostatních stran. Přibližně ve čtvrtině malých obcí, kde je jen jediná kandidátka, ve skutečnosti pak žádné komunální volby neexistují. Přijde-li jeden člověk volit, je tím pádem zastupitelstvo zvoleno v podobě kandidátní listiny. Tento systém je nefunkční a je třeba otevřít diskusi, která by vedla k nějakému rozlišení nebo reakci volebního systému podle jednotlivých velikostí obcí.

Rovněž jsme připraveni k diskusi u senátních voleb, tak abychom mohli volit senátory jednokolově. Například způsobem preferenčního hlasování, aby volební účast byla větší, což v prvních kolech senátních voleb bývá. A aby zde byli konsenzuálnější kandidáti, protože když bude moci každý volič vybrat více kandidátů, kterým dává svůj hlas v prvním kole, vítězové budou ti, kteří budou podpořeni větším množstvím voličů.

Co se týká starostů, znamená to, že v malých obcích by mohli lidé volit starostu přímo?

Je to jedna z možností, ale nejsme nikterak dogmatičtí, abychom říkali, že se musí jednat o přímou volbu starostů. Určitě jsme o ní připraveni diskutovat, ale je otázkou, zda tuto změnu zavádět pro malé obce, nebo všeobecně… to vše se musí diskutovat jednak se samosprávami, jednak napříč odbornou veřejností. Musíme se ptát, jaké změny chování systému chceme sledovat a podobně. Pokud by se měla zavádět přímá volba, před návrhem musí proběhnout diskuse nad pravomocemi, protože nelze změnit způsob volby a změnit mandát a zároveň nezměnit pravomoci. To by vyvolávalo nejistotu a interpretační rizika v rámci systému tak, jak vidíme z jednání současného prezidenta (Miloše Zemana, pozn. red.), kdy je systém rozpolcený tím, že prezident nově nemá mandát ze Sněmovny a Senátu, ale má ho z přímé volby veřejností. To vyvolalo nějaký tlak na výklad pravomocí a podobně.

Součástí diskusí o volebním systému je sčítání hlasů, které by měly provádět zvlášť určené osoby ve sčítacích komisích. Sčítat by tak neměli členové komise volební, kteří dva dny kontrolují občanské průkazy a pouštějí voliče k volbám. Zároveň se mluví o korespondenčním hlasování pro ty, kdo žijí v zahraničí. Nebojíte se v těchto případech zneužití či ohrožení správného procesu sčítání?

Co se týká hlasování korespondenčního ze zahraničí, jde o široce ozkoušený způsob, jednalo by se o desetitisíce hlasů. Rozhodně se zneužití nebojíme, jednak jde o ověřený způsob ze spousty států, třeba v sousedním Slovensku to funguje bez nějakých podezření, a jednak nepředstavuje tak velké množství hlasů, aby vůbec mohlo stát za zásadním ovlivňováním. Existují daleko jednodušší a efektivnější způsoby v rámci současného systému, kdyby někdo chtěl výsledky zmanipulovat. Na začátku volebního období došlo k soudnímu přezkumu, kde prostá chyba sčítací komise v započítávání preferenčních hlasů vedla ke změně mandátu.

Jako předsedající schůze jste nedávno navrhl neobvyklý krok, protože členové vlády nechodí na interpelace, kde jim poslanci mohou pokládat otázky. Chtěl jste v jednání pokračovat i bez nich, protože by mohlo dojít ke znemožnění kontroly vlády ze strany poslanců. Změnilo se od té doby něco?

Moc jednání Sněmovny od té doby nebylo, já jsem dále v jednání pokračoval, protože pokud by poslanci nemohli interpelovat, protože nikdo nepřišel do Sněmovny, tak by se ta kontrola velice narušila. Samozřejmě lze do budoucna uvažovat buď o nějaké změně zákona o platech ústavních činitelů a soudců, kde by se mohla přidat povinnost být přítomen, respektive neomluvená nepřítomnost na interpelacích by mohla vést ke zkrácení platu, podobně jako je tomu v případě neomluvené přítomnosti poslance. To je jedna možnost, o které se dá uvažovat. A osobně bych uvažoval, že by například předseda Sněmovny při sestavování pořadu Sněmovny mohl preferovat návrhy těch ministrů, kteří do Sněmovny chodí, na rozdíl od ministrů, kteří do Sněmovny nechodí.