Učím děti udělat si vlastní názor! Ředitel školy a učitel dějepisu vystoupil proti zprávě BIS

17.01.2019 4:43

ROZHOVOR Učitelé nejsou nesvéprávní! Umějí učit, nepodceňujme je! A riziko vlivových operací či sovětské verze dějepisu zvlášť v době hybridních hrozeb? „Když se teď půjdu zeptat učitelů, zda tato rizika hrozí, budou si myslet, že jsem se zbláznil a fakt nemám co na práci,“ konstatuje ředitel ZŠ Luh ve Vsetíně, bývalý poslanec Petr Kořenek, který má víc než třicetiletou praxi ve školství. Co naopak Kořenka děsí, jsou změny, o kterých ministr školství aktuálně hovoří. „Přestáváme učit a stávají se z nás úředníci,“ zhodnotil. Takže budeme vytvářet úřednická místa ve školách? „Učitelé mají učit,“ říká Kořenek a upozorňuje, že při své práci musejí brát kantoři v potaz i to, co se říká doma. „Pro některé skupiny obyvatel je stále rok 1968 a vpád sovětských vojsk bratrská pomoc a pro některé státní převrat, puč, napadení.“

Učím děti udělat si vlastní  názor! Ředitel školy a učitel dějepisu vystoupil proti zprávě BIS
Foto: ČSSD
Popisek: Petr Kořenek

Ministr školství otevřel debatu o způsobu vyučování dějepisu a vlivu hybridních hrozeb. Ale než se k tomu dostaneme, vraťme se na začátek. Tuto jeho snahu, nevím, zda přímo vyvolal, ale jistě zásadně urychlil odstavec ve zprávě BIS za rok 2017, kde se píše: „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury (národní obrození).“ A ocituji vám dál přesně: „Trvající vliv sovětské propagandy a fakt, že Rusové ovládají moderní dějiny (Orwell: Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost. Kdo ovládá současnost, ovládá minulost.), tvoří základ pro současné ruské vlivové operace všeho druhu, a tedy i hybridní strategie.“ Co vy na to?

Přiznám se, že v návalu administrativních prací, kterými jsme zahrnováni, a protože bych se měl věnovat žákům, opakuji: měl bych se věnovat žákům, nečtu podrobně všechny dokumenty. Nemyslím si, že by učitelé byli nesvéprávní a nedokázali prezentovat dějiny. Je pravda, že určitý problém s výukou moderních dějin asi existuje dlouhodobě, protože vždy neumíme předávat informace tak, aby je byli žáci schopní pochopit. Přesto si myslím, že učitelé umějí látku nezkresleně podat. Věřím, že na většině škol není dějepis jen záležitost, kterou se musejí děti nabrífovat, ale kterou mají pochopit. Sám dějepis učím. Snažím se prezentovat fakta, a když existují, říct několik verzí. Žáci by se měli naučit pracovat s informacemi. Vždycky také říkám žákům, že lidstvo by se mělo z dějin a událostí, které se staly, poučit.
Neztotožňuji se s tím, jak je situace ve zprávě podána.

Anketa

Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?

65%
hlasovalo: 24718 lidí

Byl jste poslancem, ve školství pracujete 34 let, pracoval jste nejen jako ředitel nebo zástupce ředitele, ale i jako vychovatel. Za tu dobu, co sledujete prostředí ve školství, měl jste někdy obavy z ruské manipulace při výkladu dějin?

Kdybyste mi to nepřipomněla, tak by mě to nenapadlo. Dávám si velký pozor při výuce dějin. Žáky upozorňuji na různé možnosti výkladu. Vždycky jim říkám, že si musejí sami udělat vlastní názor, analyzovat jiné a vytvářet vlastní. Dějiny píší vždy vítězové. Jestliže budou číst jednu událost v našem dějepise a pak číst, jak je stejná událost popsaná na Slovensku, pak v Polsku, verze nebude totožná. Důsledně je upozorňuji, aby nepodléhali výkladu jediné pravdy, ale vytvářeli si vlastní názor. Informace, které dostávají, nemusejí být neměnné, ale pomáhají při vytváření názoru.

Řešíte v běžné praxi třeba připomínky ze strany žáků nebo jejich rodičů na toto téma? Obávají se v souvislosti s hybridními hrozbami způsobu výuky? Je tohle téma?

Nesetkal jsem se s tím nikdy. Ani od rodičů, ani od žáků, ani od učitelů. Děti přijdou spíš s nějakou konkrétní informací a ptají se na ni. Obecně je hrozba manipulace prostřednictvím sociálních sítí obrovská. Na tyto věci učitelé žáky upozorňují. Ale ani dospělí často nevědí přesně, co je a co není pravda. Lidé, kteří se věnují snaze něco zmanipulovat, jsou v tom velmi dobře školení.    

16. ledna uplynulo 50 let od sebeupálení Jana Palacha. Připomíná se toto u vás ve škole?

Určitě. Zvlášť v dějepisu. U malých dětí nevím, zda to umíme podat… Žákům říkáme jistě faktické věci, ke kterému období se událost vztahuje. Připravují se různé projekty, píší formou esejí nějaký svůj názor.

Dám konkrétní příklad, jak při vysvětlování historických událostí postupujeme. Využíváme hodně filmových materiálů například o druhé světové válce. Chci, aby žáci pochopili, co se dělo. Abych byl neutrální, využil jsem film o osobnosti Winstona Churchilla a na příběhu jsem dokladoval nejen vůli, odhodlání, snahu, vzestupy, pády, ale i lidskost. Za každou událostí je konkrétní osud konkrétního člověka. Když toto žáci pochopí, uvidí koncentrační tábor Osvětim, dokážou se vžít do atmosféry, zvládnout emoce, představí si příběh i neznámého konkrétního člověka, zůstane v nich daleko větší prožitek, než když jen vyjmenují fakta. Kladu důraz na obsah, faktografii, ale i prožitek a emoce.

Stejně asi postupujete i při výuce o roku 1989… Omezujete se na sdělení faktů, nebo vedete debatu o výkladu průběhu listopadových událostí?

Didaktický postup je stejný. Mimochodem, vždycky si vzpomenu na jednu scénku s Kaiserem, kdy hrál žákyni, kterou zkoušeli z událostí roku 1989…
Já můžu žákům říct o událostech, ale nemohu navodit atmosféru. U novodobých dějin hraje velkou roli, jak je věc chápána doma. Jsou rodiny a domácnosti, které neprezentují události tak, jak jsou obecně prezentovány. Teď jsem to diplomaticky obešel. Je složité zprostředkovávat některé informace. Pro některé skupiny obyvatel je stále rok 1968 a vpád sovětských vojsk bratrská pomoc a pro některé státní převrat, puč, napadení. Ve třídě se skládají sociální skupiny. Je to velice zajímavé. V tomto směru se snažím postupovat tak, aby si sami žáci vyvodili, o jakou šlo událost. Ale mám na to málo času. Proto by se neměl dávat důraz na kvantum. Ale na druhou stranu: učte historii bez vazeb. Nelze historii vykládat bez kontextu. Hospodářská krize. Vysvětlím slovo krize atd., ale už si žáci neuvědomí, že to byl důsledek něčeho.

Ministr Robert Plaga se sešel s ředitelem BIS a konstatoval, že právě „v době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin“. „Měl by to být také jeden z cílů revize rámcových vzdělávacích programů,“ konstatoval. Co k tomu říci?

Neustále rozšiřujeme obsah rámcově vzdělávacích programů a přidáváme nová a nová témata. Neříkáme, která témata už není potřeba v dané oblasti vyučovat. Překlopili jsme staré osnovy, snažíme se z nich udělat moderní materiál a nabalujeme na ně nové a nové věci. Revize je potřeba kompletní. Děsím se jedné věci. Každý zásah v rámcově vzdělávacím programu znamená novou administrativu pro školu a pro učitele při zpracování upravených verzí. Administrativy je tolik, že přestáváme učit a stávají se z nás úředníci. To je problém celého školství. Pokud opravdu se zcela zásadně neodbyrokratizuje, buď budeme potřebovat úřednická místa pro lidi, kteří budou zpracovávat dokumenty, nebo budeme muset učitelům snížit úvazky. Nevím, jakým způsobem si poradit. Já si myslím, že učitelé by měli zejména učit. Připravme materiál, podle kterého mají být vytvořené standardy, ať je stanovené nějaké minimum, které žák musí zvládnout, a pak nechme učitele. Věřím, že učit umějí.  
Řekněme si, co žáci musejí umět, ale nesnažme se do nich nacpat všechno. Brífujeme. Učitelé používají nové metody, snaží se, ale potýkají se s množstvím obsahu.

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

  • ANO 2011
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy

Jak se díváte obecně na situaci, kdy 30 let po revoluci debatujeme nad tím, zda ve výkladu dějin není silný vliv Ruska a Číny? 

Nevím, mně to připadá, že naše školství má tolik problémů… Nemyslím si, že je to zásadní problém. Měli bychom věřit učitelům, jistě je otázka, zda jsou učitelé připravení na výklad takového tématu. Nevím, jak je to na jiných školách, ale pamatuji si, že deváťáky nikdo moc učit nechtěl, protože se bál. Prostě pračlověk je pračlověk, máme k tomu i obrázky. Ale u novodobých dějin… Pořád věřím, že učitelé, kteří učí aprobovaně, učit umějí, nepodceňoval bych je.
Když se teď půjdu zeptat učitelů, zda tato rizika hrozí, budou si myslet, že jsem se zbláznil. Nic takového jsem mezi nimi nezaznamenal. Budou si myslet, že fakt nemám co na práci. To není to podstatné, co učitele trápí, trápí je jiné věci.
Pokud nebezpečí existuje, pak se bavme, jestli místo různých školeních bychom neměli vysvětlovat učitelům rizika, hrozby atd…

Letos uplyne 30 let od listopadu. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?

Na filozofické úvahy moc nejsem. Možná se ptám, co se to vlastně se společností děje? Proč ztrácíme úctu k autoritám a kde vlastně jsou? Lidé měli po roce 1989 spoustu očekávání, ale nevěděli, co mohou vlastně čekat... Informací je mnoho, jsou protichůdné. Obrovské zklamání jsou pro lidi politici. Myslím si, že se relativně máme dobře, jistě ne všichni, každý má jinou kvalitu života. Ale v lidech je frustrace. Přicházejí nová technika, požadavky, tlak na výkon. Měli bychom se trochu zastavit a vzít si ze života i jiné věci než konzumní.

Ale když nad tím přemýšlím, možná by mi stačila jedna věta nebo jedna otázka. „Proč mají mladí lidé, a vidím to ve škole, sto či dvě stě přátel na Facebooku, ale ani jednoho reálného?“ Proč se takto odcizujeme, proč žijeme více virtuální život než ten klasický? To je to, nad čím vlastně přemýšlím nejvíc.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

15:45 „Taková drzost!“ Klaus st. k pískání na svého syna. A k Letné, 17. listopadu a k ODS

ROZHOVOR Profesionální revolucionáři ukradli oslavy Listopadu ´89, raději jsem jel na konferenci do …