V reakci na únorový meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech 7,9 procenta, který je nejvyšší od ledna 1982, zvýšila americká centrální banka (Fed) svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do rozpětí 0,25 až 0,50 procenta. Zároveň zhoršila odhad letošního růstu americké ekonomiky na 2,8 procenta z dříve předpokládaných čtyř procent. Jak tenhle vývoj nejsilnější ekonomiky ovlivní ostatní svět a je to dostatečné opatření, když Fed přitom předpokládá, že letos zvýší úroky celkem sedmkrát?

Vliv na svět bude hlavně skrze ceny cenných papírů, následně tu ještě bude řada dalších minoritních efektů.

Jde o to, že zvýšení úrokových sazeb přichází společně s faktem, že zhruba za tři týdny začne americká centrální banka stahovat z oběhu peníze, které tam předtím napumpovala během procesu, pro který se vžilo lidové označení „tisk peněz“. Tak tedy přesně tyto „natištěné“ peníze bude nyní americká centrální banka z oběhu zase stahovat a k tomu ještě bude skrze vyšší úroky peníze prodražovat, takže nebude tak snadné brát si úvěr a dostávat další peníze do oběhu.