Celá kauza vašeho únosu nezačala až 7. října roku 2014, ale mnohem dříve. Tvrdíte, že váš únos byl dlouho systematicky připravován. Jak to víte?
To, že se na můj únos systematicky připravovala celá rodina Novotných s některými advokáty, v čele s již zesnulým panem Šabršulou, vím ze spisu. To zjistil vyšetřovatel a je tam těch poznatků nejen o přípravě únosu spousta. Jen olomoucká justice ty důkazy ignoruje a dělá jako by nic, jako kdyby tam žádné nebyly. Víte, každému tuto kauzu vysvětluji tak, že nehledám arbitra, který by se přiklonil na jednu nebo druhou stranu. Důkazů o zločinech Novotných a jejich přisluhovačů je v tom spise více než dost. Já potřebuji, aby se tím jen někdo zabýval a Vrchní státní zastupitelství a Vrchní soud toto za žádnou cenu nechtějí. Byli to totiž právě lidé z prostředí těchto organizací, jež zařídili Novotným nevídané zproštění. To je důvod, proč naše justice dělá jako že nic. Abych nezapomněl NCOZ a GIBS si v té kauze také sehrály své role. Všechny složky, jež jsem vyjmenoval, jsou jak jinak z Olomouce. Prostě jak to zaznělo v odposleších Novotného, kdy mu pan Jůzl vypráví, že až se ta kauza únosu dostane do Olomouce, tak tam ji zastaví, a Buráň se bude ještě divit. Dopadlo to přesně tak, jak se o tom ti lumpové v odposleších bavili. A opět to nikdo neřeší…
Proč podle vás vůbec vznikl nápad na to, že budete zrovna unesen? Přece provést něco takového a zároveň se vyhnout žaláři je velmi těžký úkol i pro zkušeného mafiána?
Proč? To já nevím. Nikdy by mě něco podobného nenapadlo. Novotný před únosem sice dlužil společnosti 170 milionů Kč, nějaké další peníze dlužil ze zpronevěr, když si firemní peníze poslal na svůj osobní účet. Ale nebyl pod tlakem. Já se chtěl domluvit smírně, ale musel jsem se domluvit. Byl jsem statutár té firmy, které pan Novotný dlužil. Byla moje povinnost řešit dluhy, třeba i společníků. Najal jsem právníka, jenž měl jediný úkol, a to dohodnout se s právníkem Novotného. S ním samotným to nešlo. A jak se vyhnout žaláři? Víte, Novotný sice, jak jsem zjistil, je člověk s kriminální minulostí a byl několikrát stíhán i odsouzen, takže na rozdíl ode mě věděl, co to je a co mu hrozí, ale zároveň byl sebestředný hlupák, který si myslel, že vše může a ví nejlépe, který domotal a zpackal, co se dalo. Samozřejmě k mému obrovskému štěstí.
Bylo tedy podle vás již předem zřejmé, že k provedení vašeho únosu mají Novotní nějaké „krytí“ nebo že dokonce mají předem podchyceno, co se bude dít v případě, že půjdete na policii a obviníte je z únosu?
Ano, přesně tak. Jednoznačně to vyplývá z důkazů, jež jsou ve spise. Poté, co jsem podal trestní oznámení, se rozběhlo vyšetřování, které dopadlo dobře a věc se rozkryla, a to včetně silných důkazů, jak říkala sama policie. Věc mého únosu se vyšetřila, přestože ti policisté byli pod obrovským tlakem. Nejlépe to dokumentuje to, co řekl vyšetřovatel před soudem. Prohlásil tam, že v případě vyšetřování mého únosu to bylo poprvé za dobu jeho kariéry u Policie České republiky, kdy měl obavu o život svůj i jeho rodiny. Tohle si každý najde v rozsudcích Krajského soudu Zlín. Jen pro doplnění, ten pán před mým únosem vyšetřoval například známou lihovou kauzu, šlo o ostříleného a zkušeného policistu, který po mé kauze od policie odešel do civilu.
Celý únos byl podle vás zorganizován proto, aby vás váš bývalý společník donutil podepsat dokumenty, na základě kterých se měl obohatit o stovky milionů korun. Co by to bylo za peníze?
Můj bývalý společník mě 7. října 2014 unesl a násilím donutil podepsat listiny „o penězích, které neexistovaly“. Šlo o tzv. peníze na papíře, o pohledávky. On mě tím únosem, násilím za pomocí dalších osob, a výhružek, jako třeba smrtí mých dětí, chtěl vlastně jako fyzickou osobu zavázat k tomu, abych za naši společnou společnost, jež na „papíře“ dlužila nám oběma za prodej akcií stejnou částku splatnou za 8 let, zaplatil ze svého. Jednodušeji, já měl Novotným zaplatit za tu kvazi pohledávku, ale jen z mého majetku. Peníze jsem na to samozřejmě neměl… Kdo by taky měl v penězích 350 milionů Kč? Šlo jim o to vzít mi majetek, firmy, nemovitosti atd., prostě zničit mě. Tak to bylo nastaveno.
Akcie se původně prodaly proto, aby vznikla pohledávka, aby bylo možné třeba navýšit základní kapitál společnosti kapitalizací pohledávek společníků. Standardní věc, která se dělá v obchodě každý den, je to normální finanční nástroj. Novotný toho ale po čase zneužil a naznal, že jemu se má zaplatit hned a to penězi.
Proto já musel ručit mým osobním majetkem za to, že se tak stane a že on peníze dostane. Byl to pro něj jediný způsob, jak přijít rychle k většímu majetku. On Novotný moc dobře věděl, že z firmy peníze rychle nezíská, navíc pohledávky za prodej těch akcií byly splatné až za osm let, a samozřejmě nám oběma. Navíc ta společnost byla v té době zadlužená, a to znamenalo jediné, ze zákona musí platit nejstarší dluhy a to cizích věřitelů, majitelů až nakonec. Abych já přistupoval za naši firmu jen k jeho pohledávce byl samozřejmě nesmysl. Proč bych to dělal?
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Procházka