Většinou jen v náznacích a málo konkrétně se k chystaným změnám v důchodovém systému vyjadřuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Jak vám zní jedna z jeho úvah, že by se měl věk pro odchod do důchodu řídit podle náročnosti profese a podle toho, kdy člověk vstoupil na pracovní trh?
Jako velmi rozumný princip. Důchodový systém, jakkoli je paušální a jednotný, musí umět diferencovat právě mezi lidmi, kteří různě dlouho pracují. Já ten krok vítám. Jen velmi škodolibě upozorňuji, že se vracíme o třicet let zpátky, že tohle bylo v socialismu běžné, že byly tzv. rizikové profese, riziková povolání, rizikové obory. To byli horníci, hutníci a jiné pro lidské zdraví zátěžové obory a profese, které měly tyto výhody. Dnes zůstaly jen vojákům, ozbrojeným složkám obecně, hasičům a podobně. Je to návrat zpátky. Ale je to chvályhodný návrat. Je jenom špatně, že to trvalo tak dlouho, než se vůbec začalo řešit, že by se to vrátilo. Zdůrazňuji ovšem, že by se v případě realizace jednalo o zlomek – maximálně 5 procent – pracovních sil. Nebyla by to plošná záležitost.
Je správné uvažovat o tom, že čtyřicátníci půjdou do důchodu v 68 letech?Anketa
Přestože se mluví o tom, že by lidé měli do důchodu odcházet později, právě Marian Jurečka koncem minulého roku jedním svým vyjádřením v podstatě vybídl, aby si lidé podávali žádosti o předčasný důchod ještě do konce roku, protože to pro ně bude výhodné. Potřebujeme tedy seniory z pracovního trhu dostat, nebo je tam udržet?
Dnes je řada důchodců „důchodci omylem“, protože jsou dál schopni, i když ne vždy na sto procent, pracovat. Dnešní systém je naprosto zvrácený, protože lidi z práce vyhání. Tady se vytváří hysterie, a to je to, co Jurečkovi, jak mám k němu osobně velmi hezký vztah a docela si ho vážím, vyčítám, že v tomto směru podlehl tomu nesmyslnému klišé, že „konečně už mám 65 let a konečně se můžu na tu práci vykašlat a jít si užívat penze“. To je nesmysl. Pokud je člověk fyzicky v pohodě, má zázemí a nemá problémy, aby mohl dál fungovat v pracovním procesu, tak ať si dál vydělává. Ať má dobře placený souběh důchodu a zaměstnání a stát ať z toho má nějaké zajímavé odvody. A má z toho i zaměstnavatel, protože generační mix je potřebný. Vždyť ti „staří dědci“ mohou konzultovat věci s těmi, kterým je 50, 40 i méně let, a podělit se s nimi o zkušenosti, jak je řešili před lety. Staří mají to know-how z minulosti, a to je obrovská devíza. To je jeden z důvodů, proč se o české pracovní síle pořád mluví jako o jedné z nejkvalifikovanějších v Evropě. A to není o nějakém podílu vysokoškoláků nebo středoškoláků, ale je to o tom, že se daří sdílet informace.
Ale převažuje na pracovištích zájem, aby tam lidé důchodového věku dále působili? Nezabírají místa mladším?
Existuje takové české přísloví: „Dědeček a babička, ujídají nám z chlebíčka“. A ono to v přeneseném slova smyslu platí i pro zaměstnání: „Co tady ten dědek bude smrdět, když už měl jít dávno do důchodu a někdo z nás by si mohl sednout na jeho šéfovské místo?“ Často dobře placené. To si říkají ti čtyřicátníci, padesátníci a se závistí koukají, kdy už ten dědek konečně vypadne. Ale toto je řešitelné tím, že dotyčný nebude zastávat místo vedoucího, ale bude fungovat jako konzultant vedoucího, aniž by měl nějaké pravomoci, a bude figurovat na nějaké subalterní pozici, samozřejmě s nižším platem, ale dál se v té práci udrží tak dlouho, jak bude potřeba.
Psali jsme:
Na veřejnost už mimo jiné uniklo, že v pracovních materiálech je jako varianta odchodu do důchodu uveden věk 68 let. Za jak reálnou tuto hranici považujete?
To je naprosté zvěrstvo. Protože hranice pro odchod do důchodu 68 let přichází podle mých informací v úvahu pro lidi, kteří se narodili v minulém desetiletí. Čili někdy v roce 2070, 2080, 2090. To není otázka roku 2024, ani 2030, ani 2040, ani 2050, ani 2060. Tady se prostě vyhrožuje nějakým nesmyslným růstem věku pro odchod do důchodu a už se neříká to B. Tedy to, že taková hranice by podle dosavadních trendů mohla přijít v úvahu někdy za šedesát, osmdesát let. Noviny se živí senzacemi a špatnými zprávami, tak tuhle větu už nikdo neříká, že to není aktuální záležitost, že to je záležitost lidí, resp. dětí, které dnes možná ještě ani nechodí do školy.
Až tak? Z výstupů šéfa rezortu to nevypadá, že je míněna až tak vzdálená doba.
Je mi líto, jak jsem pana ministra Jurečku v úvodu chválil, tak teď mu nemůžu přijít na jméno, protože buď to považoval za samozřejmé, nebo si to neuvědomil, ale v každém případě to neřekl, a tím straší lidi. To je to nejhorší, co může být. Lidí, co to mají propočítané, je nejméně dvacet a všichni říkáme stejné: Pokud se bude dál prodlužovat střední délka života, doba dožití ve zdraví, tak není důvod, abychom porušili demografický princip, tzn. aby každý člověk v různých generacích byl v penzi zhruba čtvrtinu svého života. A to je fér. Jestliže se tenhle úzus udržuje možná půl století, proč by se neměl udržovat dál? Jestliže se bude prodlužovat věk dožití, tak je ovšem logické, že by se měl posunout také věk odchodu do důchodu.
Logické to je, ale ve Francii se kvůli chystanému zvýšení věkové hranice lidé bouří. A to i pak budou odcházet do důchodu později než my teď. Divíte se jim?
Když jdou Francouzi do ulic kvůli 64 letům, tak to jsou magoři. To je naprosté nepochopení smyslu důchodového systému. To zvyšování je objektivní trend a je to spravedlivé, vysoce humánní a demokratické. Samozřejmě to neplatí plošně. Proto říkám, abychom ty hraniční věky brali jako obecně platné s možností obsáhlých výjimek.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
V pořadu Partie na CNN Prima News prohlásila předsedkyně Sněmovny i TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, že v 68 letech by šli do penze jen lidé, kteří jsou mladší 40 let. Tedy třeba ten, komu je teď 38, už ano. To je propastný rozdíl oproti vašemu tvrzení, že to je záležitost dětí, které dnes možná ještě ani nechodí do školy. Proč by pouštěla do světa takové nesmysly?
Je to dáma a já její výlevy odmítám komentovat, opravdu nestojí za komentář. Paní Pekarová je pověstná žvásty typu, že bychom mohli prodat českobudějovický Budvar a podobně. To je ostuda české politické scény, to se nedá jinak říct. Je to hezká ženská, ale tím to asi končí.
Ministr práce Marian Jurečka se netají tím, že by rád změnil valorizační schéma, protože to současné za vysoké inflace silně zatěžuje systém. Je to opodstatněný záměr?
Důchodový systém je třeba držet v relativní stabilitě, to znamená nepodléhat momentálním výkyvům ani hrubého domácího produktu, ani inflace, protože trvají řádově roky, ale důchodový systém musí být stabilizován ve střednědobém a dlouhodobém horizontu, čili ne v horizontu deset, dvacet, ale až padesát, šedesát let. Z toho, že je teď extrémní situace, která tu nebyla už třicet let, to znamená pádivá inflace 19–20 procent, a jestli bude deset, tak to bude zázrak, nedělejme žádné velké závěry.
Ale co já vidím za problém, je, jakou udržíme hladinu mezi lidmi, kteří odcházejí do důchodu z bývalého vysokého platu, a lidmi, kteří odcházejí do důchodu z velmi nízkých platů. Vezmu to na svém příkladě. Jestliže je dnes průměrný náhradový poměr asi 44 procent, tak když jsem šel já do důchodu, nedostal jsem ani 20 procent. To znamená, že lidé s vysokými příjmy, což byl můj případ, mají pád příjmové životní úrovně extrémně strmý. Kdežto moje sestra, která měla tak obtížnou práci, že odešla do předčasného a ještě předtím invalidního důchodu, měla náhradový poměr asi 80 procent. Čili ona dostala čtyři pětiny platu, co měla předtím, jako důchod. A je to spravedlivé, protože lidé, jako jsem já, si mohli vedle toho vysokého platu také dávat nějaké peníze stranou, mohli si platit penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření. Tak ať ty peníze, co si v produktivním věku našetřili, v důchodu rozpouštějí. Přece si je nevezmou do hrobu. A naopak ti chudí si nezaslouží, když už žili celý život v chudobě, žít nuzně dalších dvacet let v penzi. Je to otázka elementární sociální spravedlnosti, elementární solidarity bohatých s chudými.
Ing. Marian Jurečka
Na zásluhovost by se tedy při výpočtu důchodů moc hledět nemělo?
To je druhá věc. Říkám to natvrdo a Ústavní soud mi dal před lety za pravdu, že náhradový poměr těch vysoko příjmových je extrémně krutý. Při přednáškách jsem studentům vždy říkal, že to je klasický jánošíkovský systém: Bohatým ber a chudým dávej. Akorát že to je státem posvěcené přerozdělování. Vůči těm bohatým to je kruté, ale je to rozumné, jinak by se ta společnost musela rozpadnout. Je to cena za sociální smír. A to je alfa a omega každé společnosti. Pokud ho nemáte, jdete do háje.
Jednou z možností má být i to, že by pracující děti mohly jeden procentní bod z pojistného převádět přímo na výplatu důchodů svých rodičů. Nebo společný vyměřovací základ manželů, že by si manželé mohli rozdílné příjmy spojit a z toho by se počítala budoucí výměra jejich důchodů. Co si vůbec myslíte o snahách vykompenzovat ženám, že mají zpravidla výrazně nižší důchod?
To jsou věci, které jsme velmi dlouho diskutovali ve všech těch důchodových komisích, jejichž jsem byl členem. Na první pohled je to velmi racionální a spravedlivé. Ženy mají v průměru o 20 procent nižší penze, než mají muži. Ale současně, protože ženy žijí v průměru o sedm let déle než muži, z toho důchodového účtu vyčerpá průměrná žena v absolutních číslech o 20 procent více než průměrný muž penzista. Když jsem slyšel název někdejší komise paní profesorky Nerudové, tedy Komise pro spravedlivé důchody, propadl jsem zoufalství. Říkal jsem si: Proboha, za co ten profesorský titul dostala, když neumí ani počítat? Proč jí nikdo nepoví, že říká nesmysly? Spravedlivé důchody by byly asi tehdy, kdyby si z toho měšce vzala obě pohlaví stejně. Ale ono to tak prostě není. Ty náhledy jsou různé a můj názor vůbec není vyhraněný.
Když zapomeneme na to, že ženy čerpají důchod odhadem o polovinu delší dobu než muži, jak zohlednit to, že z důvodu péče o děti jsou na tom ženy s příjmy v produktivním věku hůře než muži, kromě toho, že dostaly od letošního ledna k důchodu přidánu pětistovku na každé vychované dítě? Lze to nějak řešit?
Jak tohle spočítat a zohlednit, je hrozně složité při vysoké míře rozvodovosti, kdy navíc počet dětí v průměru na ženu klesá, porodnost je nízká, naopak počet neúplných rodin je hodně velké číslo. Jenom obsluha tohoto fenoménu jakýmsi způsobem zvýhodnit ženy, může být větší co do finančních nákladů než ten efekt. Takže dvakrát měř a jednou řež. To je stejná ptákovina, jako to krácení důchodů bývalým předsedům národních výborů a stranickým funkcionářům. To je stejné zvěrstvo. Taky proto to byl jenom poslanecký návrh a nešlo to řádným připomínkovým řízením, protože by každé ministerstvo, které by si ten materiál přečetlo, muselo ten návrh smést. Vždyť to je nesmysl.
Politické zásahy do důchodového systému vždy končí obrovským průšvihem. A to zase hrozí. To je to samé jako ten zmíněný přídavek na dítě. Takové zásahy špiní důchodový systém. To patří do sociální oblasti, ale nemají se tím komplikovat důchody. Jeden krok za druhým jsou nesystémové, systém dál komplikují, dělají ho složitějším. Navíc od té doby, co se o té pětistovce začalo hovořit, kdy ještě loni to byla pětistovka, kdyby se vyplácela, tak letos už to jsou jenom čtyři stovky, protože dvacet procent spolkla inflace. Ale tento typ nápadů je prostě zločin. Je to legislativní zmetek. Nechápu, co dělá legislativní rada vlády, že tyhle lidi s takovými nápady nežene svinským krokem. V už takhle komplikovaném právním systému dělají větší a větší zmatek.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Jiří Hroník
