Jaký je váš pohled na výsledek z pohledu sociální demokracie?
Každopádně, pokud jde o senátní volby, je to samo o sobě ztráta, i kdyby pět kandidátů, kteří prošli do druhého kola, vyhrálo. Doufám, že alespoň někteří z nich vyhrají. Ale i kdyby vyhráli všichni, bude to ztráta. Získali jsme pouze třicet procent oproti minulým volbám. Pokud jde o komunální volby, tak tady jde o jednoznačně velké fiasko, protože jsme v zásadě ztratili hlavní město Prahu. A nejen, že ztratili, ale protože nemáme žádné zastoupení, o to horší je výsledek. Když potom bereme současná krajská města, či bývalá okresní, jsou ztráty daleko větší.
Něco se nadežene v rámci koaliční účasti, ovšem vzhledem k volebnímu výsledku bude vliv na radnice minimální. Vím o výjimkách, kde máme silné starosty, jako Bohumín, Náchod a podobně. Potom jsou malé obce, kde vše bylo víceméně závislé na osobnosti starosty, konkrétně na Hodonínsku, kde jsme obhájili v podstatě všechny starosty, které jsme v minulém období v malých obcích měli. Bohužel jsme ztratili větší města, kde prakticky nemáme zastupitele.
Bohumil Pečinka v Reflexu tvrdil, že Sobotkovo vedení se odvrátilo od základu politiky sociální demokracie. Má pravdu?
To je právě předmět diskuze už delší dobu, nabyl na síle už po volbách v loňském roce a řeknu to velmi jednoduše: buď bude sociální demokracie pokračovat v politice, která byla charakteristická v posledních několika letech, anebo zase někdy může opět vyhrát volby. To je to podstatné rozhodnutí a souvisí i s tím, že předsednictvo strany je doteď schováno. Dnes se vyjadřuje k novému vedení strany, ale zapomínají, že jsou to oni – i když nejen oni – kdo nesou významný díl zodpovědnosti za volební neúspěchy ve volbách 2017 i 2018.
Jaroslav Foldyna mi řekl, že se sociální demokracie odvrátila od voličů pracujících, dělnické třídy, zaměřila se více na sociální politiku a menšinová témata jako genderové problémy, homosexuály a podobně. Ti voliči vlastně pak neměli jak se v programu sociální demokracie najít. Je to tak a na co by se měla ČSSD zaměřit více?
Je to složitější. Ve vedení převážilo směřování na liberálního, pražského nebo městského voliče, který ale nemá důvod volit sociální demokracii a volí spíše strany jako je TOP 09, případně částečně Piráty. A ano, sociální demokracie v podstatě opustila svého voliče. Základní skupiny jsou senioři, rodiny s dětmi a lidé práce, jak zaměstnanci, tak malí živnostníci. A stejně tak lidé se zdravotním postižením. To jsou hlavní skupiny, které byly v minulosti hlavními voličskými základnami ČSSD a bohužel sociální demokracie je v posledních několika volbách ztratila.
Nakonec když se podíváme i na současné voliče hnutí ANO, SPD a částečně i Pirátů, jsou to z velké části voliči právě sociální demokracie. Jednoznačně to ukázala volba Miloše Zemana za prezidenta, kdy získal přes čtyřicet procent hlasů. Možná, že to je ta voličská skupina – lidé, kteří volili demokracii, ale dnes volí jiné strany. Je třeba najít k nim cestu, aby měli opět důvod sociální demokracii volit.
Jak hodnotíte v čele ČSSD současné vedení, především Jana Hamáčka?
Na hodnocení je příliš brzy. Všichni se strefují do nového vedení strany, které je ve funkcí dva nebo tři měsíce a nemělo fakticky šanci ještě něco udělat. Účast ve vládě je velmi krátká, aby něco ovlivnila, natož volební preference. Ale znovu říkám, že v této chvíli je potřeba spíše hodnotit skupinu, která je prezentována předsednictvem strany, jež zůstalo stejné a kde nedošlo k žádné proměně od loňských voleb.
Jak moc uškodila ČSSD spolupráce s hnutím ANO ať už v minulé vládě, nebo té současné?
To je příliš zavádějící otázka, protože minulou vládu jsme si v zásadě prohráli sami tím, že relativně úspěšná vláda končila v závěru střetem s Andrejem Babišem a nesmyslnými obraty s demisemi a nedemisemi vlády. Zkrátka, Sobotka s Babišem měli ruku v ruce chodit prodávat úspěchy vlády a pak by byl výsledek sociální demokracie možná jiný. V současné situaci členská základna, což je suverén, rozhodla jasnou většinou v referendu, že si přeje, aby se ČSSD účastnila na vládě. Řekněme si na rovinu, pokud by sociální demokracie nehovořila o vstupu do vlády a nakonec do ní nevstoupila, tak by dnes byla už mediálně naprosto odepsaná, protože by nikoho nezajímala.
Na rozdíl od některých kolegů, kteří si myslí, že válčit a napadat Andreje Babiše je cestou k úspěchu, se domnívám, že tak ještě více posilují jeho pozici. Jsem přesvědčen, že Andreje Babiše je třeba obejmout tak pevně, až vydechne. To je můj pohled, jak vést politický boj s Andrejem Babišem.
Jak hodnotíte zahraniční politiku ČSSD v Evropské unii, kde to vře kvůli mnoha tématům. Ať už kolem uprchlíků, Maďarsku a tak dále?
Pokud jde o hlasování v Evropském parlamentu, většina našich europoslanců nepodpořila deklaraci vůči Maďarsku a můžeme se ptát, jestli to není o Viktoru Orbánovi? Orbán není sociální demokrat, ale z pohledu přístupu k postojům členských zemí Evropské unie jsem rád, že jak vláda, tak i pan prezident dnes drží – což je nakonec pokračování politiky minulé vlády – jasný postoj Visegrádu. Ať už v otázce migrace, tedy řešit migraci v zemích, kde vzniká a v podstatě zabránit, aby dál pokračovala. Svoji roli zde hraje významná zkušenost z bývalého východního bloku s mnohými věcmi, které jsme zažili a kde ještě země Evropské unie nejsou poučené. Dokonce se zdá, že v mnoha věcech jsou nepoučitelné. Každopádně je potřeba říci, že politika české vlády – ať už předchozí za účasti většinové sociální demokracie, nebo menšinové – nakonec sklízí své ovoce tím, že i ty země Evropské unie, které ještě donedávna jásaly nad příchodem nelegálních migrantů, začaly v poslední době výrazně otáčet.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Zuzana Koulová
