Vážně se tímhle Fiala chlubí? Markéta Šichtařová rozkrývá bizár myšlení „pravicového“ profesora

26.6.2022 7:06 odp. | Rozhovor

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Premiér Petr Fiala prohlásil, že vláda má strategii, jak získat pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren. „Vyvolává to ve mně nemalou obavu, že by se mohlo v tomto ohledu schylovat k zestátnění. Pokud ne, pak si neumím představit, jak jinak by chtěl stát elektrárny získat,“ reaguje Markéta Šichtařová na slova předsedy vlády. Ani další jeho výrok, že vláda výrazně zvýšila množství domácností, které mají nárok na sociální dávky, u analytičky nezabodoval. Chlubit se tím, že ještě víc adorujeme neschopnost a víc trestáme schopnost, už něco o hodnotách autora výroku vypovídá.

Vážně se tímhle Fiala chlubí? Markéta Šichtařová rozkrývá bizár myšlení „pravicového“ profesora
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ing. Markéta Šichtařová, ředitelka analytické a konzultační společnosti Next Finance

Anketa

Je zákrok Fialovy vlády proti cenám energií dostatečný?

0%
98%
hlasovalo: 25356 lidí

Středeční provolání premiéra Petra Fialy „k národu“, které odvysílaly všechny celoplošné televizní stanice i veřejnoprávní rozhlas, vyvolalo rozporuplné reakce. Čím, nahlíženo očima ekonoma, zaujal projev vás? A umíte si představit, jak by mohla vláda dle své strategie získat pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren?

Když stát zavelí, je realizovatelné všechno; jiná věc je, zda to je morální, správné, efektivní, funkční. Vyvolává to ve mně nemalou obavu, že by se mohlo v tomto ohledu schylovat k zestátnění. A pokud se tu najde nějaký chytrák, který chce začít tleskat, tak nechť si položí otázku, zda zločin je ospravedlnitelný, pokud není učiněn na mnoha, ale jen na několika podnicích?

Nechť si položí otázku, zda prolomení tabu neznamená, že zločin se pak může začít opakovat, protože pro něj přece už bude precedent a opět se najde nějaký „sociální“ důvod. Co třeba zestátnit pekařství, protože je drahé pečivo? Co třeba zestátnit restaurace, protože je drahé jídlo? Je to snad nějaký rozdíl proti zestátnění elektráren, protože je drahá elektřina? Možná to k zestátnění nesměřuje, ale pak si neumím představit, jak jinak by chtěl stát elektrárny získat.

Vláda schválila návrh ministerstva průmyslu a obchodu na zavedení tzv. úsporného energetického tarifu, což šéf resortu Jozef Síkela okomentoval, že jde o součást „válečného balíčku“. Domácnosti by mohly dosáhnout na pomoc ve výši až 15 tisíc korun, celkově na pomoc firmám a domácnostem na příští topnou sezonu vyhradí vláda 66 miliard korun. Proč myslíte, že Fialův kabinet nejde cestou cílené pomoci jen potřebným, ale plošné pomoci všem?

Nevím, do hlav ministrům nevidím, ale každopádně, když už je taková pomoc špatně, pak ještě horší by byla, pokud by se formou přerozdělování zaměřovala jen na ty, které stát z nějakého důvodu označí za „potřebné“. Ona „potřebnost“ není nic jiného než kamuflovaný výraz pro neschopnost vydělat si peníze. A odměňování neschopnosti a trestání schopnosti je absolutní zlo. Když už vláda chce takto do trhu vstupovat, pak jedině plošně.

Jen tak mimochodem, proč asi máme drahé energie? No protože to byl stát, který se na evropské úrovni vycajchnoval se zelenou politikou. Stát svým rozhodnutím zdražil energie, a teď by je měl zlevnit tím, že schopným vezme, neschopným věnuje?

Centrální banka v pokračující snaze zkrotit rostoucí inflaci zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 7 %. Obchodníci prý čekali, že ČNB půjde ještě výš; i proto koruna jemně oslabila. Jak na toto zvýšení nahlížíte? A jste zajedno s těmi, kdo předpokládají, že od dalších zasedání, už v novém složení bankovní rady a s novým guvernérem Alešem Michlem, se zvyšováním sazeb už počítat moc nelze?

Tipuji, že už jsme na stropě s úrokovými sazbami, ale spolehnout se na to nedá. Od určitého bodu další zvyšování úrokových sazeb začíná být kontraproduktivní a neúčinné. Mimochodem přesně tak, jako začalo být v určitém bodě neúčinné tisknout peníze – přestalo to mít jakýkoliv vliv na hospodářský růst a už se to jen přetavovalo do inflace. V podobném stavu jsme, myslím, i s úrokovými sazbami – další jejich zvyšování by asi na inflaci už nemělo pozitivní vliv a jen by se to přetavilo do hlubší recese. Ale opět tu platí, že těžko říci, zda podle toho bude centrální banka jednat; vždyť i tisk peněz tak ohromně přepálila, že jsme s inflací tam, kde jsme.

Po prvním jednání nové Národní ekonomické rady vlády (NERV) prohlásil ekonom David Marek: „Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní.“ Hned se objevily spekulace, že vláda opatrně a nepřímo přes své poradce začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Je nyní namístě o takovém řešení byť jen uvažovat, a je vůbec představitelné, že by vláda v čele s pravicovou ODS porušila stěžejní předvolební slib, byť pod vlivem nepříznivých okolností?

Mám trochu podezření, že právě proto si vláda NERV postavila, aby ho použila jako štít proti veřejnosti a aby to vyznělo „jakoby“ doporučení odborníků. Podívejte, zvyšování daní jednoznačně zpomalí hospodářský růst, který už i bez zvýšených daní směřuje do recese. Pokud si nic nepředstavíte pod slovy hospodářský růst, dosaďte si tam slova životní úroveň. Tedy zvýšit daně rovná se zchudnout. Lidé chudnou už teď kvůli inflaci, kterou způsobil stát tiskem peněz a rozpočtových schodkem, a mají chudnout ještě víc, aby rozpočtový schodek, který je ve svém důsledku ožebračil, zaplatili.

„Výrazně jsme zvýšili množství domácností, které mají nárok na sociální dávky.“ Tento podivuhodný výrok je uveden na twitterovém i facebookovém profilu premiéra Petra Fialy od 20. června jako citace z jeho vyjádření v nedělní Partii televize Prima. Jak se dá tento výrok chápat? A je to, vzato do důsledku, skutečnost ke chlubení?

Je to docela bizarní, že se šéf strany, která o sobě pořád ještě tvrdí, že je údajně pravicová, chlubí tím, že zvýšil přerozdělování. Chlubit se tím, že ještě víc adorujeme neschopnost a víc trestáme schopnost, to už něco o hodnotách autora výroku vypovídá.

Podle analýzy agentury Bloomberg je Česko zemí s druhým nejvyšším rizikem prasknutí bubliny cen nemovitostí. Čím jsme si tuto nelichotivou pozici vysloužili, a co by propad cen nemovitostí v našem prostředí způsobil? Z nedávné zprávy ČNB plyne, že byty pro domácnosti s mediánovým příjmem jsou nadhodnoceny již zhruba o 40 %. Loni ČNB uváděla, že ceny bytů jsou nadhodnocené o 15 až 25 %. Jak lze tento trend zastavit nebo zvrátit?

No to je jasné, že jsme tak vysokým adeptem, to je přece druhá strana inflační mince. Čím vyšší tisk peněz, tím větší růst cen nemovitostí, tím vyšší inflace. A čím vyšší inflace, tím větší úprk do nemovitostí a růst jejich cen.

My můžeme doufat jen v jediné: že dojde k hladkému přistání tím, že trh „jenom“ zamrzne, ale nezhroutí se. A já myslím, že přesně k takovému zamrznutí se schyluje. Potom by ceny nemovitostí byly zdola dorovnány cenami zboží a služeb tak, že by se zase nastolila víceméně rovnováha.

ANATOMIE SVOBODY

Markéta Šichtařová a Martin Vavruša

 

  • Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE

 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Jaký je zájem o kandidaturu za KSČM?

Paní předsedkyně, co říkáte na to, že řada vašich bývalých zástupců nyní raději kandiduje za nezávislé apod. než za KSČM?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Marže marketů a benzinek. Konečná vyřkla, co mnozí nechtěli slyšet

13:57 Marže marketů a benzinek. Konečná vyřkla, co mnozí nechtěli slyšet

„Jak je možné, že supermarkety a hypermarkety u nás mají o třetinu vyšší marže než třeba v bohatém N…