Velmistr křížovníků Šedivý neslouží Bohu, ale mamonu. Je špatným knězem. Nesnáší Němce a poškodil česko-německé vztahy, říká církevní aktivista z Německa

26.08.2016 9:32 | Zprávy

ROZHOVOR ParlamentníListy.cz před časem informovaly o údajně nestandardních poměrech v českém Rytířském řádu křížovníků s červenou hvězdou, který prý nekale fakticky řídí údajný aktivní homosexuál David Kučerka, pod jehož vlivem má být velmistr Josef Šedivý. Článek vyvolal velkou odezvu, i v zahraničí, a o své zkušenosti s velmistrem řádu se podělil významný katolický aktivista z Německa a spolupracovník kardinála Duky Josef Döllner, který v minulosti významně napomohl k rekonstrukci křížovnického poutního místa Chlum Svaté Maří.

Velmistr křížovníků Šedivý neslouží Bohu, ale mamonu. Je špatným knězem. Nesnáší Němce a poškodil česko-německé vztahy, říká církevní aktivista z Německa
Foto: Lukáš Petřík
Popisek: Josef Döllner

Chlum Svaté Maří byl nejvýznamnějším poutním místem západočeských Němců. Podle starých pramenů sem v dávných dobách mířilo zejména o letnicích na 70 tisíc poutníků z Chebska, Karlovarska, Císařského lesa a také z Bavorska. Chlum Svaté Maří je komplex barokních budov kolem původně gotického kostela, jehož součástí je poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple Milostné matky Boží a proboštství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou. 
 
Následkem 2. světové války a později vlivem komunistického režimu tato významná architektonická památka chátrala. Další osud poutního místa ovlivnil Josef Döllner, který se narodil na Chebsku a po převratu působil ve vedení Východo-západního hospodářského klubu v Mnichově. Jeho vazby na politiku a hospodářství mu umožnily vzkřísit Chlum Svaté Maří. Zájem mnoha odsunutých Němců z Chebska o záchranu poutního místa vyústil v roce 2000 v založení Sdružení přátel poutního komplexu Chlum Svaté Maří (Förderverein Wallfahrtskirche Maria Kulm e. V.), jehož předsedou se v rámci čestného úřadu stal právě Josef Döllner. 
 
Cílem sdružení bylo zajistit finanční prostředky na záchranu poutního kostela a obnovit poutě, jejichž dlouholetá tradice byla na několik desetiletí přerušena. Předsedovi Josefu Döllnerovi a jeho kolegům z Německa i z Čech se díky příspěvkům podařilo postupně realizovat restaurátorské práce: opravu chrámových varhan (2004), obnovení střechy proboštství (2004), rekonstrukci sedmidílného cyklu obrazů v kapli Milostné matky Boží (2008), opravu kupole (2008), rekonstrukci klášterního kostela (2010), fary a části ambitů (2011). Do procesu rekonstrukce zapojil spolek i studenty architektury na Univerzitě v Řezně. V květnu 2011 byl opravený poutní kostel s obnovenými freskami znovu zpřístupněn a za účasti mnoha věřících nově vysvěcen. Josef Döllner si stěžuje na nezájem o spolupráci současného velmistra Řádu křižovníků s červenou hvězdou a faráře Chlumu Milana Kučery.


 
Jaký máte vztah k poutnímu místu Chlum Svaté Maří (poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie a svaté Máří Magdaleny), který patří Rytířskému řádu křížovníků s červenou hvězdou, a proč se o něj tolik zajímáte?
 
Těsně před odsunem v roce 1946 místní Němci šli do Chlumu a modlili se tam před svým odchodem. Když už žili v Německu, tak na to často vzpomínali a stále se modlili k Panně Marii z Chlumu. Já jsem svým rodičům slíbil, že co budu žít a co budu mít sílu, budu vždy toto posvátné poutní místo a tento kostel podporovat.
 
Chlum byl největším poutním místem oblasti Chebska a působil zde i nynější kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka. Chtěl bych vyjádřit díky, že se Dominik Duka zasadil o Němce, kteří nepodléhali odsunu. O tyto lidi se zajímal a pomáhal jim. Vzhledem k negativnímu vztahu komunistického režimu ke katolické církvi bylo toto místo vnímáno negativně.
 
Moji rodiče i prarodiče a další předkové pro poutní místo Chlum hodně vykonali. Je to v naší rodině tradice několika generací. Roku 1965 mohli Němci s vízem po delší době přijet do Československa a podívat se do Chlumu. Metoděj Habáň byl učitelem kardinála Duky. Byl pronásledován komunisty a byl za trest odsunut do Chlumu. Byl komunistickým režimem šikanován a my jsme mu v této situaci pomáhali.
 
V Chlumu také působil Jiří Kopejsko. Ten pro Chlum vykonal velmi mnoho dobrého a dokonce tam i sám fyzicky pracoval a podílel se na obnově. To velmi oceňujeme. Po sametové revoluci se stal velmistrem Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dle mého názoru měl s některými svými spolubratry problémy.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

Petr Letocha byl položen dotaz

,,V této geopolitické realitě je naprosto jasné, že země musí být připravena"

Na co přesně máme být podle vás připraveni? Myslíte, že Rusko, které už 3 roky neúspěšně válčí na Ukrajině, rozpoutá teď další světovou? Nevím, ale neprobíhají tu spíš jen závody ve zbrojení a strašení? Co podle vás svědčí o tom, že by Rusko nebo někdo jiný? Zaútočil na další státy EU potažmo na nás...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jandejsek: Záměrně vám zvyšují ceny potravin. Těmito kroky

8:15 Jandejsek: Záměrně vám zvyšují ceny potravin. Těmito kroky

„Snižování produkčního zemědělství už nyní ukazuje nedostatek vepřového masa, vajíček, mléka, drůbež…