Váš obraz visí v Bílém domě, vybral si ho před lety prezident Reagan. Jak to tehdy bylo?
Můj obraz, který vlastnil prezident Ronald Reagan, a který byl vybrán na výstavě v New Yorku, s odchodem prezidenta Reagana z Bílého domu je nyní buď v jeho soukromé sbírce, nebo v jeho prezidentské knihovně v Kalifornii.
V Americe jste za dobu, co je vaším druhým domovem, zažili kromě prezidenta Reagana i George H. W. Bushe, B. Clintona, George W. Bushe, Baracka Obamu a nyní Donalda Trumpa. Který z nich byl podle vás pro Ameriku tím nejlepším prezidentem, a který naopak zemi nejvíce „uškodil“, a případně čím?
My jsme přišli do Ameriky v době, kdy byl zvolen prezidentem Ronald Reagan, v Evropě se o něm mluvilo s despektem, jako o druhořadém herci, ale jak se ukázalo, byl to jeden z nejvýraznějších amerických prezidentů a velmi často se teď na něj vzpomíná. A ještě měl něco navíc, byl i velmi vtipnej. Od doby Reagana jsme ještě zažili prezidenta G. Bushe staršího. Od roku 1990 žijeme většinou v Čechách a do Ameriky se vracíme jen na krátkou dobu, tak se neodvažuji jakkoli vyjadřovat k dalším americkým prezidentům. A teď jsem spíš zděšený, co se nyní v Americe děje. Koronavirus, který celou Ameriku ochromil, předvolební šílenství demokratů směřujících k socialismu!
Fotogalerie: - Pompeo u Zemana
Mezi vaše velké přátele patřil i zpěvák Waldemar Matuška. Na Floridě také máte dům nedaleko Matuškových. Zpěvák podobně jako vy za totality opustil Československo. Bavili jste se někdy o politice? O tom, proč jste odešli, jak to vypadá v České republice?
Nedávno se do kin dostal nový film o Václavu Havlovi. Jak vy, s odstupem doby, prvního porevolučního prezidenta vnímáte?
Václav Havel byl úkaz, jaký se zrodí jednou za sto let, a dost dobře nemůžu pochopit, jak se dnes najdou šťouralové, kteří mají tu troufalost vůbec vznést jakékoliv připomínky k čemukoliv, co se jeho osoby týče! Můj otec měl krásnou připomínku k takovým lidem. Řekl by – „člověče, ten Havel udělal velkou chybu, že se s tebou neporadil“!
Je pravda, že odpůrci Václava Havla začali postupem doby mluvit o tom, že Havel si ani před rokem 1989 nežil špatně. O kriminále, kde nějakou dobu pobýval, se mluví jako o „fešáckém“, poukazuje se na to, že jezdil mercedesem, že bez peněz rozhodně nebyl… Co tedy na toto říct?
Ty kecy opravdu nemůžu komentovat, to je ukrutně blbé!
Ale i tak, jak v tomto kontextu vlastně vnímat celou sametovou revoluci?
Nemám rád přirovnání sametová revoluce. Já celou tu situaci považuji za konečný stav příšerné doby socialismu, který se už nedal udržet, a všichni, kdo se o jeho pád zasloužili, jsou hrdinové.
Psali jsme:
V každém případě pro vás sametová revoluce znamenala možnost vrátit se z Ameriky domů, tehdy ještě do Československa. S jakými pocity jste se vraceli?
Já jsem se vracel velice rád a celou rodinu jsem připravoval na návrat do neuvěřitelně krásné země a do krásné Prahy. I když realita byla potom trochu jiná. Ale jsem rád, že jsem se vrátil.
Jaké bylo první „porevoluční“ setkání s hercem Jiřím Kodetem? Pokud si vzpomínám, tvářil se, že ho váš návrat po tolika letech vlastně vůbec nepřekvapil...
Jiří byl vždycky svůj a svéráz. Tvrdil mi, že musel udělat revoluci, abych se mohl vrátit.
A vyčítal vám někdy váš odchod z Československa? Měl kvůli tomu ve své branži problémy?
Problémy asi kvůli mému odchodu neměl, to většinou přeháněl. Dokonce si mohl koupit lacino od státu moji chalupu, kterou stát po mém odjezdu zkonfiskoval. Ale často mi po známých vzkazoval, abych ho náhodou nějakou mou neopatrností neohrozil.
Mluvili jsme o tom, že váš obraz si vybral americký prezident, má ho ale i minimálně jeden z českých prezidentů, a to Václav Klaus. S tím vás, pokud vím, pojí přátelství. Jak Václava Klause hodnotíte jako politika, prezidenta...
Pana prezidenta Klause jsem poznal velmi dávno, ještě jako předsedu vlády, kdy jsem ho často zval na výstavy a kdy jsme společně trávili večery u nás na chalupě. Měli jsme podobné pohledy na politiku i na životní hodnoty. A stále, kdykoli se někde náhodně sejdeme, stále ty politické i životní hodnoty máme stejné.
Vy žijete část roku na Floridě, část v ČR. Těch třicet let od sametové revoluce, splnilo, co se týče ČR, vaše představy? Co se, podle vás, povedlo, a co vás naopak třeba zklamalo?
Po letošní anabázi s koronavirem pravděpodobně bude konec s pobyty na Floridě, vše se tím velmi zkomplikovalo! A co se v Čechách povedlo? Tak spousta pozitivního. Města zkrásněla, vyrostla tu spousta chytrých a schopných lidí, kultura je na velké úrovni. A co mne zklamalo? Že si chlapi pořád říkají „vole“. A že se ještě nesplnilo volání Jiřího Kodeta z roku 1990, že do pěti let dohoníme Rakousko. Tak to se nám po třiceti letech ještě nepodařilo!
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
