Zkušený agrárník: České potraviny? Špatné. Znalosti europoslanců v této oblasti jsou na úrovní základní školy

28.10.2020 8:00

„Pokud zvýšíme podporu pro malé podniky, které ve větším počtu na hektar zemědělské půdy produkují velmi málo produkce, nedočkáme se zlepšování životní úrovně ani zlepšování životního prostředí, ale hlavně ztratíme konkurenceschopnost úplně,“ říká pro PL agrárník Zdeněk Jandejsek.

Zkušený agrárník: České potraviny? Špatné. Znalosti europoslanců v této oblasti jsou na úrovní základní školy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Člen představenstva Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek
reklama

Český europoslanec Luděk Niedermayer sepsal text, ve kterém reagoval na hlasování o zemědělské politice EU. Ve světě je běžné, že když má podnik prosperovat, zvětšuje se, rozšiřuje výrobu... vidíme to v různých oborech, proč je tedy problém v zemědělství se zvyšováním výměr, s růstem počtu zaměstnanců?  Jaký je názor člověka, který celý život v zemědělství pracuje, a žije na venkově?

Anketa

Myslíte či víte, že jste prodělali covid-19?

50%
hlasovalo: 8732 lidí

Musím říct, že jsem se ve velmi negativním smyslu „pobavil“ textem pana Niedermayera, vystudovaného kybernetika matematika, od roku 1993 ředitele řízení rizik ČNB, od roku 1996 člena bankovní rady a později viceguvernéra České národní banky jmenovaný naším prezidentem Václavem Havlem.

Anketa

Souhlasíte se zákazem vycházení od 21 do 5?

62%
38%
hlasovalo: 28720 lidí

Po uveřejnění svých doporučení se nedivím, jak dopadl náš bankovní sektor v době privatizace, když jsme téměř zdarma odevzdali náš bankovní sektor evropským bankám, které dnes velice štědře stabilizují své banky, pobírají tučné dividendy a nebylo jim ani hanba prodat u nás svá sídla, peníze transportovat do vlastních zemí a u nás platit nájmy za svá bývalá sídla, aby nemuseli platit tak velké daně ze svých zisků.  

Stejně tak tento pan z pozice viceguvernéra přihlížel privatizaci našich úspěšných podniků a díval se, jak se naše země téměř ve všech odvětvích dostává do rukou zahraničního kapitálu za směšné ceny a stát se ocitá ve stejné situaci jako po Bíle hoře v roce 1620. V té době trvalo 300 let, než jsme se jako Češi k našemu majetku opět dopracovali. Doufám, že nebude trvat opět 12 generací, než dostaneme majetek z rukou cizího kapitálu do rukou těch, kteří v České republice žijí, zvyšují životní úroveň našeho obyvatelstva a vytvářejí dobré podmínky pro naše potomky.

Dnes je v EU mnoho malých farem, ale každým rokem se jejích počet v jednotlivých zemích EU údajně snižuje. V Německu či Rakousku prý zanikají ročně tisíce malých farem, protože farmáři nemají nástupce. Je to pravda?

Ve svém článku pan europoslanec kritizuje koncentraci v zemědělské výrobě, preferuje jen malé a střední podniky. Kritizuje vysoký průměr 130 hektarů zemědělské půdy na farmu v České republice, oproti 16 hektarům v Evropské unii, a razantně kritizuje velké podniky s několika tisíci hektary.

Z této první části článkuje je patrné, že pan europoslanec není gramotný nejen v oblasti zemědělství, ale i v oblasti ekonomiky. Vždyť koncentrace výroby je v jakémkoliv oboru vedle intenzity výroby a produktivity práce základním faktorem pro zvyšování růstu ekonomiky, zajištění konkurenceschopnosti, zlevňování jakéhokoliv výrobku, zvyšování životní úrovně obyvatelstva a dalších faktorů ekonomické prosperity, jak kteréhokoliv odvětví, tak státu. Je vidět, že nezná situaci nejen v Evropě, ale i v zemědělských velmocích na světě.

Jak to je tedy jinde v Evropě, případně i ve světě?

Například východní část Spolkové republiky Německo zvýšila výměru podniků na více než 200 hektarů, většina podniků výměrou roste a je skutečností, že podniky s výměrou 3 až 10 tisíc hektarů vyrábějí rozhodující část zemědělské produkce. Podniky na produkci monogastrů (chov a výkrm prasat, výkrm drůbeže) a zpracovatelské podniky (v rostlinné výrobě, v produkci mléka, vepřového masa, drůbežího masa) jsou v koncentraci vyšší 5 až 10krát, než je tomu u nás. Zemědělské podniky ve výměrách 200 až 5 000 hektarů a více, kde koncentrované podniky zajištují převážně výživu obyvatelstva, můžeme vidět v severní Itálii, Anglii, v části Francie, USA, Brazílii, Austrálii, Argentině a dalších zemědělsky prosperujících státech.

Fotogalerie: - Zemědělství se Zemanem

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
Jana Volfová s Janou Bobošíkovou
Jaromír Dušek, příznivec zemědělství
Zdeněk Škromach
František Čuba, někdejší šéf JZD Slušovice
Miloš Zeman

V čem podle Vás spočívá nevýhoda zvyšování podpory pro malé farmy?

Pokud zvýšíme podporu pro malé podniky, které ve větším počtu na hektar zemědělské půdy produkují velmi málo produkce, nedočkáme se zlepšování životné úrovně ani zlepšování životního prostředí, ale hlavně ztratíme konkurenceschopnost úplně. Českých potravin bude na našich pultech podstatně méně a střední a velké podniky koupí zahraniční kapitál a bude využívat několika násobně vyšší národní dotace z mateřských zemí. Tento scénář nemůže prosazovat gramotný člověk ve věcech agrárních ani ekonom, který se ekonomem sám nazývá.

Znalosti europoslance v oblasti zemědělství jsou bohužel na úrovni žáka 6. B.

Pokud zvýšíme podporu pro malé podniky, které ve větším počtu na hektar zemědělské půdy produkují velmi málo produkce, nedočkáme se zlepšování životné úrovně ani zlepšování životního prostředí, ale hlavně ztratíme konkurenceschopnost úplně. Českých potravin bude na našich pultech podstatně méně a střední a velké podniky koupí zahraniční kapitál a bude využívat několika násobně vyšší národní dotace z mateřských zemí. Tento scénář nemůže prosazovat gramotný člověk ve věcech agrárních ani ekonom, který se ekonomem sám nazývá.

K dalšímu moudru, že na produkci zaměřené hospodářství rychle znehodnocují půdu a vytváří tak problém do budoucna a polovina půdy je u nás postižená erozí, je úplný nesmysl a svědčí o tom, že pan europoslanec nemá elementární znalosti o zemědělské výrobě, stavu českého zemědělství a používá formulaci těch, kterým jde o to, abychom doma nic nevyráběli a vše vozili ze starých zemí EU.

Jaká je produkce ve vyspělých zemích staré EU 14 ve srovnání s námi?  Jak tyto země hospodaří? Lépe, nebo hůře než my?

Spolková republika Německo produkuje 2,3krát více mléka na hektar zemědělské půdy, 5,3krát více vepřového masa na hektar zemědělské půdy a 3,4krát více hovězího masa na hektar zemědělské půdy, než produkujeme u nás. Holandsko produkuje 9,8krát více mléka na hektar zemědělské půdy, 11,1krát více vepřového masa na hektar zemědělské půdy a 9,9krát více hovězího masa na hektar zemědělské půdy, než produkujeme my.

Podle myšlenek pana Niedermayera jsou to tedy špatní hospodáři? To asi ne. Nebo jde o to, že je to naopak, a chce tento pán likvidovat naše zemědělství k naplnění svých politických ambicí... nebo plní pokyny ze zahraničí k naplnění nezištných cílů

Půdu prý můžeme uchránit tak, že na ní nebudeme hospodařit; je to pravda?

Půda, pokud se na ni pracuje podle zásad vyvážené rostlinné a živočišné výroby svou úrodnost zvyšuje. Naopak pokud se na ní nehospodaří podle zásad správné zemědělské praxe, svou úrodnost ztrácí. Na trvalých travních porostech a na travných porostech na orné půdě, kde neobnovujeme porosty, nehnojíme statkovými hnojivy, časem rostou jen plevele a řada ploch produkuje obrovské množství alergenů, což působí velmi negativně na naše obyvatelstvo, zvláště na citlivé osoby (alergiky).

Podle europoslance Niedermayera je naše půda často postižena erozí, ztrácí vodu a mění se její kvalita. Změnou pěstování plodin a zvýšením stavu hospodářských zvířat prý můžeme tyto trendy změnit. Je tomu tak?

Co se týká erozí, jsou čísla opět mimo mísu. Netvrdím, že nejsou plochy ohrožené erozí, ale pokud by byly u nás podpory na farmu (podnik) jako je to ve starých zemích EU, byla by živočišná výroba podstatně větší a pěstovaly by se ve velkém rozsahu krmné plodiny jako je jetel, vojtěška, hrách, bob a další vzdušný dusík poutající plodiny k zajištění krmivové základny a snížily by se tak plochy řepky a obilí, které téměř z 50 % vyvážíme jako surovinu, a s ním od nás odchází i nedostatkový fosfor, a pak dovážíme potraviny, hlavně maso a masné výrobky s vysokou přidanou hodnotou, která by se mohla tvořit u nás. Tyto krmné plodiny v osevních postupech by vyřešily ve většině případů skloňovanou erozi. Nicneděláním, to je neprodukováním, nic nevyřešíme, ale bez jakéhokoliv přínosu pro stát (zaměstnanost, daně sociální a zdravotní, DPH z našich výrobků atd.) dotace vyhodíme z okna. To, o čem mluvím, je udržitelné hospodaření s půdou a efektivní využívání dotací k tomu, aby potraviny byly cenově dostupné všem, i těm z nižších příjmových skupin.

Láteření pana europoslance na vysokými výměrami monokultur je také zbytečné, pokud jsou nastaveny pravidla podpor bez vazby na živočišnou výrobu. Bude-li hospodaření podporováno jen v případě vyvážené rostlinné a živočišné výroby bude běžně využíván sedmihonný osevný postup, a nikoliv maximálně čtyřhonný postup, jak je tomu dnes u podniků bez živočišné výroby. Pak je zbytečné mluvit o obrovských lánech monokultur. Je třeba se seznámit s reálným stavem, a ne vykřikovat nesmyslné proklamace a mystifikovat obyvatelstvo. To může dělat opravdu ten, co neví, co činí. Použil bych biblická slova: „Otče, odpusť mu, neboť neví, co činí.“

Europoslanec Niedermayer uvádí, že dnešní systém dotací přispěl ke zvýšení koncentrace podnikání v zemědělství. Oproti roku 2007 se prý snížil počet farem o třetinu a jejich rozloha se zvýšila bezmála o polovinu. Souhlasíte?

S touto lží může uspět pouze u těch, kteří o této problematice nevědí vůbec nic. Tedy správná čísla, která lze najít ve výročních správách SZIF a na stránkách ČSÚ jsou:

Naopak dochází k zvyšování registraci nových malých zemědělců, kteří žádají o dotace, k roku 2020 je žadatelů o dotace na plochu již 30 324 a průměrná výměra na jedno hospodářství klesla ze 164 hektarů v roce 2006 na 116 hektarů v roce 2020. Oproti východní části Spolkové republiky Německo, která měla stejné historické podmínky, se průměrná výměra na jedno hospodářství pohybuje na více než 200 hektarech zemědělské půdy.

Dotace na jednotku jsou prý u středních a větších podniků stejné, nebo jen mírně nižší?

Opět snůška lží a mystifikace naších občanů. Malé firmy mají podstatně vyšší přímou dotaci na plochu a jsou jim schvalovány veškeré investiční dotace z Programu rozvoje venkova (v roce 2020 jde o projekty do 2 milionů korun), v letošním roce dokonce ani nevyčerpali nastavený rozpočet plánovaných podpor, oproti tomu u velkých podniků se vykrytí žádostí pohybovalo od 25 do 35 procent předložených žádostí. Při srovnání skutečného čerpání provozních podpor se u středních a velkých produkčních podniků pohybují provozní dotace na úrovni 8 až 14 procent na 100 korun tržeb. U malých podniků pak kolem 40 až 60 procent na 100 korun tržeb, je však mnoho případů, kde veškeré oficiální příjmy představují jen dotace, bez jakýchkoliv tržeb. To jsou skutečnosti, které může potvrdit platební agentura ČR.

Anketa

Babiš si stěžuje, že lidé dostatečně neomezili svůj pohyb a sociální kontakty. Myslíte, že vy osobně jste omezili pohyb a sociální kontakty dostatečně?

94%
6%
hlasovalo: 14981 lidí

Europoslance Niedermayer zastává názor, že podporou malých zemědělců se zároveň podporuje rozvoj krajiny, rozvoj venkovských obcí a pracovní příležitosti na venkově, kterých prý zemědělská velkovýroba vytváří méně. Jak to tedy je s tím vytvářením pracovních míst?

Opak je pravdou. Většina malých farem hospodaří extenzivně a nezaměstnává téměř žádné lidi. Naopak střední a větší podniky mají produkční hospodaření, kde je silná živočišná výroba, kde jsou zapotřebí pracovníci, kterých je stále nedostatek i přes vysokou produktivitu práce.

Je mi smutno z těchto lží, které se snaží zlikvidovat zbytek těch, kteří produkují české potraviny na úkor dovozu potravin ze zemí staré dnes už EU14 s několikanásobně vyššími národními dotacemi. Takovýto postoj českého europoslance nedokážu ani pojmenovat; komu slouží a proč poškozuje české zájmy, to si každý už dokáže představit sám.

(Text europoslance Luďka Niedermayera byl publikován v Lidových novinách)

Materiál vychází s podporou Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Barbora Richterová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Žádný oddech! Na nemocnice se valí další vlna pacientů. Bez covidu, varuje lékař. Ten také prozradil, co vidí za odvoláním Prymuly

13:17 Žádný oddech! Na nemocnice se valí další vlna pacientů. Bez covidu, varuje lékař. Ten také prozradil, co vidí za odvoláním Prymuly

ROZHOVOR „Z historie víme, že všechny tyto epidemie se podařilo potlačit definitivně až poté, co byl…