Kameny zmizelých mají upomenout na konkrétní místa, kde nacisty zavraždění obyvatelé žili. Jedná se o malou čtverhrannou dlaždici zakončenou mosaznou destičkou, která nese text Zde žil/a… s několika dalšími údaji o oběti.
Symbolické umístění Kamenů zmizelých před domy, v nichž oběti nacismu žily, připomene dnešním obyvatelům Chrudimi, že přímo zde, v místech jejich každodenních cest, někdo žil svůj obyčejný život, než se najednou stal „nepohodlným“, byl vytržen ze svého domova a zavražděn.
„Jde o působivé memento, které připomíná fatální osudy konkrétních lidí, memento, které může zasáhnout cíl lépe než zmínka v učebnici historie,“ říká starosta Chrudimi Petr Řezníček.
Kameny budou postupně pokládány ve středu 20. září od 16 hodin, a to na třech místech s židovskými oběťmi spojených. Nejprve bude šest kamenů položeno před domem čp. 87 v Široké ulici. Zde žila rodina Adlerových – manželé Otto a Pavla se svými dětmi, Blankou a Jiřím. V dalším z bytů v tomto domě žil advokát JUDr. Richard Schmidl, poslední rok před deportací zde bydlela také Olga Říhová. Všichni budou mít kameny před domem, z nějž byli donuceni odejít a nikdy se již nemohli vrátit.
Druhé místo, kde budou kameny položeny, je v chodníčku pod tzv. Myší dírou, na prostranství, kde se rozchází cesty pod hradbami a schody dolů do Soukenické ulice. Zde stával ve svahu malý domek, v němž žili staří manželé Seidlitzovi a s nimi poslední dva roky také Irma Vtípilová. Všichni tři odešli v prosinci 1942 do transportu a zahynuli.
Posledním místem je roh Resselova náměstí před domem čp. 134. Zde žil významný zubní lékař a vynálezce MUDr. Artur Pachner s manželkou Gabrielou. Oba byli také transportováni do Terezína a poté do Osvětimi, kde zahynuli.
„Rádi bychom položili více těchto kamenů. Všude, kde to bude možné, protože mnoho domů, odkud byli jejich obyvatelé nuceni odejít, již neexistuje. Jde především o Kateřinské předměstí, kde původní domy nahradilo panelové sídliště,“ dodává starosta Řezníček.
Název Kameny zmizelých je českým ekvivalentem původního výrazu Stolperstein. S ideou těchto připomínek přišel německý umělec Gunter Demnig, který první kameny položil v roce 1995 v Kolíně nad Rýnem. Původní německý název kamene je složeninou ze slovesa stolpern, které znamená zakopnout, a podstatného jména Stein – kámen. Tedy kameny, o které se má (pohledem) zakopnout. Tím, že je kámen umístěn v dlažbě, je kolemjdoucí nucen se sklonit, pokud si chce přečíst, co na něm stojí. Tím se zároveň symbolicky skloní i před oběťmi. K obětem nacismu umělec počítá pronásledované skupiny, jako jsou Židé, Romové, političtí odpůrci, homosexuálové, příslušníci odboje, oběti eutanázie, Svědkové Jehovovi a další.
Celkově bylo za dobu existence iniciativy položeno už přes 61 tisíc kamenů ve 22 evropských zemích. Autor projektu Gunter Demnig kameny pokládá sám, proto se na jejich instalaci čeká a je čest být do projektu zařazen. Nelze také získat najednou větší množství, aby se dostalo na více žadatelů v jednom roce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
