Kromě možnosti další realokace zdrojů pro potřeby uhelných regionů sdružených v programu RE:START představila Evropská komise nástroj JASPERS. „Výsledkem práce JASPERS bude ‚semaforové‘ hodnocení projektů. Ty, které získají zelenou a je na nich shoda na národní i krajské úrovni, budou Evropské komisi doporučeny k realizaci a financování z evropských fondů,“ vysvětlil zmocněnec hejtmana pro program RE:START a Uhelnou platformu Zdeněk Karásek.
Vláda ČR na konci v června schválila 10 strategických projektů Moravskoslezského kraje v rámci akčního plánu RE:START, které budou týmem expertů z JASPERS hodnoceny. Jejich celková hodnota přesahuje 10 miliard korun.
„Komisi jsme informovali o tom, že k hodnocení přidáme další projekty, které mají transformační dopad na náš region v souvislosti s připravovanou strategií rozvoje kraje. Ta se blíží do zdárného konce,“ uvedl náměstek hejtmana pro regionální rozvoj Jan Krkoška s tím, že mezi významné projekty bude zařazena také proměna pohornické krajiny Karvinska. „Oblast mezi městy Karviná, Havířov a Orlová je těžce poznamenaná těžbou uhlí. Moravskoslezský kraj hledá pro tuto ‚krajinu duchů‘ novou tvář. Aby bylo řešení pohornické krajiny Karvinska systematické a koncepční, vznikl projekt POHO2030 - Koncepce rozvoje pohornické krajiny Karvinska do roku 2030. Chceme, aby do roku 2030 byla pohornická krajina územím v pohybu, s novou energií, a to při maximálním využití chytrých řešení. Aby se z Karvinska stala atraktivní lokalita. Je to ambiciózní projekt, finančně velmi náročný. Moravskoslezský kraj už vyčlenil prostředky na přípravu celé koncepce a počítá i s další finanční účastí,“ dodal náměstek hejtmana Jan Krkoška.
V Bruselu byl představen také projekt Centra energetických a environmentálních technologií při VŠB-TUO, který už součástí akčního plánu je. Centrum by se mělo stát mezinárodní laboratoří pro výzkum udržitelných zdrojů energie a jejich aplikaci v praxi. V rámci jednání byla dohodnuta spolupráce s německými, polskými a řeckými partnery. „Projekt představuje komplexní řešení pro zajištění dekarbonizace energetiky a jako takový je všeobecně oceňován. Se zástupci výzkumných center z uhelných regionů byla dohodnuta konkrétní spolupráce zejména při aplikaci výstupů energetického centra,“ komentoval výsledek jednání ředitel Centra ENET Stanislav Mišák.
Kromě bilaterálních schůzek byly v Bruselu představeny připravované finanční nástroje Evropské komise určené pro strukturální reformy v uhelných regionech financované z emisních povolenek. Evropská komise v příštím roce spustí modernizační a inovační fond, oba by měly fungovat minimálně do roku 2030. Modernizační fond by měl sloužit pro financování velkých projektů aplikujících vědecké výsledky v oblasti redukce emisí a zelených inovací v praxi. Inovační fond bude určen pouze pro 10 členských zemí EU včetně České republiky a měl by sloužit k modernizaci fungující infrastruktury energetických systémů.
Platforma pro uhelné regiony v transformaci vznikla koncem roku 2017 z iniciativy Evropské komise s cílem pomoci uhelným regionům s dopady ukončování těžby uhlí, přechodem na čistou energii a nízkouhlíkové hospodářství. Zástupci uhelných regionů se v jejím rámci pravidelně scházejí, vyměňují příklady dobré praxe, hledají a usilují o finanční zdroje na transformaci. „Moravskoslezský kraj se stal členem uhelné platformy v březnu 2018 společně s Karlovarským a Ústeckým krajem, se kterými ho pojí spolupráce v rámci vládního programu RE:START podporujícího znovuoživení strukturálně postižených regionů.
Největším úspěchem našeho snažení bylo získání 6 miliard pro potřeby uhelných regionů. Díky RE:STARTu přijde do regionu i přes 750 milionů korun z evropských peněz na projekty snižující emise z výroby průmyslových podniků,“ řekl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák.
Psali jsme:
autor: PV
