Pohlreich hned zkraje označil za pozoruhodné, co se odehrálo okolo jeho ohlášeného rozhodnutí nejít volit, které si následně rozmyslel. Samotného ho totiž vůbec nezajímá, jestli „někdo někam jde, nebo nejde“. „Tu publicitu, když to řeknu hezky, jsem úplně nepochopil,“ svěřil se. A připomenul, že základ demokratického přístupu je akceptování názorů jiných lidí, ačkoliv se nám nelíbí.
Moderátor se otázal, kdo se na něho obrátil, aby změnil jeho názor ohledně rozhodnutí nejít volit. Pohlreich nejdříve řekl, že nebude počítat sáhodlouhé e-maily, které mu vysvětlovaly situaci a jako nejznámější přesvědčovače si vzpomněl na komika Martina Mikysku a také bývalého primátora Zdeňka Hřiba, kteří natočili video „jenom pro Zdeňka“.
„Já vůbec nechápu celou tu věc a tu naivní představu. I když přijmu tu myšlenku, že tam jdeš, tak to přece negarantuje, že zvolíš někoho, kdo by se těm lidem líbil. Nebo tam můžeš jít a hodit tam prázdnou obálku. To nikdo neví, ta volba je super tajná. A jak mně je jedno, kdo tam hodil koho, tak by všem ostatním mělo být jedno, koho tam hodím já. Jestli tam jdu, nebo nejdu, to je moje vrcholně soukromé rozhodnutí a myslím, že do toho nikomu nic není,“ prohlásil restauratér.
Nicméně, k vyjádření ho vedla zejména atmosféra okolo voleb v posledním roce: „Která byla natolik odpudivá, že jsem opravdu měl tisíc chutí tam nejít. Já myslím, že ta kampaň byla vykloubená z čehokoliv normálního. Myslím, že tam převládali věci daleko za hranicí nějakého normálního vkusu,“ sdělil. Jako nenormální mu přišlo zejména „objíždění lidí“ a debaty.
Měl Hayato Okamura právo ve sněmovním projevu proti svému bratru Tomiovi použít informace z jeho dětství?Anketa
Tomáš Lukavec pak poznamenal, že tlak na to, aby člověk šel volit, v sobě většinou nese i tlak na to, aby volil „ty správné“. „Takhle to je, to je přece ta základní myšlenka,“ souhlasil Pohlreich a dodal, že na něho nikdo moc tlak vytvářet nemůže, protože sociální média nesleduje a všechno se k němu dostává „přefiltrované“. A opět zopakoval, že jemu je jedno, jestli mladí lidé jdou volit, takže by to mělo být jedno i jim. „Já mám bohužel pocit, že jsme se dostali do fáze: Dělej si, co chceš za předpokladu, že budeš dělat, co nám vyhovuje. A to si nemyslím, že je úplně cool jako,“ popsal své podezření. Tlak na volení byl podle něho vždy, ale jeho rozsah nyní byl dle Pohlreicha nenormální.
Fotogalerie: - Poslanecké sliby
A co se týče zklidnění situace po volbách, Pohlreich odtušil: „Je to ještě horší, než to bylo.“ Což moderátora pobavilo. „Dopadlo to, jak to dopadlo. Někdo to vyhrál, někdo to prohrál. Mám takovej divnej pocit, že ti, kteří to prohráli, to úplně nežvejkaj v pohodě. Ale takhle to je, musíme se s tím smířit, tohle je demokracie, nemůže to fungovat tak, že je to demokracie, když se ti to líbí, a když se ti to nelíbí, tak je to něco jinýho, to prostě nejde,“ pokračoval restauratér s tím, že pokud současný systém nevyhovuje, tak ho pojďme změnit.
„Mně se taky nelíbí, že naši fotbalisti na Faerských ostrovech dostali 2:1, ale prostě někdo vyhraje,“ řekl a vysvětlil, že na politické soupeření se dívá jako na sportovní utkání. A že výsledky v politice jsou měřitelné a ti, kdo měli „míň procent“, by měli řešit, proč jich měli méně. Doplnil, že v poltice není ničí fanoušek a je mu to v podstatě jedno. Ale protestovat proti něčemu, co se ještě nestalo, mu přijde přehnané, například proti účasti SPD ve vládě.
„Pak je tady alternativa, že se ty volby zruší úplně, a budou o tom rozhodovat aktivisti a novináři, někdo takový a třeba to bude lepší,“ nadhodil možnost. „Myslím, že by se to spoustě lidí líbilo. Kdyby byli na té správné straně, tak určitě. Já si dělám samozřejmě srandu a přeháním to. Ale myslím si, že bychom ten život neměli brát tak strašně vážně. Za čtyři roky to může být jiný, za dva roky, zítra. Kdo ví, jsme tady jenom na návštěvě, nemusíme si s tím tak strašně moc lámat hlavu. Stejně se s největší pravděpodobností máloco změní,“ uvažoval Pohlreich.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte se Zdeňkem Pohlreichem?
autor: Karel Šebesta
