Kniha byla představena 27. května 2019 na plzeňské radnici za účasti primátora města Plzně Martina Baxy, Mons. Tomáše Holuba, biskupa plzeňské diecéze, a rodiny kardinála Berana. Publikace je připomenutím 50. výročí úmrtí tohoto významného plzeňského rodáka. Zájemcům je bezplatně k dispozici v Informačním centru města Plzně na náměstí Republiky.
Publikace zrcadlí výstavu, která se uskutečnila na přelomu listopadu a prosince 2018 v prostorách mázhauzu plzeňské radnice v reakci na loňskou repatriaci Josefa kardinála Berana. Kardinálovy ostatky byly 21. dubna převezeny z chrámu sv. Petra ve Vatikánu a uloženy v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze.
„Symbolicky se tak stalo v roce, kdy jsme slavili sto let od vzniku samostatného Československa. Město Plzeň se chtělo připojit k této významné události a rozhodlo se uctít jednoho z nejvýznamnějších plzeňských rodáků nejprve výstavou, a poté samostatnou publikací,“ uvedl primátor města Plzně Martin Baxa.
„Stejně jako výstava je i publikace členěna do tří bloků – Mezi svobodou a totalitou, Plzeňské intermezzo a Návrat do vlasti. Podobně jako expozice nedodržuje ani publikace v úplnosti časovou chronologii, ale nabízí obraz Josefa Berana ze tří podobných, a přesto jiných pohledů,“ doplnila vedoucí Odboru prezentace a marketingu Magistrátu města Plzně Jana Komišová. Autorem textu je David Brabec, syn praneteře kardinála Berana paní Danuše Brabcové, autorem grafiky Jan Dientsbier.
Josef Beran se narodil v Plzni v roce 1888 v Plzni. Po studiích teologie v Římě se z řadového kaplana vypracoval na rektora pražského arcibiskupského semináře. Po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byl v letech 1942–1945 vězněn v koncentračních táborech Terezín a Dachau. Po návratu do vlasti se ihned zapojil do obnovy zdecimované církve a v roce 1946 jej papež Pius XII. jmenoval arcibiskupem pražským.
Záhy následoval únor 1948, Beran odmítl podřídit církev komunistické moci a v letech 1949–1963 byl internován na různých místech v republice. Rok 1963 sice znamenal ukončení internace, přesto Beran zůstal ve faktickém domácím vězení až do roku 1965, kdy jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem a režim Josefu Beranovi umožnil odlet do Vatikánu. Bez možnosti návratu do vlasti.
V září 1965 přednesl Beran na Druhém vatikánském koncilu slavný projev „O svobodě svědomí“, v němž odsoudil jakýkoliv útlak svobody svědomí a náboženství. Umírá 17. května 1969, a protože režim ze strachu z demonstrací odmítne převoz ostatků do vlasti, rozhoduje papež Pavel VI., že Beran bude pohřben po boku papežů v kryptách pod svatopetrskou bazilikou ve Vatikánu. Teprve v dubnu 2018, tedy po 49 letech, bylo vyhověno přání Josefa Berana být pohřben ve vlasti a jeho ostatky byly uloženy v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
