Praha mapuje know-how firem s přidanou hodnotou

12.03.2021 17:53

Praha začala s výzkumem startupů a mapováním inovačního potenciálu firem na svém území. Mapování uskutečňují výzkumníci z Pražského inovačního institutu (Pii) ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR (TAČR) a Národním vzdělávacím fondem (NVF).

Praha mapuje know-how firem s přidanou hodnotou
Foto: Hans Štembera
Popisek: Pohled na Pražský hrad

Zaměří se na startupy, inovativní podniky a rostoucí firmy a sledovat budou klíčové obory, jako jsou mimo jiné biotechnologie, biomedicína, umělá inteligence a IT služby, ale také například energetika a nízkouhlíková technologie, digitální média, umělecký a průmyslový design.

„Inovační ekosystém roste v Praze dlouhodobě organicky, ale do této doby naneštěstí bez většího zapojení města. Nová mapa ekosystému nám ukáže, na které citlivé body můžeme jako hlavní město zatlačit, abychom docílili největšího pákového efektu a poskytli pražským startupům a ekonomice obecně co nejúčinnější podporu,“ říká radní hl. m. Prahy pro oblast školství Vít Šimral.

Mapování bude financováno z projektu Prague Smart Accelerator (PSA) hrazeného z evropských dotací, konkrétně OP Výzkum, vývoj a vzdělávání. „Mapování potrvá většinu letošního roku a cílem tohoto šetření je zjistit, jak velký mají firmy potenciál pro inovace a zlepšit podmínky pro rozvoj podnikání na území metropole,“ doplňuje manažer projektu PSA a pražský inovační manažer Tomáš Lapáček.

Pražský inovační institut bude na projektu spolupracovat s Národním vzdělávacím fondem, který připraví vstupní studii pro mapování jak startupů, tak zavedených podniků. Celkem bude dotázáno až 250 firem – zavedených podniků i startupů, v nichž analytici podniknou hloubkové rozhovory.

Pro mapování zavedených podniků bude pro Pražský inovační institut stěžejním partnerem Technologická agentura ČR. Analytici z Pii budou uskutečňovat mapování Inovačních kapacit (tzv. INKA 3), jejíž třetí běh organizuje na území celé České republiky právě TA ČR. Mapování se soustředí na již zavedené podniky, ambicí je provést hloubkové rozhovory se 150 z nich.

„V rámci mapování je pro nás důležité porozumět inovacím a primárně inovačnímu potenciálu pražských firem - v jakém odvětví se toto unikátní know-how generuje, čím je toto odvětví specifické a následně i provázanost soukromého, státního a výzkumného sektoru. Zkrátka nás zajímá, jak pražské firmy dokáží využít nejnovějších poznatků a pokud ano, jak přesně jej aplikují do výrobního procesu,“ upřesňuje k projektu hlavní analytik Pii David Kohout a dodává: „Pro účely výzkumu je taktéž důležité zaměřit se na roli státního sektoru. Zde nás hlavně zajímá, jakým způsobem státní správa a samospráva podporuje tuto podnikatelskou praxi. Následně bychom rádi identifikovali a popsali překážky, které administrativa podnikatelům staví do cesty.“

Kromě situace v zavedených podnicích budou analytici Pii mapovat také vzorek pražských startupů v klíčových oborech, jako jsou biotechnologie, biomedicína, AI a specializované IT služby, gaming, energetika a nízkouhlíková technologie, digitální média, umělecký a průmyslový design a další. Zde je ambicí oslovit až 100 startupů. „Budeme se snažit identifikovat silné stránky startupové sféry v Praze, porozumět tomu, jaké obory by se mohly v blízké budoucnosti stát klíčovými pro rozvoj nových technologií a inovací a jak podniky propojit s hustou sítí výzkumných institucí v Praze,“ popisuje Jan Hurych, analytik Pii.

„Inovační potenciál Česka leží především v malých a středních firmách, které mají ambice prosadit se na mezinárodních trzích. To dokazují data získaná z předchozích dvou průzkumů pomocí unikátní metody INKA. Mapování probíhají nejen v Praze, ale ve všech regionech po celé republice ve spolupráci s krajskými inovačními centry, případně krajskými úřady. Počítáme s celkovým zapojením alespoň 600 firem,“ uvádí k průzkumu předseda Technologické agentury ČR Petr Konvalinka. 

„Data získaná z INKA jsou cenná v tom, že ukazují na zcela nový makroekonomický odvětvový pohled. Pokud je řeč o ekonomickém přínosu investic do výzkumu, dává smysl soustředit se na firmy a obory, které se podílejí na exportu. Rychlost obratu je tam relativně velká a investice do výzkumu tak mohou dosáhnout mnohem většího efektu,“ uzavírá předseda Petr Konvalinka.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Hustopeče: Protidrogová prevence jinak. Do města přijel Revolution train

13:37 Hustopeče: Protidrogová prevence jinak. Do města přijel Revolution train

Od roku 2016 brázdí koleje v Česku, Slovensku a Německu 165 metrů dlouhý obrněný kolos, který ve čtv…