Nevím přesně, jestli to ještě někdy přejde, ale v poslední době se nedovídám nic jiného, než že dělám všechno špatně. Koupit noviny? Nesmíš, měls je nechat zkrachovat. Do politiky? Nesmíš. Krade se tam, ale ty si dělej svůj byznys a nepleť se do toho. Tady je totiž ta pravá demokracie, víš? A do té se lidi jako ty nemají co míchat. Plať (inzerci, daně) a mlč.

No, udělal jsem to trochu obráceně. Nedal jsem ani na řeči médií, ani na řeči politiků a po dvou letech se naše hnutí (původně sdružení) dostalo s docela slušným výsledkem do sněmovny.

Realita v politice ovšem předčila mé očekávání. Minule jsem psal, že mi už večer po volbách volali kluci z tábora od Haška i od Sobotky, ale podobných, jak se dnes roztomile říká "politických podnikatelů", telefonuje čím dál víc. A už nejen mně, ale i lidem kolem mě. Dokonce jsem se dověděl (a srdečně se tomu zasmál), že za schůzku se mnou už se nabízejí už i „nepeněžní služby“ (slyšel jsem i o nabízené dovolené na jachtě).

Také jsem netušil, že namísto skutečné práce budu denně odpovídat na dvacet (většinou stále stejných) otázek novinářů. Že na skutečnou práci zbude čas, až když se vyřeší všechna média. Jsou to mimochodem ta média, která pak zveřejňují komentáře o tom, že hnutí ANO „maká“ po volbách málo…