Děkuji.

Nejen zpravodaj, ale i předkladatel druhého sněmovního tisku. Vzhledem k tomu, že už se nám blíží debata ke konci, já bych uvedl, že zde vlastně zaznělo veto i na projednávání vládního návrhu v § 19, tedy ve zrychleném čtení, které zaznělo od SPD a KSČM, veto na devadesátku. Ještě do konce obecné rozpravy je možno toto veto stáhnout, nechci apelovat, nicméně je zde i ten druhý poslanecký návrh. De facto tyto oba návrhy jsou podobné. Ten poslanecký se liší ještě i v tom, že řeší onen institut ukončení střední školy bez maturity, jak zmiňoval pan poslanec Mašek.

Z debaty bych rád shrnul ty pohledy, které tady zaznívaly. Myslím, že hodně zaznívaly pohledy toho gymnaziálního typu. Když vezmu výsledky maturit z matematiky či cizích jazyků, tak u gymnázií není takový problém. Když vezmu jenom čistě matematiku, jedná se o 2 % (řekl čtyři dvě procenta) absolventů, kteří ji nezvládnou. Problém je u středních odborných škol. Z čísel mohu říci, když začnu třeba s nástavbovým studiem, 50 % neúspěšných, kteří si zvolili dobrovolně, rok předtím 60 %, střední odborné vzdělání s maturitou a s odborným výcvikem 38 % neúspěšných, rok předtím 50 % neúspěšných, střední odborné vzdělání s maturitou, tedy ta největší masa středních odborných škol, 23 % neúspěšných, rok předtím 33 % neúspěšných, tedy těch, co si zvolili matematiku dobrovolně jako svůj maturitní předmět.

U cizího jazyka je to procento menší. Je to asi do 5 %, pokud tedy počítáme anglický jazyk. U němčiny je tam nějakých 40 %, ale to je, myslím, jiná otázka.

Takže problém je u středních odborných škol, problém je v tom, že máme maturitu ve společné části stejnou pro střední odborné školy i pro gymnázia a nastavená zkouška je pro ty více vyhovující gymnáziím.