Baxa (Zelení): Zrušení superhrubé mzdy je úplný nesmysl, povzdech ekonoma nad naší fiskální politikou

20.11.2020 20:49

Komentář na facebookovém profilu ke zrušení superhrubé mzdy

Baxa (Zelení): Zrušení superhrubé mzdy je úplný nesmysl, povzdech ekonoma nad naší fiskální politikou
Foto: Zelení
Popisek: Zelení
reklama

Ekonomický expert Zelených Jaromír Baxa, který působí na Institutu ekonomických studií FSV Univerzity Karlovy, velmi podrobně popisuje, proč je v současné době "zrušení superhrubé mzdy", což je ale hlavně jiný výraz pro masivní snížení daní těm, co vydělávají více, velmi špatný nápad. Doplatíme na to v podstatě všichni:

Zrušení superhrubé mzdy je úplný nesmysl (aneb malý povzdech ekonoma nad naší fiskální politikou)

Všichni vědí, že návrh zásadního snížení daní způsobí ve veřejných rozpočtech hluboké deficity. Přitom je na něm špatně snad úplně všechno, jenže odborné argumenty jdou stranou. Z pohledu makroekonoma je ta debata už úplně absurdní.

Potřebujeme snížit daně? Naše daňová kvóta je na 36% HDP, to je dost pod průměrem EU. Měli jsme rozpočet v přebytku? Neměli. Máme kvalitní veřejnou správu, školy, nemocnice, dobrou infrastrukturu? Nemáme. Čekají nás deficity kvůli tomu, že se v 90kách nenarodil asi tak milion dětí a díky tomu budeme muset dofinancovávat důchody z daní? Ano. Když tohle víte, tak z toho vychází, že k dlouhodobému snížení daní tady není prostor.

Neříkám, že je náš daňový systém optimální, vůbec, ale vládní návrh nedělá nic proto, aby stávající problémy jako je třeba velké zdanění nízkopříjmových občanů vyřešil.

Pomůže snížení daní ekonomice v krizi? Konsensus mezi ekonomy, podpořený mnoha empirickými pracemi, je, že tím nejlepším nástrojem v recesi není snížení daní, ale investice. Podle empirických studií i na Česko mají změny daní ze všech hlavních opatření - vyšší investice, vyšší výdaje, snížené daně - zdaleka nejnižší efekt na podporu hospodářského růstu.

Chápu skepsi vůči investicím, zatímco vyspělé země řeší, jak investovat do budoucnosti, u nás je hlavním investičním plánem kanál Dunaj-Odra-Labe, ale pořád věřím, že bychom třeba zvládli vymyslet něco podobně geniálního a jednoduchého jako byla zelená úsporám před deseti lety, která v krizi pomohla rozhýbat stavebnictví. Nabízely by se třeba dotace na investice do opatření v krajině na zadržování vody, rozhýbání investic v železniční dopravě, kde je řada projektů připravených, pořád je prostor snižovat spotřebu energií domů, příležitostí je spousta.

Když už máme na daně sahat, měli bychom pamatovat na to, že vládní stimulus by měl být 1. zacílený (tedy přesně cílit na nejpostiženější sektory) 2. včasný (kdo rychle dává, dvakrát dává) a 3. dočasný (tj jen na dobu krize). Tahle trojice zásad platí jak pro zvýšené výdaje tak pro změnu daní, má zajistit, aby se jednak docílilo co největšího efektu na vloženou korunu vládní podpory, tak aby se veřejné finance nedostaly do velkých deficitů.

Jenže vláda navrhla snížení daní všem (tj. zacílení = 0), projeví se až v průběhu příštího roku (včasnost = 0) a chce tu změnu udělat trvalou (dočasnost = 0).

Ekonomickou racionalitu by jeden v návrhu těžko pohledal. Moc mě neuklidňuje ani postoj ODS vyjádřený názorem "měli jsme to v programu" - to je prosím postoj ideologů, ne politiků, kteří snad jednou chtějí řídit tuhle zemi.

Ta debata se mi sleduje fakt těžko. Zažívám takové smutné déjà vu z minulé krize. Na stáži v Evropské centrální bance jsem hltal blogy předních ekonomů, doporučení expertních týmů mezinárodních institucí, studoval výsledky modelů a do toho viděl, jak naše tehdejší protikrizová politika dělala takřka pravý opak toho, co bylo tehdejším konsensem. Od té doby se znalost ekonomů o chování fiskální politiky o dost zvětšila - ale naše chystaná protikrizová hospodářská politika zůstává pomýlená.

Co rozhodnutí parlamentu bude znamenat?

Obávám se, že vysoké schodky v příštím roce přinesou velkou kreativitu návrhů na osekání veřejných služeb. Zastaví se růst platů ve školství, co bude ve zdravotnictví, to si raději netroufám odhadovat. Kultura a sociální služby? Sorry jako. Do toho se zpomalí investice obcí, které alespoň trochu tuší, na co peníze použít, aby to nebyly úplné pitomosti, protože snížení daní se projeví v rozpočtech měst a obcí úplně stejně jako v rozpočtu státním.

Tipuji, že jen málokdo z politiků bude před volbami nahlas říkat, že nízké daně jsou náš problém. Slib "zastavím zadlužování omezením plýtvání" může zase vyhrát volby. Nevěřím, že po volbách to bude jinak, takže ať vyhraje kdokoliv, nejspíše šlápne po volbách na brzdu veřejným výdajům naplno, což - jak asi tušíte - pošle ekonomiku do recese a my si zase krásně zopakujeme tvar W, tj. dvojitou recesi, se vším, co s sebou nese. Těch důsledků může být celá řada a já nechci vypadat jako ten, kdo jen straší černými scénáři. Naopak, nejšťastnější budu, když se můj odhad ukáže jako nepravdivý.

Přesto pořád doufám, že někdo šlápne na brzdu a že se tenhle nesmyslný návrh někde zasekne, a nebo že se stane zázrak a v politických stranách se najde pár lidí, kteří budou ochotni vést o rozpočtu pragmatickou debatu. Že bych o tom ale byl po své zkušenosti v politice přesvědčený, to nejsem. Čekají nás zajímavé časy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministryně Dostálová: Stát prostřednictvím výhodných úvěrů pokračuje v podpoře zateplování bytových domů

7:37 Ministryně Dostálová: Stát prostřednictvím výhodných úvěrů pokračuje v podpoře zateplování bytových domů

Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím výzev z Integrovaného regionálního operačního program…