Nikdy by mě ani ve snu nenapadlo, že citát mého oblíbeného dramatika o překonávání hranic „možného“ jednou použiji nikoliv v kontextu odpovědí na tradiční otázky: „Proč lezu na osmitisícovky a podstupuji tak obrovská objektivní rizika“, ale v kontextu analýzy současného stavu české politiky a českého policejního a justičního aparátu.

Na otázky, proč lezu na hory, obvykle odpovídám tak, že podnikání nebezpečných výletů do nejvyšších hor světa je pro mě radostí i vášní, je ovšem také mým právem, a že tak činím s plnou odpovědností a jsem si případných rizik vědom. Ti, kteří mojí „pomýleností“ trpí, jsou moji blízcí, a těm se starost o mě snažím vykompenzovat jinak.

Nezbývá mi než konstatovat, že i hlavní aktéři loňské „půlnoční operace na Úřadu vlády ČR“ zvolili stejnou filozofii experimentu ve stylu „jak daleko se dá vlastně jít“, kterou tu a tam pokoušíme my horolezci při zdolávání nejvyšších vrcholků světa. Zcela mimořádné policejní a justiční manévry, které zásahu na Úřadu vlády ČR předcházely, byly eufemisticky nazvány policejním žargonem „sportovní hry“, dále proto budu používat pouze tento tragikomický termín. Mezi podnikáním horolezce a operací „sportovní hry“ je ale jeden podstatný rozdíl. Na rozdíl od dobrodružných experimentů horolezce, které jsou výsostně individuálním časoprostorem, a jejich obětí je maximálně blízká rodina, v tom druhém případě je na straně „obětí“ takového experimentu celá česká společnost i její politický a právní systém. 

Je užitečné podívat se po jednom roce na argumenty hlavních aktérů operace „sportovní hry“ i na právní legitimitu jejich kroků.

Jistě nás napadne otázka, kdo byl rozhodčím či dirigentem „her“ a kdo jsou vlastně ti mocní sociální inženýři, kterým se podařilo během několika měsíců totálně destabilizovat českou politickou scénu, rozložit nejsilnější vládu od roku 1989, rozpustit poslaneckou sněmovnu, nechat zavřít poslance či exposlance do vězení, obvinit premiéra, „vyhrát“ předčasné volby a především morálně rozložit českou společnost tak, že její důvěra v politický systém propadla v novodobé historii na absolutní minimum?