Děkuji za slovo. Doufám, že mě bude skrz ten náhubek slyšet. Pokusím se mluvit srozumitelně, snad to půjde. Já jsem přihlášený jenom jednou. Nechci k tomu hovořit příliš dlouho, přestože by to na debatu bylo. Mám strach, že to dopadne slovy klasika - mysleli jsme to dobře, ale dopadne to jako vždycky. Nicméně aspoň pár poznámek k těm klíčovým věcem, které projednáváme uvnitř zákonů, které řada z nás považuje za opravdu důležité.
Nejprve řeknu, co mně principiálně vadí a co si myslím, že stejně budeme muset do budoucna změnit. Pan ministr tady říkal, že ten zákon upravuje možnost obcí s rozšířenou působností řešit situaci týraných zvířat, což je na jednu stranu dobře, na druhou stranu je v tom jiný alibismus. Zákon říká, že obec může, ne musí, a to v případě, že jde o týrané zvíře. Já si myslím, že to může se má změnit do budoucna na musí a neměl by to stát, řeknu, ukládat obci s tím, že bude-li to obec stát více než 200 tisíc korun, pak tedy stát té dané obci s rozšířenou působností přispěje na řešení situace týraných zvířat. Já si principiálně myslím, že stát by se měl chovat odpovědně, a v okamžiku, kdy jde o týrané zvíře, prokazatelně týrané zvíře, což můžeme doložit, pak stát je povinen zasáhnout a neměl by říkat, že obec může zasáhnout.
Znám to z praxe. Minulý měsíc nebo minulé dva měsíce jsem řešil jednu konkrétní situaci týraných zvířat v obci Žilina nedaleko Kladna a z praxe můžu říct, že právě nad tímhle slovíčkem byla velká debata, jestli to ta obec nakonec udělá, kdo to zaplatí, kam se zvířata přesunou apod. Podle mě bychom měli hledat řešení, které bude říkat, že jde-li o týrané zvíře, stát musí zasáhnout a neměl by alibisticky říkat, že obec může. Věřím, že se na tom do budoucna shodneme a tu situaci změníme. Stejně jako jsem dospěl k přesvědčení, že člověk, který týrá zvíře a to různými způsoby, tak ten člověk není prostě v pořádku. Myslím, že by se měl podrobně podrobit psychiatrickému vyšetření a na základě něj by se pak dál mělo postupovat třeba i k zákazu chovat zvíře. Protože lidi, kteří se tohoto dopouští, nejsou lidmi v tom dobrém smyslu slova.
Zmíním se o mediálně diskutovaných věcech, to je zákaz klecových chovů. Občanští demokraté podpoří zákaz klecových chovů s tím, že počítáme s odložením účinnosti - buď to bude k roku 2027, nebo 2033, to asi Sněmovna nějak rozhodne, uvidíme, jak to dopadne. Myslím si, že to nebude stejné jako v případě kožešinových zvířat, kdy došlo k absolutnímu zákazu a dneska tady složitě řešíme, jak kompenzovat ztráty, které chovatelé měli. Myslím, že bude čas se na to připravit, a věřím, že Ministerstvo zemědělství připraví existenci konkrétních programů, které pomohou investičně těm, kterých se to dotkne, tak aby české zemědělství v téhle oblasti mělo šanci tu konkurenci ustát a zároveň abychom se chovali ke zvířatům vlídněji.
Na co jsem narazil a moc jsme o tom nediskutovali, chci to tady ještě zvednout, byť tuším, že už nemáme šanci s tím cokoli udělat, jsme ve třetím čtení, je § 9 písm. g), kde se mj. zakazuje kupírování ocasů u ovcí a koz. Já to tady musím vlastně nahlásit, já jsem ekologicky hospodařící zemědělec, který mimo jiné chová i ovce a kozy, a z praxe vím, že pokud se do šesti dnů po narození nedá jehněti gumička na ocásek tak, aby bezbolestným způsobem ten ocásek odpadl, a ten ocas tam zůstane, pak je to živná půda pro jednu z agresivních much, která klade larvy do té vlny, a ty larvy postupně sežerou tu ovci zaživa. A my tady ekologickým zemědělcům zakazujeme, aby se toto provádělo. Myslím si, že to není dobře, že bychom měli hledat řešení, jak umožnit zemědělcům tohle preventivní opatření proti myázám, protože konvenční zemědělci to dále dělat budou moci, to ten zákon umožňuje, ale tzv. krvavou cestou, což si nemyslím, že je dobře. A je škoda, že tento paragraf nakonec v tom vládním materiálu je, podle mě tam být nemá a je to škoda.
Vyjádřím se také k vázanému ustájení jako člověk, který chová koně. Stát tady navrhuje, aby existovaly výjimky ve vazném ustájení pro zařízení státu. Protože stát má některá zařízení, kde jinak koně míti ustájené nemůže, než způsobem, že jsou uvázáni ve štontu na - teď mi to vypadlo - prostě jsou uvázáni a nemohou se volněji pohybovat. Myslím si, že jsme měli hledat nějaké řešení už dávno, čímž se obracím i sám na sebe a kaju se za to, že vazné ustájení ve státních hřebčínech ještě máme. Neměli bychom ho mít, máme tam chovné hřebce, chovné klisny, zvířata, na nichž je budoucnost chovu, a měli bychom od vazného ustájení co nejdříve ustoupit. Projde-li v zákoně odložení, já bych moc prosil, aby Ministerstvo zemědělství udělalo maximum pro to, aby nečekalo jenom na termín, kdy už to bude povinné, pokud projde tento návrh zákona, ale abychom se vazného ustájení koní nebo obecně hospodářských zvířat zbavili co možná nejdříve. Je to zcela určitě v zájmu těch zvířat.
_profil_top.jpg)
Pokud se záležitosti cirkusu týká. Tam já tedy musím říct, že si nemyslím, že to je úplně šťastné zakazovat činnost cirkusům. Považuji za správnou cestu modifikovat způsob chovu, říkat, jaké zázemí a jaké podmínky pro život jednotlivá zvířata potřebují, ale ne říkat - toto odvětví zakážeme, tohle v podstatě zničíme, protože to nepovažuji za správné. Ta cesta je cestou hlídání podmínek života jednotlivých zvířat a pokud je někdo splní, proč mu zakazovat nějakou činnost. Takže tuhle záležitost nejsme připraveni podpořit.
Co se týká toho, co říkala paní kolegyně Balaštíková. Já jsem prostě přesvědčený, že kompenzace kožešinovým firmám - a koneckonců to potvrzovala ve druhém čtení, tuším, paní exministryně Válková, která říkala, že ze zákona musí být dva nezávislé posudky a ty by měly určit, jakou cenu, jakou kompenzaci ten stát kožešinovým farmám, které Poslanecká sněmovna zakázala, má vyplatit. Dva nezávislé posudky. Ty bohužel nemáme. A návrhy, které tady jsou, vycházejí z neobjektivních údajů a není možné se za ně nějak super postavit.
Pak bych chtěl říct ještě poznámku k mým pozměňovacím návrhům. Převážná většina z nich vychází z debat s vědeckými kapacitami Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Plzni. Uznávám, že jsem byl utlučen argumentací Ministerstva zemědělství, že řada mých pozměňovacích návrhů je v rozporu s některými směrnicemi Evropské unie. Není v silách člověka, aby všechno věděl. Je škoda, pane ministře, že Ministerstvo zemědělství s vědci o tom nekomunikovalo. Především Lékařská fakulta v Plzni právě pracuje s pokusnými zvířaty, mají některé poznatky a dostali se k tomu materiálu vlastně jen díky nám, že jsme jim ten návrh poskytli a debatovali s nimi. Možná by napříště bylo dobře říci dovnitř Ministerstva zemědělství, že vědecké kapacity, které se potkávají ve své práci se zvířaty, by měly být součástí připomínkového místa, abychom hledali řešení, neboť všichni se tady zaklínáme tím, že chceme, aby vědci v České republice měli maximum prostoru a abychom vědeckým kapacitám ve všech oblastech šli na ruku, neboť to je víc než mít někde nějaké sklady, že zkrátka potřebujeme podpořit podnikání cestou vědecké kvalitní práce, a tady jsme se nepotkali. Moc mě to mrzí. Doufám, že se to do budoucna změní.
Množírny. Občanští demokraté jsou připraveni podpořit všechny návrhy, které povedou k tomu, aby byli lépe odhalováni lidé, kteří se nechovají ke zvířatům adekvátně, nevytváří dobré podmínky pro jejich život a snaží se na úkor obohacení zajišťovat zvířatům podmínky, které jsou možná nelidské, rozhodně to nejsou podmínky, které by si zvířata zasloužila.
Takže my zcela určitě podpoříme všechny návrhy, které povedou k trestání těch, kteří se podílejí na nelegálních množírnách.
A pak mám ještě jednu poznámku, která se týká zvířat, jestli mě pan ministr bude poslouchat, už je to poslední spíš námět, protože nevím, jestli to patří do zákona, nebo jestli se tím nezabývat ve vyhlášce. Už jsme o tom spolu částečně mluvili. Mám za to, že cesta porážky skotu zejména na pastvinách jsou na stole. Skutečnost, že dnes, když někdo chce porazit krávu nebo býka, tak jej musí dovláčet do slova a do písmene ve stresu do zařízení, kde je pak zvíře následně usmrceno, považuji za daleko humánnější možnost usmrtit zvíře přímo na pastvině, kde vůbec netuší, že se něco takového bude odehrávat. Zvíře není vystresované, není to nebezpečné ani řeknu ten transport tam není, protože transport divokého býka do místa, kde tedy legálně smí být poraženo, je strašlivý. Kdo jste to zažil, jak je to zvíře ve stresu, tak víte, o čem mluvím. Myslím si, že daleko humánnější je to zvíře usmrtit přímo na té pastvině a samozřejmě za dodržení hygienických podmínek zvíře potom transportovat na porážku. Moc bych si přál, kdyby Ministerstvo zemědělství v téhle té oblasti bylo aktivní a přišlo s nějakým legislativním návrhem, který to umožní. A tím svou debatu skončím. Doufám, že k nějakému rozumnému kompromisu nakonec v zákoně dojdeme.
Děkuji vám za pozornost.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
