V minulosti lidských dějin probíhaly exodusy takřka na běžícím pásu. Tito obyvatelé starověku však odcházeli do míst málo obydlených nebo dokonce do oblastí, kde vůbec nikdo nebyl...

Jednání tohoto druhu nevzbuzovalo žádné etnické, náboženské, rasové ani hospodářské problémy. Jinak tomu bylo např. Na území Čech a Moravy po třicetileté válce, po obsazení ČSR 1938-39, v době komunistického převratu 1948 a po okupaci ČSSR v srpnu 1968.

Exulanti v prvním případě, prchali před násilnou rekatolizací země, hlavně do Německa a usazovali se v okolí Berlína (Rixdorf). Jednalo se o vynikající rolníky a řemeslníky, kterým němečtí králové udělovali různá privilegia, coby odměnu za mimořádné výkony a tím si často získávali, tito čeští přistěhovalci, nenávist svých německých sousedů, kteří takové úspěchy nevykazovali.

Čeští emigranti po roce 1938-39, neměli vůbec žádné problémy se uplatnit v armádách našich spojenců. Byli prvotřídními letci a vojáky, takže mohli být takřka okamžitě nasazeni do válečných operací, hlavně ve Velké Británii a SSSR. Nikdo si na jejich výkony ani v náznacích nestěžoval. Aktivně se podíleli na porážce hitlerovského Německa a osvobození evropského kontinentu od tyranie fašizmu...

Uprchlíci po roce 1948, prchající před komunistickou diktaturou, našli velice snadno uplatnění ve všech státech západní hemisféry, včetně USA, Austrálie a Kanady.