Vážené kolegyně, vážení kolegové,

dovolím si vás tímto požádat o zamyšlení se nad předkládanou novelou takzvaného manželství pro všechny v širším kontextu. Navrhovaná úprava se totiž netýká pouze členů LGBT komunity. Týká se také jejich rodičů, sourozenců, širší rodiny či přátel. Těm všem přirozeně záleží na tom, aby jejich blízkým byla přiznána nejen stejná práva, ale i důstojnost, jako mají všichni ostatní občané naší země. A jde zcela o legitimní požadavek. Vždyť hned v prvním článku Listiny základních práv a svobod stojí, že lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti a právech. Jak si ale mohou zachovat důstojnost lidé, kteří podle platné legislativy ve skutečnosti disponují méně právy než ostatní jen proto, že se nezamilovali podle většinového vkusu? Jak se musí cítit jejich rodiče, sourozenci, jejich blízcí? Zkusme se zamyslet opravdu nad jejich pocity také. Životy nás všech jsou občas komplikovanější, než bychom si my přáli. Každý jeden z nás je individualitou a žijeme v mnoha aspektech odlišné životy. Nicméně žádná odlišnost, tedy ani sexuální orientace, by neměla být důvodem k diskriminaci v právech. Přijetí této novely slibuje umožnit lidem z LGBT komunity požívat stejných práv a zároveň i dosáhnout stejné úrovně partnerského uspořádání jako nám všem ostatním. A to mi přijde velmi důležité.