Chmela (Trikolóra): Polemika s právním rozborem k odvolání dozorčí komise

27. 11. 2020 9:45

Článek se zaměřuje na senátní právní rozbor, týkající se odvolání dozorčí komise ČT.

Chmela (Trikolóra): Polemika s právním rozborem k odvolání dozorčí komise
Foto: Trikolóra
Popisek: Trikolóra
reklama

Jak známo, dne 11. 11. 2020 Rada ČT odvolala dozorčí komisi (poradní orgán Rady ČT). Část progresivistické politické scény tento krok ostře odsoudila. Dokonce se začaly ozývat hlasy, že odvolání bylo protiprávní. V tomto smyslu Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky si nechala zpracovat právní posudek podepsaný JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou (ZDE). Velmi jsem ocenil, že vznikla právní analýza, jež posuzuje zákonnost odvolání dozorčí komise Radou ČT, protože veřejnost nepochybně zajímá, zda a případně v čem toto odvolání bylo v rozporu se zákonem č. 483/1991 Sb., zákon o České televizi, v platném znění (dále jen „zákon“). Bohužel fázi mého očekávání vystřídala fáze zklamání. První, co je na této analýze zarážející, je její atypický kratinký rozsah. Analýza má cca 4 strany, z toho cca 2 strany tvoří citace příslušných ustanovení zákona. Jistě můžete namítnout, že právní analýza se nehodnotí podle rozsahu, ale podle obsahu. Zaměřme se tedy na samotný obsah.

Právní rozbor primárně vychází z § 8a odst. 3 zákona, konkrétně z této části ustanovení: „Pro zánik funkce člena dozorčí komise platí přiměřeně § 6 odst. 1 a 2.“. Následně rozbor cituje § 6 odst. 1 a 2 zákona, v němž jsou uvedeny taxativní důvody pro zánik funkce člena Rady ČT. V analýze je sice správně uvedeno, že se tyto důvody použijí přiměřeně, ale již analýza nevysvětluje, co z toho pro výklad práva vyplývá. V tomto smyslu zde cituji část metodiky pro přípravu návrhu právních předpisů (ZDE): »Jestliže se mají určité vztahy řídit v plném rozsahu určitou právní úpravou, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova „obdobně“; nemají-li se určité vztahy řídit určitou právní úpravou v plném rozsahu nebo mají-li se řídit jen některými částmi určité právní úpravy, užívá se při odkazu na tuto úpravu slova „přiměřeně“.« Jinými slovy, pro odvolání členů dozorčí komise se neuplatní stejný režim jako pro odvolání členů Rady ČT, odvolání členů dozorčí komise je výrazně právně volnější již z toho důvodu, že se jedná o poradní orgán Rady ČT. Jelikož tento základní právní výklad v analýze chybí, mnoho právních laiků si učinilo mylný právní závěr (např. pan ministr kultury Lubomír Zaorálek - ZDE nebo pan radní ČT Zdeněk Šarapatka - ZDE). Aniž bych spekuloval, zda senátní analýza byla napsána takto nejednoznačně úmyslně, jistě bude pro příště lepší uvést podrobnější vysvětlení právní terminologie, aby se zabránilo obdobným dezinterpretacím.  

Anketa

Jste pro otevření obchodů a restaurací?

59%
41%
hlasovalo: 21314 lidí

Dále je v senátní analýze uvedeno, že zákon nezná možnost odvolání dozorčí komise jako celku. Pokud jde o tuto námitku postupu Rady ČT, dle mého soudu je přiléhavé využít historický výklad, jenž je zcela běžným nástrojem k interpretaci práva. V tomto duchu cituji část rozhovoru s paní Hanou Lipovskou (ZDE): »Dozorčí komise byla odvolána na základě usnesení přijatého v souladu se zákonem o České televizi. Usnesení, které jsem předložila k hlasování já, bylo prakticky shodné s usnesením, kterým Rada ČT odvolala Dozorčí komisi v roce 2010. Mimochodem, z volby, která po tehdejším odvolání následovala, vzešli čtyři z pěti členů dozorčí komise odvolané letos v listopadu. Pokud členové letos odvolané dozorčí komise zpochybňují proceduru svého odvolání, zpochybňují tím i legitimitu svých deseti let fungování. Všechna její usnesení by tak mohla být v krajním případě neplatná. Důvodová zpráva k novele zákona o České televizi, který byl přijat ještě během televizní krize před dvaceti lety, navíc zcela jednoznačně a nezpochybnitelně dokládá, že úmyslem zákonodárce bylo, aby bylo umožněno Dozorčí komisi odvolávat i jako celek: „Dozorčí komise budou Radami voleny a odvolávány a jim budou také plně odpovědny.“«

Poslední relevantní část analýzy napadá skutečnost, že radní ČT údajně projednávali své rozhodnutí na neformálním neveřejném setkání, přičemž tímto údajně došlo k porušení zásady transparentnosti. Tuto námitku shledávám jako zcela irelevantní, protože i kdyby skutečně docházelo k neformálním jednáním radních, tak formální jednání Rady ČT je již veřejnosti přístupné, a tedy má veřejnost možnost dozvědět se, o čem a s jakým zdůvodněním Rada ČT rozhodla. Dle mého názoru, pokud by byla zásada transparentnosti v zákoně o ČT natolik stěžejní, nemohlo by docházet k utajovaní platů zaměstnanců ČT (ZDE) nebo např. začernění některých smluv (ZDE). 

Na základě výše uvedeného se nedomnívám, že odvoláním dozorčí komise došlo k porušení zákona a zároveň doufám, že autoři příštího senátního právního rozboru si s ním dají více záležet, zejména aby zabránili jeho nejednoznačnosti a z toho vyplývajícímu špatnému výkladu stran laické veřejnosti.

(převzato z Profilu)

ArticleDetailRelatedProfileArticleLinkTitle Mgr. Martin Chmela

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Seďa (ČSSD): Populismus a předvolební kampaň

10:07 Seďa (ČSSD): Populismus a předvolební kampaň

Tak jak se zhoršuje politická kultura a kvalita zástupců široké veřejnosti, tak se zvyšuje míra popu…