Chovanec (ČSSD): Cesta k řešení migrace je návratová politika

17.01.2018 14:46

Projev na 6. schůzi Poslanecké sněmovny 17. ledna 2018 ke změně azylové politiky Evropské unie a revizi tzv. Dublinského protokolu.

Chovanec (ČSSD): Cesta k řešení migrace je návratová politika
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý ministr vnitra Česka Milan Chovanec
reklama

Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, vážené dámy, vážení pánové, z funkce bývalého ministra vnitra mi dovolte pár postřehů k tomuto tématu. Já bych si nedovolil tvrdit, a je to nepravda, že minulá vláda s tímto tématem nepracovala, nebojovala, nesnažila se, neřešila ho a hlavně, že v tom nebyla úspěšná. Když se vrátíme do historie, a tady především odpověď panu předsedovi Okamurovi, prostřednictvím pana předsedajícího, první systém kvót, dámy a pánové, byl zaveden na Maltě. Malta byla dotčena krizí, byla ve vleklých problémech a tehdy Evropská komise přišla se systémem kvót. Ten systém kvót na Maltě selhal. Se vším všudy. Když se podíváte následně na zavedení systému kvót pro období našeho vládního angažmá, dělali jsme všechno pro to, abychom nebyli přehlasováni. Do poslední chvíle V4 vypadalo, že budeme jednotní, že Poláci udrží stanovisko s námi. V poslední fázi se rozhodli jít jinou cestou. Přes to všechno, ta jednání jsme vedli, vedli jsme je velmi důkladně, velmi precizně, ta vůle k tomu nebyla.

K té vlastní žalobě, o které hovořil pan premiér Babiš. Víte, když my jsme přijali 12 migrantů, opravdu je jich tady 12, tak nebylo jich 14, 15, 20 ani 30 proto, že jsme je nebyli schopni bezpečnostně prověřit. A ať se na nás někdo zlobí nebo nezlobí, Spojené státy v současné době, pokud prověřují migrující osobu, ta prověrka trvá někdy rok a půl. Po nás se chtělo, abychom tyto lidi byli schopni prověřit v řádu dnů, maximálně týdnů.

To jsou prostě bezpečnostní precedenty, na které nemůžeme přistoupit. A já jsem velmi rád, že i vláda Andreje Babiše v tomto trendu pokračuje. Já jsem taky přesvědčen, že Ministerstvo vnitra má dost důkazů a dost nástrojů k tomu, aby se spolu s experty Ministerstva zahraničí a Úřadem vlády té žalobě bránilo, bude-li k tomu vůle. Na druhou stranu je potřeba se podívat na ten dokument, o kterém tady hovoříme, a ten má dvě polohy. Jedna poloha je materiál, který schválil Evropský parlament. A tam opravdu je systém stálých permanentních kvót v podobě, která není přijatelná.

Když se podíváme na návrh, který jde do komise a o kterém se nehlasovalo, a já jsem přesvědčen, že vláda, která řídí de facto mandát premiéra nebo ministra vnitra, bude o této věci rozhodovat, tak vybaví oba pány stejným mandátem jako v minulosti, že systém kvót je nepřijatelný. Podíváte-li se na tu revizi ve druhé části, tak tam je návratová politika. A s touto částí přeci bychom měli souhlasit. Jediná cesta, jak řešit migraci, je návratová politika. Protože pokud ti lidé, kteří jsou ekonomickými migranty a migrují především z Afriky, nabudou jistoty, že budou vráceni, tak jejich tendence a snaha si platit převaděče bude limitně blízká nule. Cesta k řešení migrace pro budoucnost je návratová politika. A to v tom Dublinu je obsaženou. A minimálně s tou částí návratové politiky bychom měli souhlasit.

Pokud se neujmeme návratové politiky jako celoevropského tématu, nebudeme držet společně a cesta ke společnému řešení je trošku kacířská, a to jsou společná detenční centra v Evropě, vedle nichž bude dejme tomu letiště, z něhož půjde ta návratová politika dělat, pokud se neposuneme k tomuto centrálnímu řešení, tak to bude pro národní státy velmi náročné, velmi drahé a velmi neefektivní. Česká republika v rámci návratové politiky, pokud navracíme jednu takovou migrující osobu, tak to znamená, že s tímto člověkem jedou čtyři, tři lidé, letí v komerčním letu a ta návratová politika je téměř neproveditelná.

Já bych vás moc poprosil, abyste požádali dotčené výbory, Ministerstvo vnitra, jmenovitě pana ministra Metnara, aby přišli specialisté Ministerstva vnitra tuto problematiku do detailu vysvětlit. A já si myslím, že Ministerstvo vnitra je opravdu plné lidí, kteří se tomu léta věnují, jsou to odborníci na slovo vzatí a byla by velká škoda, abychom neměli šanci slyšet pravdu v té věci, protože tady se o tom hodně hovoří, ale hovoří se o věcech, které pravdivé prostě a jednoduše nejsou.

Já jsem připraven tu debatu vést, jsem připraven debatovat s Piráty, viděl jsem jejich alternativní návrh. Samozřejmě ta digitalizace je potřebná, aby tady bylo možné ty lidi zachytit, evidovat, aby bylo možné se v tom lépe orientovat. Na druhou stranu je také potřebné mít síť informací napříč světem, spolupráci tajných služeb. Protože pokud nejsme schopni ty lidi zaregistrovat a nejsme schopni to dejme tomu s něčím porovnat, tak šance dobrat se pravdy je limitně blízká nule.

Já když jsem jezdil na Evropské rady, my jsme říkali - nám nevadí, pokud přijde uprchlík, pokud přijde syrská žena se třemi dětmi, pokud přijde potřebný člověk. Postaráme se o něj. Dodržujeme evropské právo. Dodržujeme standardy. Ale mně prostě vadí, pokud sem proudí mladí lidé, mladí muži, bez jakékoli kontroly. A když se podíváte na ten minulý stav, tak pouze zhruba 30 % lidí, kteří protekli Evropou, prošli z Řecka do Švédska, tak pouze 30 % lidí bylo zaevidováno. A to se musí změnit. Ochrana společného schengenského prostoru je cesta k tomu, abychom byli schopni eliminovat bezpečnostní rizika.

Dámy a pánové, k těm věcem, že jsou tady betonové zátarasy a policisté se samopaly. Já chci ještě jednou z tohoto místa poděkovat Policii České republiky za výbornou práci při zvládání migrační krize nejenom na území České republiky, ale v Makedonii, v Řecku, v Itálii, v Maďarsku, v Chorvatsku. Všude tam, kde naši lidi byli, byli jedni z nejlepších. A naše kontingenty byly jedny z největších. A to je ten přínos České republiky k řešení migrační krize. Když má nějaký stát problémy, tak tam posíláme naše specialisty. Okamžitě, v maximálním možném rozsahu. To je cesta z mého pohledu. A ne že tedy nebudeme bránit schengenský prostor společně.

Dámy a pánové, cesta určitě není, že budeme strašit veřejnost. Cesta určitě není, že zavřeme hranice České republiky. Já jsem v roce 1988 mířil do Spolkové republiky Německo a nepřál bych svému synovi ani žádnému českému mladému chlapci nebo dívce, aby měli samopal u hlavy z jedné strany a psa ze strany druhé. Braňme společný schengenský prostor a nenechme si vzít svobodu pohybu a svobodu osob. A nestrašme se. Já si myslím, že k tomu není důvod. Jsme sebevědomý národ, který se ke všem výzvám vždycky postavil čelem. Děkuji.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Okamura (SPD): Je děsivé, že vláda rozpočet prostě střelí nějak od boku

16:39 Okamura (SPD): Je děsivé, že vláda rozpočet prostě střelí nějak od boku

Projev na 72. schůzi Poslanecké sněmovny 2. prosince 2020 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočt…