Czernin (TOP 09): Sněmovna dala najevo, že nechce korespondenční hlasování, o hlasy ze zahraničí nestojí

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, pane poslanče, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi vám nejprve zrekapitulovat snahy stálé komise Senátu Parlamentu České republiky pro krajany žijící v zahraničí. Senátu a dalších subjektů a naplnění požadavků Čechu žijících v zahraničí, a to o možnost korespondenčního hlasování ve volbách do Parlamentu České republiky.

Po roce 1989 začali přijíždět do České republiky krajané, kteří volali po možnosti volit korespondenčně. Na jedné krajanské konferenci zahraničních Čechů v říjnu 2000 byl přednesen přítomným účastníkům dopis se zdravicí tehdejší prezidenta Václava Havla, ve kterém sděluje:

„Jsem potěšen, že oproti minulým letům můžeme dnes konstatovat pozitivní posun v možnosti Čechů žijících v zahraničí volit.

Spolu s vámi budu ještě více potěšen, až zmizí i ty nejmenší překážky, které možnost volit omezují. Volební právo je totiž základním právem každého občana.“ Tolik tedy pan prezident Havel.

Od té doby uběhlo 20 let. Od roku 2002 může český občan volit ze zahraničí do Poslanecké sněmovny na zastupitelských úřadech a generálních konzulátech České republiky. Následně došlo ke změnám a ze zahraničí lze volit do Evropského parlamentu a v prezidentských volbách. V současné době musí ovšem zájemce o volby vykonat dvě cesty na náš příslušný úřad v zahraničí. Nejprve se zapsat do zvláštního seznamu voličů a prokázat se dokladem, že je občan České republiky a při delší cestě v den vypsaných voleb se fyzicky zúčastnit.

To je v mnoha zemích náročné na čas, na peníze a také na nervy. Ve velkých zemích, jako jsou např. Spojené státy americké, Kanada, Argentina, Brazílie či Austrálie, je dostupnost našich zastupitelských úřadů a generálních konzulátů v hodinách letu nebo více hodin jízdy autem, což v mnoha případech znamená vzít si dva dny volna a zaplatit nemalé částky za cestu a ubytování. Ono to ale není jednoduché ani v Evropě.

Aby pomohl Senát usnadnění výkonu politických práv českých občanů zdržujících se v zahraničí, udělal následující kroky. 31. března 2005 schválil svým usnesením č. 94 návrh senátního zákona paní senátorky Jitky Seitlové, která byla v té době předsedkyní stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí a dalších senátorů, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve kterém navrhoval korespondenční hlasování občanů České republiky ze zahraničí. Návrh byl postoupen Poslanecké sněmovně, v Poslanecké sněmovně už ale nebyl schválen.

Další iniciativa Senátu byla na základě návrhu předsedy stálé komise pro krajiny žijících v zahraničí Tomáše Grulicha, a to 8. ledna 2009. Senát schválil usnesení č. 93 k návrhu senátního návrhu zákona stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve kterém schválil korespondenční volbu pro Čechy žijících v zahraničí. A byl postoupen Poslanecké sněmovně, kde projednání jeho sněmovního tisku bylo ukončeno s platností volebního období.

Během vedení komise pro krajany předsedou Tomášem Grulichem bylo uskutečněno vícero krajanských konferencí na půdě Senátu, ze kterých vzešly závěry s požadavky od Čechů zdržujících se v zahraničí na korespondenční volbu. Byly vypracovány seriózní studie a dotazníky směrem k naší diaspoře v zahraničí na základě objednávky Ministerstva zahraničních věcí ČR, které také potvrdily požadavky ze zahraničí na korespondenční hlasování.

Tehdejší pan předseda komise pro krajany Grulich veřejně vyjadřoval názor shodný v komisi i v Senátu, že Poslanecká sněmovna by měla podat návrh na korespondenční volbu, a hlavně ji také ve sněmovně schválit. To se stalo a v Poslanecké sněmovně připravili návrh na korespondenční hlasování. Bylo to v roce 2015, kdy byl předložen návrh poslance TOP09 Marka Ženíška na korespondenční hlasování. Návrh byl ve 3. čtení v roce 2017 sněmovnou odmítnut. Pan poslanec Ženíšek následně neobhájil mandát, ale v jeho práci pokračovala skupina poslanců z řad TOP09, KDU-ČSL a Pirátů, kteří opětovně navrhli zákon o korespondenční volbě a tento návrh byl v 1. čtení 2018 vrácen k přepracování.

Návrh byl přepracován dle připomínek schůze sněmovny velmi rychle a byl připraven na další čtení, které se ale již neuskutečnilo. Objevil se po 2 letech na programu schůze sněmovny v květnu 2021, ale díky zákonům, které se týkaly covidové pandemie, byl z programu vyškrtnut. Za mého předsednictví komise pro krajany jsme v Senátu navrhli usnesení, které bylo schváleno pod číslem 405 na 22. schůzi Senátu 13. května 2020, kdy jsme žádali vládu o navýšení finančních darů pro krajanské spolky a organizace a zároveň jsme vyjádřili podporu změny volebního zákona s možností korespondenčního hlasování našich krajanů respektive občanů v zahraničí.

Dále Senát na základě návrhu komise pro krajany schválil 479. usnesení Senátu z 25. schůze konané 23. července 2020 k výzvě k projednání návrhu zákona o správě voleb Vládou České republiky, kde Senát vyzval Vládu ČR, aby v souladu se svým vlastním programovým prohlášením z 27. června 2018 projednala v co nejkratším termínu návrh zákona o správě voleb včetně zavedení korespondenční volby a zrušení místní příslušnosti pro vydávání voličských průkazů tak, aby se podle tohoto zákona mohly konat již volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021. A zároveň Senát podporuje změnu volebního zákona s možností korespondenčního hlasování našich občanů v zahraničí.

Senát schválil toto usnesení s vědomím, že je informován o tom, že vláda nechala zpracovat zákon o správě voleb, který zahrnuje i korespondenční hlasování pro občany České republiky žijících v zahraničí. Tomuto návrhu se věnovali celý rok na ministerstvu vnitra a ministerstvu zahraničních věcí.

Letos v souvislosti s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, ve znění pozdějších předpisů byly Poslanecké sněmovně předloženy 3 návrhy na korespondenční hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny. 1 návrh na korespondenční hlasování navrhla poslankyně za ANO paní Karla Šlechtová. Jednalo se o stejný návrh, který měla připravena vláda ministerstvem vnitra, ale který neprojednala, ba ani nezařadila jeho projednání na schůzi vlády doposud. A to je to, o čem jsem mluvil před chvílí.

Poslanecká sněmovna o tomto návrhu hlasovala na 97. schůzi hlasováním č. 8, kdy bylo přítomno 101 poslanců a bylo potřeba 51 hlasů pro jeho schválení. Pro bylo 38 poslanců, proti 22, zdrželo se 41 poslanců. Z toho poslanců za hnutí ANO byl pouze 1 hlas pro, a to byl hlas samotné navrhovatelky paní Šlechtové. Proti 2 hlasy, 36 poslanců se zdrželo.

Následně se hlasovalo o návrhu na korespondenční hlasování předkladatelů poslanců Dominika Feriho a Marka Výborného s účinností navrhovaného zákona pro volby v tomto roce. Jednalo se o hlasování č. 9, přítomno bylo 100, pro 36, proti 23, zdrželo se 42. Následně ještě bylo hlasováno o korespondenční volbě, o návrhu na korespondenční hlasování od předkladatelů, opět poslanců Feriho a Výborného, to bylo hlasování č. 10. A v této změně byla účinnost zákona k 1. lednu 2022. Přítomno bylo 100, potřeba 51, pro 37, proti 21, zdrželo se 42.

Těmito 3 hlasováními současná sněmovna dala jasně najevo, že nemá zájem o korespondenční hlasování. O hlasy ze zahraničí už vůbec. Protože i navrhovanou odloženou účinnost k 1. lednu 2022 zamítla.

Při debatě ve sněmovně zazněly argumenty, že je všechno v krátkém času, nestihlo se to nachystat, ovšem času k tomu měli velmi mnoho. Ostatně jste to už slyšeli v mém výkladu. Senát i nadále zůstává komorou, která o možnost distanční volby usiluje. Senát zároveň s krajany, s Čechy pobývajícími dlouhodobě v zahraničí dlouhodobě udržuje kontakt, prohlubuje vzájemné vztahy a vnímá jejich potřeby a požadavky, které se snaží uvést do praxe prostřednictvím exekutivy.

Toto úterý jsme na schůzi stálé komise Senátu PČR pro krajany žijící v zahraničí na toto téma diskutovali a schválili jsme usnesení, které vám za komisi navrhuji a prosím vás o jeho schválení. Věřím, že volby v říjnu 2021 změní složení Poslanecké sněmovny a nám se podaří přesvědčit nové poslance, aby novelu volebního zákona s korespondenční volbou schválili.

Ve stálé komisi v Senátu pro krajany žijící v zahraničí jsme připraveni dopracovat a řádně připravit novelu zákona o volbách, včetně korespondenčního hlasování pro Čechy zdržující ve v zahraničí, a tak usnadnit výkon politických práv českých občanů, kteří jsou v těchto právech omezeni.

Nyní vám tedy přečtu usnesení, které navrhujeme. Usnesení Senátu z 10. schůze konané 29. dubna 2021 k Návrhu korespondenčního hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny PČR a pro volby prezidenta republiky. Senát Parlamentu ČR se zřetelem ke svému dlouhodobému úsilí o usnadnění výkonu politických práv českých občanů zdržujících se v zahraniční 1. lituje nevůle většiny poslanců PS PČR k usnadnění realizace politických práv českých občanů zdržujících se v zahraničí, to je především k zavedení korespondenčního hlasování, které je standardní součástí právních řádů členských států EU. A to navzdory tomu, že připravené legislativní návrhy by takové hlasování umožnily již ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021. 2. podporuje brzkou změnu volebního zákonodárství tak, aby korespondenční hlasování našich občanů v zahraničí mohlo být využito nejpozději ve volbách prezidenta republiky v roce 2023. 3. ukládá stálé komisi Senátu pro krajany žijící v zahraničí připravit do září 2021 návrh změny zákona č. 247/19995 Sb., o volbách do Parlamentu ČR, ve znění pozdějších předpisů umožňující českým občanům zdržujícím se v zahraničí hlasovat korespondenčně tak, aby mohl být do konce tohoto roku postoupen Poslanecké sněmovně.

Děkuji vám za pozornost.