Vládní programové prohlášení i v oblasti zemědělství trpí svojí základní charakteristickou vadou, která prostopuje celým dokumentem. Tou je především široké ideologické „rozpětí“ jednotlivých opatření definovaných tak, aby uspokojila jak pravicovou ODS, tak levicové Piráty.

Základním rysem dokumentu je deklarovaná snaha zvrátit dosavadní vývoj českého zemědělství a jeho organizační a výrobní strukturu, která je ale především determinována historickým vývojem. Dokument se tváří, jako by jedna správná a jediná cesta byla vrátit stav před kolektivizaci a tím především řešit ekologické problémy, krajinu a její držbu, biologickou diverzitu, a to v podstatě během jednoho volebního období.

V prohlášení, které je orientováno pro ekologicky a staví se na stranu „precizního“ zemědělství, absentuje představa, jaký by měl být optimální aktivní zemědělec, co by měl zajišťovat, zda by neměl být jedním ze základních požadavků na správnou zemědělskou praxi i současné zajišťování rostlinné a živočišné výroby, a to zejména s ohledem na potřebu zlepšování stavu zemědělské půdy.

Společná zemědělská politika (CAP) je především politikou evropskou, to znamená, že její pravidla a rámec financování je výsledkem vyjednaného kompromisu na rovni EU. Každá vláda by tedy měla mít na mysli i zachování konkurenceschopnosti v rámci EU při respektu především k environmentálním požadavkům a podmínkám.

ČR má jednu z nejnižších spotřeb jak umělých hnojiv, tak pesticidů v přepočtu na činnou látku na hektar. Pokud by byl realizován závazek plošného procentického snížení spotřeby, bude tím naše zemědělství výrazně poškozeno zejména v konkurenceschopnosti, a to bez ohledu na organizační formu.