Už jsem o tom jednou psala, ale ve světle událostí posledních dnů se k tomu prostě nemůžu nevrátit. Schválně – co je podle Vás „poslání za všechny prachy“?

Ano, opět se pozastavuji nad situací ve zdravotnictví. Realita v něm teď dotírá i na ty, kdo ještě ani neukončili své vzdělání. Medičky a medici (a další studenti zdravotnických oborů) jsou v těchto dnech povoláváni hejtmany do služby v nemocnicích. Dostal se ke mně povolávací rozkaz hejtmana Moravskoslezského kraje, ve kterém je řada slov jako „neprodleně“, „povinnost“ a „nařizuji“. Neopomíná také zmínit, že v případě neuposlechnutí hrozí pokuta ve výši až 50 000 korun. Naopak v něm chybí formulace, které by mi v dnešní situaci připadaly vhodné, jako je například: „prosím“, „děkuji“, „vážím si“…. nebo třeba informace o výši odměny za práci, kterou mají studenti vykonávat. Mnozí z nich totiž vedle náročného studia zároveň pracují, aby pokryli životní náklady spjaté se studiem. Povolávací rozkaz je ovšem nadřazen všemu ostatnímu a student jej musí poslechnout. Zaměstnavatel je povinen studenta uvolnit, už mu ale nemusí hradit ušlou mzdu. A tady nastává potíž.

Studentky a studenti, kteří jsou povoláni do služby vlasti, mají za svou práci dostat odměnu odpovídající výši běžného platu za danou práci. Potud dobré. Problém spočívá v tom, že tato odměna má být vyplacena až po skončení nouzového stavu, přesněji řečeno do šesti měsíců po jeho skončení. Zatím není jasné, jak k tomuto potenciálnímu problému kraje přistoupí. Již teď je však zřejmé, že pro řadu mladých lidí, kteří na základě nařízení nastupují do přetížených zdravotnických zařízení, to může být existenčně ohrožující záležitost. Z čeho budou platit základní výdaje, jako je jídlo, kolejné, případně náklady spjaté s dojížděním do nařízeného zaměstnání? Co když je jejich rodina nemůže podporovat, protože se sama propadá do finanční tísně?