Řeč je o evropské směrnici o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách a především o zavedení jediné celounijní definice pracovníka. Doplatit na to v ČR mohou tzv. freelanceři, neboli pracovníci na volné noze, ale také domácí kutilové, kteří si vydělávají třeba opravami pro své sousedy.

Pracovníkem má být každá fyzická osoba, která poskytuje na určitou dobu služby pod vedením či jménem jiné osoby výměnou za odměnu a kde je zjevný minimální stupeň závislosti nebo podřízenosti. Na každého takového pracovníka se mají vztahovat přísnější evropská pravidla, která mimo jiné požadují, aby byli všichni zaměstnanci informováni od prvního dne o základních aspektech své smlouvy, jako je doba trvání, výpovědní lhůty nebo počáteční základní plat.

Na první pohled nic problematického, avšak pozor. Nově nastavené podmínky se dotknou také osob, které nepracují na standardní pracovní úvazky. V českém prostředí k nim patří třeba takoví tzv. freelanceři, tedy pracovníci na volné noze. Tuto formu využívají často novináři nebo řada umělců v čele s malíři či hudebníky. Nervozitu mohou pociťovat i domácí kutilové, kteří čas od času vlastnoručně vyrobí kus nábytku pro souseda, nebo za úplatu natřou vedlejší plot.

Jsem přesvědčená, že jakákoliv další svazující legislativa bude brzdit rozvoj nestandardních a flexibilních úvazků, které jsou v současné době stále více žádané - a to jak ze strany zaměstnavatelů, tak i zaměstnanců.