Ano, ve světě řádí koronavirus. Přístupy různých států ve snaze zabránit rozmachu epidemie jsou různé. Nikdo pořádně neví, kde je pravda, kolik je reálně nakažených, kolik mrtvých, každý stát zpracovává statistiky jiným způsobem, … informace se mění den ode dne, jednou je to „promořovat“, druhý den zase „roušky musí mít všichni“, Prymula mění názory den ode dne, přitom čteme ve zprávách články o tom, jak ČR dovezla miliony roušek a přitom je nikdo nikdy neviděl, každý si ji šije sám, každá ženská je pomalu švadlenka a každý chlap švadlen.

Do toho stát zasadil zdrcující úder ekonomice a totálně ochromil fungování celé společnosti. Statisíce lidí neví, co s nimi bude. Zhroutil se gastroprůmysl, ubytovací služby, cestovní ruch, rozsáhlá řada služeb, autoprůmysl a celá řada dalších odvětví. Ztráty půjdou do desítek až stovek miliard Kč.

Jaké to bude mít důsledky? Řada lidí nebude mít na základní životní potřeby, nastává vlna výpovědí, oddalování nájmů je kontraproduktivní (jen se problémy přesouvají na pozdější dobu a na majitele nemovitostí), lidé nebudou mít peníze, z toho poplyne pokles cen nemovitostí, nižší odbyt všeho zboží – a je jedno, zda to budou auta, nábytek či hračky pro děti. Pokud cítím nejistotu, poklesl mi příjem, odvětví neprosperuje, … tak prostě začnu být opatrný a nebudu utrácet za zbytné věci. Kolotoč ekonomiky výrazně zpomalí, stovky provozů zcela zaniknou.

Zatím všichni tleskáme, jak jsme se „semkli“, jak stát bojuje s epidemií, všichni ukázněně nosíme roušky, ale obávám se, že nevidíme co nás čeká na konci tunelu.