Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážená momentálně spíše poloprázdná Sněmovno, já možná trochu vnímám, že opadl zájem v tuto chvíli o debatu nad prvním čtením státního rozpočtu, protože možná od pravé zdi až po tu levou zeď si uvědomujeme, že sice debatujeme nad schvalováním čísel, která jsou s velkým otazníkem, ale na druhou stranu asi vnímáme, v jakém čase žijeme. To je v podstatě první moje poznámka, protože ty základní parametry, příjem, výdej a deficit, pokud budeme schvalovat, tak asi tušíme, že zejména pokud jde o příjmy a o ten deficit, že reálně budou někde jinde. Ale na druhou stranu tím, že jsme posunuli proceduru schvalování rozpočtu o měsíc, tak jsme dnes v 11. listopadu, pokud tady opoziční poslanci načetli už návrh na to, aby se rozpočet vrátil, přepracoval a přišel sem znovu o měsíc, tzn. v podstatě 11. prosince, tak se dostáváme do značného časového stresu, ale současně nebudou vyřešeny ty neznámé v té rovnici, tzn. dokonce ani 11. prosince nebudeme znát osud daňového balíčku, tj. legislativní proces má minimální ještě pokračování směrem k Senátu, a pokud vnímám vyjádření Ministerstva financí o aktualizaci prognóz, tak ministerstvo prohlásilo, že prognózu chce předložit veřejnosti - ne že by se na prognózách nepracovalo, ale chce předložit prognózu veřejnosti až v lednu, čili aktuální konsolidovanou prognózu rovněž mít nebudeme. Takže je trochu problém s tím vracením. A myslím si, že vlastně reálně stojíme, když si uvědomujeme, že ta čísla budou jiná, že když na konci tohoto projednávání by třeba rozpočet neprošel, tak spadneme do rozpočtového provizoria. Připomínám, že to rozpočtové provizorium je rámováno letošním navýšeným rozpočtem, tedy deficitem půl biliónu, takže bychom se řídili v příštím roce podle těchto čísel. A nebo je varianta, která je také velmi reálná, ten vývoj bude tak dynamický a dojde k tak výrazným změnám, že budeme řekněme možná už do jara schvalovat novelu tohoto zákona, tzn. že ta čísla stejně přeprojednáme, ale už budeme vědět nejenom tu prognózu, ale budeme vědět, jak se vyvíjí epidemie, ne že bych ji přivolával, ale třeba třetí vlna atd. atd. A z těchhle těch důvodů si myslím, že boj dneska o to, jestli vrátíme, nebo nevrátíme, je trošku marný.

A z toho vyplývá i pozice našeho klubu, byť musím říci, že jako strana nevládní nejsme jaksi mechanicky loajální s každým finančním návrhem, který přichází, ani to nemáme v našem tolerančním patentu.

Ale zase nejsme tak na hlavu padlí, abychom nevnímali, že každá vládní politika nakonec musí dojít k penězům, musí se platit a tudíž potřebuje nějaký návrh státního rozpočtu. Takže to je první poznámka.

Druhá poznámka souvisí s těmi prognózami, o kterých se tady různě uvažuje, jestli budou lepší, horší, jsou zahraniční prognózy, jsou domácí prognózy. Ty prognózy vykazují určitou varietu rozpětí podle toho, kdy byly psány. A samozřejmě s jakými fakty pracují, protože pochopitelně ty prognostické instituce mají nějakou autoritu, ale mají také různé přístupy. Například evropské prognózy zatím nemáme úplně nejaktuálnější, ale jsou poněkud optimističtější než ty naše české, protože možná také nepracují s tak blízkou představou, co s námi udělá druhá vlna. To je velmi možné. A také možná pracují i s tím, že neřeší v detailu dopady řekněme koronavirové na mezinárodní trhy, které jsou pro nás nesmírně důležité.

Co je realitou, že jarní lockdown vedl k tomu, že ve druhém kvartálu nám ekonomika spadla o 11 %. A pokud se jenom přiblížíme těmto číslům, tak samozřejmě ta naše čísla budou za tento rok i za příští rok značně odlišná. Dá se to dokumentovat na tom, že zářijová prognóza - s tou pracuje Ministerstvo financí - tak hovoří o tom, že letošní propad by měl být pouze 6,6 %. Česká národní banka už zveřejnila listopadovou prognózu a tam uvádí 7,2 %. Čili je opatrně řekl bych pesimističtější. Co je ale možná ještě důležitější, protože se bavíme o příštím roce, je vývoj v příštím roce, a tam slyšíme Evropská komise kdysi řekla, že poroste 4,5 % plus. Ale Ministerstvo financí už opatrně s 3,9 % a zmiňovaná Česká národní banka už pouze 1,7 %. Čili předpokládá, že dojde k některým efektům, které ekonomiku zpomalí. Dá se to srovnávat i s prognózou České bankovní asociace, která je trochu mladší, je z října, ale i ta uvádí 2 % ekonomického růstu, pouze. A to se pochopitelně nemůže nepromítnout do takových parametrů jako je vývoj příjmů a pokud to oživení bude pozdější a vlažnější, tak se opravdu asi dočkáme určité korekce na jaře příštího roku.