Šířící se pandemie koronaviru očividně zasáhla svět nepřipravený a pro mnohé, kteří jsou ještě schopni myšlení bez závislosti na „narcistických drbech“ ze sociálních médií, jde i o impuls k probuzení se z elektronických halucinací virtuálního světa. Nedostatek respektu k vědě, která je o realitě světa a včas nás často varuje, se projevil kolapsem světové ekonomiky a úmrtím mnoha lidí, jejichž počty v zemích s mizernou sociální zabezpečeností přesáhly kapacitu zdravotnických zařízení. Peníze, jejichž hodnota je dnes založena pouze na důvěře, se začaly tisknout jako o závod, aby se ze sociální nadstavby společnosti zachránilo, co se dá. Lidstvo se tak zapojilo do záchrany vlastního druhu před tvrdou realitou přírody, která na naši hypotetickou nadřazenost zjevně kašle. Některé státy, jako například naše republika, reagovaly včas, jiné ve své nabubřelosti a chvástání minuly příležitost a výsledkem je sociální katastrofa. Jestli to napraví tiskárny peněz, uvidíme v blízké budoucnosti, ale já pochybuji.
Jinak přijdeme o vodu a o zemědělství
Věštba indiánského kmene Cree předpověděla, jak svět bude vypadat pod nadvládou západní civilizace. Stará moudrá žena kmene jménem Oči Ohně měla vizi: „Až budou lesy vykáceny, až řeky budou znečištěny, až nebudou ptáci v obloze a ryby ve vodě, až všude bude jen cítit zápach člověka, teprve pak bílý muž pochopí, že nemůže jíst peníze.“ Pro tento a mnohé jiné kmeny bylo setkání se západní civilizací osudné. Byli vyhnáni do rezervací, které byly neúrodné a bez možné obživy. Pod náporem alkoholu, infekčních nemocí i záměrného vyhubení amerického bizona byly jejich počty totálně zdecimovány. Podobně je tomu i s divokou přírodou, pro niž jsme nevytvořili dostatečný prostor pro přežití a tak právě teď probíhá šesté masové vyhynutí biologických druhů, od rostlin až po primáty. Je na nás, abychom se včas vzpamatovali a přestali kácet lesy a křovinné porosty jako o závod. Jinak totiž přijdeme o vodu a tedy i o zemědělství. Je třeba přestat likvidovat biodiverzitu, bez níž budou pandemie a ekologické katastrofy běžným průvodcem naší společnosti. Je třeba skončit se spalováním fosilní energie se zrychlujícím tempem dřív, než se stane pobyt na planetě nemožný. Řešení existují, jen je třeba se jim věnovat.
Metan bublá z hloubi ven
Koronavirus přišel rychle a šokem. Lidstvo se zaleklo a začalo konat pro svoji záchranu. Co ale klimatická katastrofa? Ta již přichází od doby průmyslové revoluce, tj. cca od roku 1760. Přichází ovšem kradmo, pomalu a v tichosti. Do poloviny minulého století si ji ani nikdo nevšiml. Je to tzv. syndrom uvařené žáby, jemuž se též říká žabí syndrom. Jde o metaforu vycházející z bajky: Když vezmete žábu a hodíte ji do vařící vody, vyskočí z ní ven. Když ji ale hodíte do studené vody a budete teplotu pomalu zvyšovat, žába nevyskočí, jako by si říkala „je sice teplo, ale ještě to jde, ještě není nejhůř…“. Nakonec, jak tak čeká, až bude nejhůř, se uvaří. Největší nebezpečí žabího syndromu aplikovaného na mezilidské vztahy spočívá v tom, že jen málokdo si dokáže uvědomit, že se právě nebo už delší dobu nachází v roli vařené žáby, tj. že ho okolnosti pomalu vaří a tudíž je třeba jednat a „vyskočit“ z kotle, než bude nejhůř nebo pozdě. Protože je klimatická změna způsobena spalováním fosilních paliv, které vytvářejí dlouhodobý skleníkový efekt (např. CO2 zůstává v atmosféře i celá staletí), je třeba jednat včas, hned. Takto se k situaci vyjádřil britský vědec Dr. Peter Carter, který je současně ředitelem institutu Climate Emergency Institute a recenzent pravidelných zpráv výše uvedeného panelu IPCC (volně přeloženo): „Během klimatické konference v Madridu (COP25) byly úmyslně vynechány všechny poslední vědecké zprávy o stavu klimatu. Čtyři země (USA, Rusko, Saúdská Arábie, Kuvajt) se v zákulisí vzájemně dohodly, že zablokují od diskuse i nejdůležitější dokument připravený IPCC v roce 2018, na kterém se podílelo přes 11 000 vědců z celého světa. V tomto dokumentu vědci uvádějí, že pro budoucí existenci lidstva je podstatné, aby se zamezilo nárůstu teplot nad hranici 1,5 °C. Aby se tohoto cíle dosáhlo, pak by musely být podle vědecké shody emise skleníkových plynů každoročně zredukovány z dnešního stavu o 7 %. To znamená, že do roku 2030 by poklesly o 50 %. Pokud se tento požadavek nezačne okamžitě naplňovat, nebude možné tohoto cíle dosáhnout. Každé další oddálení může způsobit, že zpětné vazby dosáhnou bodu, kdy se jakékoli kroky lidstva stanou irelevantní. Dnes všechny hlavní skleníkové plyny v atmosféře narůstají exponenciálně. To znamená, že jsme na cestě k totální katastrofě, kdy celá biosféra Země zkolabuje. V roce 2019 se množství CO2 v atmosféře zvýšilo více než kdykoli předtím. Nic podobného se neudálo za posledních 40 až 50 miliónů let. Následky těchto změn můžeme již pozorovat například v Africe, která je již několik let postižena katastrofálním suchem, rovněž tak střední Chile prochází stavem tzv. megasucha, z nějž se pravděpodobně již nikdy nezotaví. Austrálie je rovněž ve stavu megasucha s téměř nulovou šancí na významnou změnu. Kolem severního polárního kruhu se z oceánských šelfů masivně uvolňuje metan a jeho probublávání na hladinu lze denně pozorovat. Jeho vliv na oteplování je až 86x silnější než CO2. Otázka je, jsou zpětné vazby již v nezadržitelném pohybu? Státy, které blokují mezinárodní dohody, se tak dopouštějí zločinu proti lidstvu!“ (Zdroj: ZDE)
Elektroauta? Záleží na zdroji
Již samozřejmě slyším námitky, že potřebné kroky k záchraně, jako například postupně eliminovat fosilní zdroje energie, nás přivedou zpět do „jeskyně“. Jenže to jsou představy a názory neinformovaných lidí, kteří jen opakují propagandu zainteresovaných energetických firem, které by přišly o profit. Řešení je celá řada, jen je třeba o nich vědět a zajímat se. Bohužel v naší televizi se věnuje více času irelevantnímu panu Kalouskovi, než hledání ekologických řešení budoucí společnosti. Ani ta nabídnutá řešení ovšem nelze přijímat bez patřičné kritiky. Jeden příklad za všechny jsou elektroauta, která, pokud budou jejich baterie dobíjeny ze stávajících elektráren na fosilní paliva, nic neřeší. To by nejspíš vedlo k ještě více zhoršené situaci, neboť spalování uhlí má ještě horší následky na produkci CO2 než spalování ropy (a navíc je ve srovnání s ropou energeticky nevýhodné). Rovněž tak biopaliva jsou energeticky propadající a navíc vedou k další degradaci životního prostředí a zdražování potravin. Nukleární energie je určitě mezi těmi, které bude nutné rychle rozšířit s patřičným ohledem na bezpečnost. Co je ale horší? Když si musíte vybrat mezi jistým koncem dýchatelné atmosféry nebo možným, ale málo pravděpodobným zamořením radioaktivním únikem? Pokud nebudeme hlupáci a stavět jaderné elektrárny na geologických zlomech v seismických oblastech a v ohrožení vln tsunami, jako třeba Diablo Canyon Nuclear Power Plant v Kalifornii v USA nebo Fukushima Daiichi v Japonsku, tak jejich bezpečnost je rozhodně v rámci akceptovatelnosti. Rovněž tak tzv. Autonomous Distributed Power Grids vypadají slibně, neboť namísto zastavěných polí slunečními panely by si energii vyráběly na střechách svých domů jednotlivé domácnosti či případně lokální komunity. Odkazy lze najít ZDE nebo ZDE. Pak by i dobíjení akumulátorů elektroaut mělo smysl. Takže řešení jsou, ale bez informované společnosti ten závod o přežití jen těžko vyhrajeme. Haló, Česká televize! Je čas se probudit do reality!
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
