Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, sám sebe překvapuji, že vystupuji k hornímu zákonu, ale ač jsem pražský poslanec, tak pocházím ze severu Čech a otázka úpravy úhrad z vydobytého nerostu je mi velmi blízká, a sice není to mimo materii, protože se mění, jak to zmiňoval pan zpravodaj prostřednictvím pana předsedajícího, metodika toho výpočtu. Ale nemění se to politické zadání, které zůstává od té novelizace v roce 2016 stejné.

V minulém volebním období jsme proti tomu bojovali. Pan kolega Kučera z TOP 09 tu navrhoval korekci, alespoň tedy té úpravy, aby všechno, nebo většina těch 67 % nesměřovala do státního rozpočtu, ale něco zůstalo v kraji.

To nebylo přijato, řeklo se, že to bude kompenzováno zvýšením té úhrady, dobře. A teď s tím přicházíme znovu. Myslíme si a budeme předkládat, moje ctěná kolegyně Langšádlová v hospodářském výboru, pozměňovací návrh, avizuji ho tady, který jde stejným krokem. To znamená, proč by mělo jít 67 % z té úhrady z hnědého uhlí těženého povrchovým způsobem do státního rozpočtu? A proč je to vlastně podle nás špatně? Ten prvotní argument by měl být, proč by ty peníze z regionů, z Ústeckého, Karlovarského kraje měly plynout do státního rozpočtu, vlastně do té démonizované Prahy. Ale tento argument nepoužiji. Podle mne to je špatně z důvodu, že ty peníze nemají až takovou mašličku. A na základě principu subsidiarity si myslím, že by měly být využívány skutečně když ne těmi obcemi, když už se tam změnil koeficient ze 75 % na těch 33, tak alespoň kraji, aby ty peníze mohly být účelně využívány v rámci regionu. Čili myslím si, že by ta debata měla být širší. Neměla by být omezena pouze na technický postup výpočtu té úhrady a stanovení jejího rozsahu, ale vůbec by měla být otevřena debata i o tom, jestli je to úhrada výlučná, nebo jestli je to úhrada sdílená, a v jakém tom rozsahu.