Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím trošku shrnout a řekněme doplnit kontext tohoto návrhu. Ono by se skutečně zdálo, že se jedná o velmi malou úpravu, o pár slov u řízení, které se zdá být vlastně jasné, a u řízení, které tak nějak by možná mohlo připomínat řízení před správním soudem. Přeci vystupuje tady nějaký účastník, je tady nějaký správní orgán, který závazně v té konkrétní věci rozhoduje o veřejném nebo soukromém subjektivním právu, a je tady nějaký soud. Ale ta dvě řízení - to řízení podle části páté a řízení podle soudního řádu správního je úplně odlišné. A pokusím se velmi ve zkratce vysvětlit, proč tomu tak je.

Zatímco tu bylo zmiňováno, to řízení před finančním arbitrem, tak jsou tam nějaké dvě osoby soukromého práva, nějaká osoba fyzická proti osobě právnické a ten správní orgán tam vystupuje jako nezávislý třetí. Skutečně jako nějaký kvazisoudní orgán. A pak v tom dalším řízení... (V sále je velký hluk. Předsedající: Pardon. Prosím.) A pak v tom dalším řízení, tak tam nemá podle mého soudu moc co dělat. Z jakého důvodu? Vezměte si, že se soudíte o pozemek nějakou třeba určovací žalobou, proti tomu rozhodnutí soudu se odvoláte a pak by měl ten prvostupňový soud ještě nějakým způsobem podávat vyjádření další tomu soudu odvolacímu? Ne! Přesvědčivost toho rozhodnutí musí vyplývat z odůvodnění. Není žádnou potřebou, aby to ten soud, nebo ten arbitr tedy v tomto případě, odůvodňoval dále.

Zatímco ta situace v rámci správního soudnictví je úplně jiná. Když bude správní orgán rozhodovat vrchnostensky o nějaké vaší záležitosti nějakým správním rozhodnutím, tak pak je naprosto logické, že vystupuje v úplně jiné, posílené pozici, v pozici účastníka, v pozici žalovaného, pakliže podáte ke krajskému soudu správní žalobu. Tam to ten smysl dává. To znamená, my tu vlastně z nějakého důvodu zatahujeme někoho, kdo je nestranný, do toho procesu, a já rozumím tomu, že se může vyjádřit nebo že by se měl vyjádřit, že by to bylo vhodné, aby se vyjádřil, ale to už se podává z účinné úpravy, protože umožní mu, aby se k žalobě písemně vyjádřil. To už dneska jde a není potřeba mu nějakým způsobem ještě rozšiřovat tu pravomoc a nutit ho, aby se toho řízení dále účastnil, stejně jako není vůbec nutné a vláda to v tom zmiňuje a Patrik už to zmiňoval, že se s tím pak pozměňovacím návrhem vypořádá, proč zapovídat tomu finančnímu arbitrovi - například finančnímu arbitrovi, prostě někomu, kdo rozhodoval v tom předchozím řízení, aby činil dispoziční úkony. Vždyť přece on není vůbec účastník řízení. On nemůže dělat vůbec nic. Proč by to mělo být v zákoně explicitně stanoveno? Stejně jako to, že se musí nějak soud vypořádat s tím, proč rozhoduje jinak. To se dá dovodit systematickým výkladem.