Ferjenčík (Piráti): Mně to připomíná takové ty náborové reklamy

5.11.2020 7:31 odp.

Projev na 64. schůzi Poslanecké sněmovny 5. listopadu 2020 k návrhu nového stavebního zákona.

Ferjenčík (Piráti): Mně to připomíná takové ty náborové reklamy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mikuláš Ferjenčík

Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jsme před pár dny dostali na stůl tuto brožurku. (Ukazuje.) Všichni jsme ji dostali na lavici. Mě to vlastně překvapilo, že se ten zákon prosazuje tímto způsobem, že všichni poslanci dostanou brožurku od MMR, kde ale není vůbec napsáno, kdo ji zpracoval, tak ji dostanou na stůl a dozvědí se tam, jak je ten stavební zákon úžasný. Každopádně já jsem si tedy tu brožurku přečetl, a protože jsou tam některé věci nejasné, tak mám nějaké dotazy na obsah té brožurky Rekodifikace veřejného stavebního práva, 2. vydání, říjen 2020, Ministerstvo pro místní rozvoj. To je tuším vše, co tam je ohledně toho, kdo to tedy vlastně zpracoval, zadal, financoval, má na starosti a na koho se obracet. Tak se obracím tady tedy na paní náměstkyni, případně na pana ministra Havlíčka nebo pana zpravodaje, aby když tak reagovali. Prosím o reakce na ty dotazy. Je to pro mě poměrně podstatná věc.

První věc, co mě velmi zaujala, je, a to na mě už mnohokrát vyskočilo na Facebooku jako placený příspěvek Ministerstva pro místní rozvoj, sponzorovaný na reklamu, ve které vystupovala paní ministryně, a je tam věta, která se neustále opakuje a v této brožurce je dvakrát, že ten zákon je dynamický. Přiznám se, že moc nerozumím tomu, jak může být zákon dynamický. Co to přesně znamená? Jestli mně to může někdo tady osvětlit. Mně to vlastně připomíná takové ty náborové reklamy. Když je nějaké letadlové schéma, tak ty firmy, co nabírají lidi, co jim skočí na špek, tak lákají typicky na dynamický kolektiv, který tam v té firmě bude, a dynamicky se vyvíjet příjmy a hodně se to slovo dynamický takhle používá, skoro bych řekl až k prodávání hrnců, a tady je několikrát a mnohokrát už jsem na něj narazil v komunikaci paní ministryně ohledně tohoto zákona a vlastně vůbec nerozumím tomu, co má nějaká dynamika co dělat se stavebním zákonem. Já bych chtěl spíš zákon, který bude řekněme fungující, který bude předvídatelný, který bude srozumitelný, ale nevím moc, co je přidaná hodnota toho, že bude dynamický.

Ale to je asi spíš poznámka na okraj. A teď už přejdu k těm věcným otázkám. První, co mě zaujalo, že se tam používají příklady, které úplně neodpovídají. To je třeba, že když se občan zpozdí s daňovým přiznáním, byť o jediný den, tak následuje sankce a stavebníci čekají na stanoviska a vyjádření státu měsíce. Já doufám, že pořád ještě platí, že prvních osm dnů je osvobozeno, resp. že je osvobozeno od sankce, když člověk, ještě nenaběhnou ty úroky a tak, takže bych prosil, aby se používaly skutečně ty příklady správně, protože jinak potom dochází k matení, lidi se zbytečně bojí pokut, které ten stát jim nemá právo udělovat. Ale to asi není úplně zásadní.

Ale vzhledem k tomu, že se nemůžou obrátit na toho autora té brožury přímo, protože tam není uvedený, tak to aspoň řeknu tady. Každopádně, co je velmi podstatná věc, je otázka, jak uvádí tato brožura, velmi potřebné fikce souhlasu. Která znamená, že když se orgán nestihne vyjádřit, bude se mít za to, že souhlasí. Já se přiznám, že by mě zajímalo, jak to přesně má fungovat, protože představte si příklad, že máte člověka, který bydlí třeba ve vilové čtvrti, vedle něj nějaká velká firma koupí stavební pozemek a v rozporu s územním plánem na něm naplánuje nějaký věžák, třeba o osmi patrech, který samozřejmě, pokud by byl postaven, tak tomu člověku, co bydlí v té vilové čtvrti, zásadně znehodnotí pozemek, zhorší mu podmínky k bydlení, nepůjde tam zaparkovat, stoupne tam doprava.

A mě by tedy zajímalo, jestli ta fikce souhlasu znamená to, že teď když ten stavebník si zažádá o to povolení, a ten orgán, co má vyjádřit, že to je v rozporu s územním plánem, tak tam nepošle tuhle informaci, že je to v rozporu, tak tam automaticky přijde do toho vyjádření, že je to v souladu a ta věc se postaví a ti lidé, co tam mají ten domeček, na který teď nebude svítit slunce, protože vedle něj bude stát věžák, mají smůlu. Tak bych se chtěl zeptat, jestli tohle je jeden smysl té fikce souhlasu, protože já tam vidím tohle obrovské riziko, že jedna věc jsou samozřejmě oprávněné zájmy člověka, co žádá o stavební povolení.

Druhá věc jsou oprávněné zájmy lidí, které může zasáhnout ta stavba. A ve chvíli, kdy my zavedeme fikci souhlasu, tak to také znamená, že práva těch, na které dopadne ta stavba, budou omezena právě touhle fikcí, budou se vydávat rozhodnutí, která nejsou samozřejmě v zákoně odůvodněný, protože budou odůvodněný jenom tím, že uplynula lhůta, a může to vést za prvé k obrovskému zahlcení soudu a také to může vést k obrovským nespravedlnostem. Tak bych chtěl poprosit o vyjádření, jak přesně je ta fikce souhlasu zamýšlena, protože z té brožurky skutečně není jasné, čeho se týká a čeho se to netýká. V jakém rozsahu tam je a jak jsou vymyšlené ochranné mechanismy proti tomu zneužití, protože jsem si dost jistý, že je snadnější nějakého úředníka přesvědčit, aby nějaké vyjádření nestihl vydat, místo toho, aby ho vydal nezákonně.

Takže tohle je jeden významný dotaz. Pak mám dotaz na tu integraci, protože tady je tedy prezentováno v té brožuře (Ukazuje brožuru a čte.), že vlastně jeden z hlavních záměrů toho zákona je integrovat ty dotčené orgány do těch stavebních úřadů. Nicméně pak máme na poslední stránce té brožurky seznam těch úřadů, které mají být tedy integrované, ale bohužel, z těch, já nevím, cca čtyřiceti nebo kolik jich je, tak tam je vždycky napsáno: Částečně integrováno. Což vlastně člověku moc neřekne o tom, co tedy v praxi znamená. Protože nevím, jak velký rozsah agendy toho úřadu se tedy integruje do toho stavebního a jak velký se ponechává, a není tam, tuším ani žádný odkaz na to, abych se mohl tedy dovzdělat, jak to tedy je zamýšleno.

Takže bych prosil o upřesnění těch částečných integrací do Nejvyšší stavebního úřadu, co to znamená v praxi vlastně, zůstává tam nějakých čtrnáct neintegrovaných úřadů nebo agend a pak je tam spousta částečně integrovaných, což ovšem vlastně člověku nic moc neřekne. (Opět hledá a čte v brožurce.) Pak mě zaujala velmi věta... tady je podkapitola: Stavebníci po rychlém řešení volají. A říká se, jak stavební firmy hrozně chtějí ten zákon. A jako jeden z problémů se uvádí široké vymezení účastníků řízení. A tuším, že někde jinde jsem narazil na to, že tedy účastníky řízení mají být pouze sousedi. A chtěl bych se zeptat, jak je tedy řešena situace, nebo jak přesně, kteří účastníci zůstanou a kteří nezůstanou ve chvíli, kdy na člověka ta stavba mu bude třeba znehodnocovat ten pozemek, jak jsem uváděl třeba ten příklad s tím věžákem, ale současně nebude přímo sousedit s tím pozemkem, na kterém se ta stavba povoluje, třeba proto, že tam bude mezitím nějaký veřejný prostor, nebo nějaký malý pozemek, který patří někomu jinému. Tak by mě zajímalo, pokud považujete široké vymezení účastníků řízení za problém, tak do jaké míry je chcete omezit. Takže tohle je další dotaz.

Pak je tady jedna věc, co mě zaujala. Je tam uvedeno, že cílem toho zákona je, aby občané měli možnost získat povolení k realizaci (?) stavby do jednoho roku od podání bezvadné žádosti o vydání rozhodnutí o povolení stavby. Slovo bezvadné je v uvozovkách. A já jsem se na to chtěl zeptat, protože z mé zkušenosti dochází k tomu, že část průtahů ve stavebním řízení vzniká tak, že člověk opomene nějakou malou byrokratickou věc. Třeba můj bratr teď žádal o stavební povolení a nenapsal do žádosti, že nezničí přístupovou cestu k tomu pozemku, a z důvodu, že to tam nebylo uvedeno, tak vlastně to musel podat znova a všechny lhůty běžely od začátku. A tohle považuji za významnou věc, vlastně řešení těchto administrativních pochybení, nebo toho, že člověk třeba nějakou tu povinnost opomene, ale současný stav vede k tomu, že se vrací úplně na začátek. Opět musí žádat, opět se můžou všichni sousedi odvolat atd. Jestli ten zákon řeší i tu otázku, jak může být například ten úřad nápomocný tomu, aby k těm chybám nedocházelo a jestli jsou tam i nějaké ambice řešit i nakládání s těmi žádostmi, které nejsou bezvadné a jak je řešena tato problematika.

Potom samozřejmě tady je znovu ta otázka (opět používá brožuru) integrace úřadů. Tam jsem se chtěl zeptat na jednu věc. Vlastně proč ten zákon jde... jaký je věcný důvod jít cestou té obrovské reformy za desítky miliard, když se jádro toho problému, aspoň podle toho, jak prezentuje ministerstvo ty ambice, tak problém je, že občan musí nejdřív sám oběhat ty úřady. Oni často nedodržují ty lhůty, na tom se to protahuje. Když je všechny oběhá, tak tedy podá tu žádost. Pak se ukáže, že tam někde udělal nějakou chybu a může oběhávat znova, jestli to chápu laicky správně.

Aspoň takový mám dojem z mediální prezentace toho návrhu. A mně by přišlo tedy logické, aby došlo k informatickému řešení, aby ten stavební úřad sám získával souhlasy ostatních úřadů, ideálně automatizovanou elektronickou formou, a ten občan nemusel dělat pošťáka, a pokud se toto osvědčí, tak máme vyhráno a vlastně není potřeba řešit institucionální reformu. Tak mě zajímá, z jakého důvodu vlastně vláda jde cestou té obrovské institucionální reformy, která vzbuzuje obrovský odpor samospráv, zjevně není příliš konsenzuální ani v této sněmovně, ale způsobí obrovské transformační náklady, způsobí obrovský chaos v prvních letech od přijetí zákona, ale přitom vlastně neřeší jádro problému, protože pořád budou někde nějací úředníci posuzovat žádosti, a buď to budou dělat v termínu, nebo pozdě. Buď to budou dělat v souladu se zákonem, nebo v nesouladu, ale vlastně věcně se tím, že to dáme do jiné škatulky, moc nevyřeší. Dojde k nějakému posunu asi v té oblasti systémové podjatosti, nicméně jak říkal kolega Čižinský, ten problém není zas tak rozsáhlý. Za druhé myslet si, že úředník bude sedět pořád v jedné stejné kanceláři, akorát tentokrát pronajaté státu, tak že nejednou na něj ten hejtman, nebo vlivný starosta, nebo já nevím kdo, bude mít výrazně menší páky, si myslím, že je trochu naivní konstrukce. Vlastně tato obří změna úplně nesouvisí s ambicí té novely, tak se chci zeptat, proč vlastně vláda jde touto cestou a proč spojuje ty dvě problematiky, zjednodušení toho procesu a současně změnu byrokratického aparátu, co to obhospodařuje do jednoho zákona.

Pak mě zaujalo, že nový institucionální model povede k řešení palčivého problému černých staveb, neboť umožní čerpat dostatečné množství finančních prostředků na výkon rozhodnutí. Tak jsem se chtěl zeptat, z čeho se to bude financovat jaké odhadujete rozpočtové náklady řešení této agendy. Jinak samozřejmě řešení problematiky černých staveb a vůbec umožnit reálně dosáhnout jejich odstranění považuji samozřejmě za žádoucí a jsem rád, že se tím vláda zabývá.

Pokračuji dál, jsem na straně 9. Podkapitola Co přinese slibovaná digitalizace stavebního řízení. Tady je: Dosud stavebník podával žádost, ke které přikládal desítky příloh, potvrzení a razítek, nově tak podá elektronicky žádost, kterou nahraje včetně projektové dokumentace a přílohy v digitální podobě prostřednictvím internetu do systému. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli pro zájemce zůstane ta možnost papírové žádosti alespoň třeba v jednodušších případech žádosti. My se vždycky snažíme, když zavádíme nějakou digitalizaci, aby stát nezapomínal ani na lidi, co se sami digitalizovat nechtějí, aby zachovával ty offline služby, tak se chci zeptat, jestli s tím zákon počítá, nebo digitalizovat budou muset všichni befelem. Tak to je dotaz.

Potom je tady otázka, jestli budou mít občané, majitelé pozemků samosprávy, památkáři a experti na životní prostředí možnost být účastníky stavebního řízení podle nového stavebního řízení, a pak je tam uvedeno, kdo všechno to bude, a mu. i vlastník sousedního pozemku nebo stavby, který může být na svých vlastnických právech povolením záměru přímo dotčen. Tak jsem se právě chtěl zeptat, a už jsem to zmiňoval, jakým způsobem jsou řešeni lidé, kteří nejsou vlastníky toho sousedního pozemku, nicméně budou tím záměrem dotčeni.

Další otázka je, ještě se tam uvádí, kromě toho budou záměr posuzovat dotčené orgány z pohledu svého zákona, jehož veřejný zájem chrání, jako jsou třeba památkáři, stavební úřad z pohledu integrovaných agend, jako je třeba ochrana životního prostředí. Tedy nijak nedojde k ohrožení veřejných zájmů, ani zájmů vlastnických. Právě ti občané, co bydlí v okolí povolovaných staveb, mají také vlastnická práva, a podle mě pokud budou z toho vyloučeni, tak to na ně může dopadnout, nebo pokud budou vyloučeny třeba spolky, které je teď zastupují. Takže jsem se chtěl zeptat, skutečně čím je tato věta podložena.

Pak je tam kapitola, kdo všechno stojí za novým stavebním zákonem, tam tedy přiznáno, že vznikl ve spolupráci s Hospodářskou komorou ČR, což z mého pohledu je samo o sobě velmi problematické, protože hospodářská komora zastupuje primárně stavebníky, developery, ty co prodávají ty byty, ale dívá se na to primárně z pohledu zisku svých členů, což je samozřejmě legitimní ve chvíli, kdy platí členské příspěvky, ale není úplně jasné, proč by zrovna tato skupina měla mít ten exkluzivní přístup k přípravě toho zákona. A koukal jsem se na ty všechny možné instituce, které to nějakým způsobem připomínkovaly, a prostě mně tam zásadně chybí veřejnost. Zájmy lidí co se třeba teď brání tomu, aby skrz změny územního plánu, navyšování koeficientů apod. bylo znehodnoceno jejich bydlení, tak vlastně jsou vnímáni jako nějaký problém. Ale tam je prostě potřeba hledat nějaký kompromis mezi novou výstavbou, mezi starou zástavbou a mezi lidmi, co si chtějí koupit nové byty a mezi lidmi, co už tam bydlí. Samozřejmě je to složité. Já chápu, že nimby efekt je problém, ale současně v řadě případů jsou ty námitky občanů oprávněné a mně přijde, že alespoň z toho, jaký je okruh subjektů, co to připravovaly a připomínkovaly, že na oprávněné zájmy této části veřejnosti se trochu zapomíná.

Pak je tam, že účinnost části toho zákona bude až od 1. července 2023, což vypadá jako poměrně dlouhá doba, nicméně já si živě vybavuji, že když jsem prosadil tady návrh na to, aby se spravedlivě valorizovaly důchody od 1. ledna, ještě jednou moc děkuji všem kolegům, kteří to podpořili, tak paní ministryně Maláčová si strašně stěžovala, že není možné to za ten rok stihnout. Říkala, že změna valorizace důchodů je v současném stavu ČSSZ otázka pěti let na to, aby se skutečně všechny IT systémy zvládly nastavit, a to, prosím, jde jenom o to, že prostě důchodci dostanou v lednové splátce důchodu nějaký doplatek k tomu důchodu, tak aby nepřišly o část valorizace za leden, no a tady předkladatelé ambiciózně tvrdí, že když valorizace důchodů má být proces na pět let úprava, tak ale oni to zvládnou, oni zvládnou vlastně vyčlenit celou tu agendu stavebních úřadů z krajských úřadů z krajských úřadů do 1. července 2023, dokážou podepsat všechny smlouvy, najmout lidi, dokážou získat nové budovy a tak podobně, takže mně přijde ten termín poměrně ambiciózní. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli je skutečně realistický.

Tady ještě jednou, jsem na straně 12, jak pomůže digitalizace stavebního řízení běžnému občanovi? Tam se mluví o té formě podání, o tom, že žádost bude na jednom místě, že všechno bude prostřednictvím portálu stavebníka, interaktivní formulář, úspora na tisku, jeden návrh místo desítek žádostí, digitálně řízený proces stavebního řízení, a všechno se to udělá v jednom rozhodnutí. A chtěl jsem se zeptat skutečně, proč ta novelizace nekončí zde. Proč jsme nešli cestou nejprve té digitalizace, a po vyhodnocení té digitalizace navázat tou institucionální reformou. Skutečně není mi to jako laikovi zřejmé, proč vlastně nestačí nachystat ten software, propojit všechny úřady elektronicky, a až v případě, že se ukážou, že tam jsou nějaké problémy, případně řešit tu institucionální otázku.

Skutečně tady vidím zakopaného psa této novely, že se spojují dvě nesouvisející věci. Potom jsem se chtěl zeptat na otázku zavedení možnosti elektronického podání, ale asi to přeskočím. Každopádně...

Pak jsem se chtěl zeptat ohledně jednoduchých staveb. Jednoduché stavby může zpracovávat též kvalifikovaná osoba, pokud se nejedná o dokumentaci staveb pro bydlení, staveb pro rodinnou rekreaci, staveb garáží, pozemních staveb a staveb pro reklamu, kterou musí zpracovat projektant. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tam vůbec něco zbyde, co budou moct ty kvalifikované osoby naprojektovat samy, to znamená osoby, které mají jenom vzdělání a praxi, a nejsou autorizované. Třeba u té garáže bych čekal, že snad garáž zvládne postavit absolvent architektury se znalostí potřebných norem a nepotřebuje k tomu autorizaci. Tak jsem se chtěl zeptat, proč je tam takhle široký seznam těch výjimek a které stavby bude tedy reálně moct dělat pomocí tohoto institutu, aby to nebylo, že v zákoně to vypadá, že stačí kvalifikace, ale v praxi vlastně nebudou žádné stavby, které by se mohly tímto způsobem stavět.

Mikuláš Ferjenčík

  • Piráti
  • Právě jsem se vrátil z Parlamentu.

Pak jsem se chtěl zeptat... pak jsem se chtěl zeptat ohledně dokumentace pro provádění stavby, jakým způsobem se bude posuzovat případný nesoulad té dokumentace pro provádění stavby s územním plánem, protože tady je uvedeno, že stavební úřad dokumentaci neposuzuje, ale využívá ji při kontrolní prohlídce. Tak jsem se chtěl zeptat, jak přesně to bude v praxi tedy fungovat, aby skutečně nedocházelo, řekněme, k přehlédnutí toho, když někdo dostane stavební povolení na něco, a pak tam postaví něco jiného. Na tohle jsem se chtěl zeptat, jak to bude v praxi fungovat. Doufám, že je to skutečně ošetřené, z toho textu to není úplně zřetelné.

Tohle je zásadní věc nebo zásadní dotaz pro mě. Strana 25, řízení o povolení. Návrh na povolení záměru. Žadatel předloží formulář obsahující obecné náležitosti návrhu plus přílohy (dokumentace pro povolení záměru, koordinovaná vyjádření Krajského stavebního úřadu, vyjádření/závazné stanovisko neintegrovaných dotčených orgánů, vyjádření vlastníků veřejné dopravní infrastruktury a technické infrastruktury, plánovací smlouva, je-li vyžadována nebo uzavřena, souhlas vlastníka, závěr zjišťovacího řízení, pokud byl vydán, další podklady vyžadované jinými právními předpisy). Teď bych poprosil o upřesnění. Měl jsem zato, že celá ta novela je motivovaná tím principem, jak je furt opakován ať už paní ministryní nebo poslanci hnutí ANO, jeden úřad, jedna žádost, jedno razítko. Ale jestli to chápu správně, ale je možné, že jsem něco špatně přečetl, tak člověk musí stále sám osobně oběhat všechny ty neintegrované instituce.

Přišlo by mi jako skoro větší přínos pro lidi, kdyby tedy - když to stejně nejde udělat na principu "jeden úřad, jedno razítko, jedna žádost" - tak jestli by nebylo lepší naopak jít cestou elektronického propojení těch neintegrovaných úřadů tak, aby člověk jenom podal tu žádost a oni tam pak dodali to vyjádření sami místo toho, aby je musel sám oběhat? Nebo prosím u upřesnění, jestli jsem to pochopil špatně. Nicméně tady je to poměrně jednoznačně uvedené jako přílohy, které musí člověk dodat k té žádosti, a jsou to vyjádření těch neintegrovaných dotčených orgánů. Takže vlastně minimálně 12 úřadů, 14 dokonce, jestli správně počítám, 14 úřadů si člověk bude muset oběhat sám, tak případně jestli by ANO mohlo změnit ten marketing toho návrhu na 14 povolení, 14 žádostí a nevím, kolik bude těch razítek, jestli také 14? Vlastně 15, protože ještě ten stavební úřad. Minimálně tenhle odstavec mi přijde, že je rozpor mezi tím marketingem toho návrhu a tou realitou. Ale skutečně, nechám si to případně vysvětlit, jsem jen laik v této věci. Nikoli, nečtu příručku, kladu otázky. A prosím, když tak, reagujte prosím faktickou poznámkou.

Potom jsem se chtěl zeptat na ty lhůty, jestli když se nestihne posoudit EIA do 120 dnů, tak jestli tam automaticky bude také ta fikce souhlasu?

Pak jsem se chtěl zeptat na otázku ohledně soudního přezkumu, strana 30, zavedení speciální místní příslušnosti krajských soudů pro takzvané vyhrazené stavby (Krajský soud v Ostravě). Tak jsem se chtěl zeptat, jestli všechny, všechny vyhrazené stavby bude posuzovat krajský soud v Ostravě? Chtěl jsem se zeptat, jestli všechny vyhrazené stavby bude posuzovat krajský soud v Ostravě?

Pak jedna věc, co mě velmi zaujala a prosím o objasnění. Tady je vyloučení rušení územně plánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku. To je věc, která se na první pohled jeví logicky, ale na druhou stranu může být problematická. Řeknu vám příklad, se kterým jsem se setkal v praxi jako pražský komunální zastupitel. Došlo ke změně územního plánu, následně bylo vydáno územní rozhodnutí a následně byla ta změna územního plánu zrušena soudem. Přijde mi dost problematický princip, aby v takovém případě mohl ten investor stavět i v rozporu s územním plánem, protože typicky docházelo k těm problematických změnám na žádost toho investora. Chápu, že on za to v principu nemůže, můžeme se bavit o nějakých náhradách, jestli jsou tam adekvátní nebo nejsou, můžeme se bavit také o otázce toho procesu, jak to celé probíhalo, a tak dále. Nicméně když občané oprávněně zvítězí u soudu s tím, že změna územního plánu, která měla znehodnotit jejich lokalitu a která vedla k tomu, že oni by byli poškozeni na svých vlastnických právech, že by jim tam stoupla doprava, zhoršily se životní podmínky, tak když uspějí u soudu, ale přitom stejně ten důvod, proč k tomu soudu šli, by zůstal nevyřešený a ta stavba by se tam stejně postavila, tak to je zase obrovská nespravedlnost vůči těm lidem, co se bránili a co oprávněně hájili svá práva a soud jim dal za pravdu.

Takže na tuhle pasáž bych se velmi rád zeptal, na vyloučení rušení územně plánovací dokumentace se zpětnými účinky vždy nejdříve k právní moci rozsudku.

Pak institut odmítnutí žaloby z důvodu zneužití práva, stana 31. To je v případě, kdy žalobce podá žalobu pouze s cílem zneužití svého práva podat žalobu, bude tato žaloba odmítnuta. Omlouvám se, ale měl jsem zato, že právě institut zneužití práva máme právě v našem právním řádu pro případ takzvaných šikanózních žalob, a že to je přece otázka soudu, jestli tu žalobu vyhodnotí jako šikanózní, a potom to je zneužití práva nebo ne.

Ale tady se uvádí, že vlastně se nějaký abstraktní princip zneužití práva stane konkrétním institutem, na základě kterého se budou zamítat žaloby, což je podle mě zvláštní konstrukce, ale můžu se mýlit, poprosil bych o vyjasnění tohoto bodu.

Následně strana 33 - územní plánování. Každý bude smět uplatnit k návrhům připomínky, které budou muset být v odůvodnění předkládaném (?) schvalujícímu orgánu písemně vypořádány, věcně shodné připomínky se budou vypořádávat dohromady. - Tak jestli skutečně, když píšete každý, tak myslíte každý, nebo se ta veřejnost nějakým způsobem omezí.

Potom jsem se chtěl zeptat - vymezení zastavěného území. Bude povinností vymezit zastavěná území pro všechna sídla a konečně se přestane užívat jako hranice zastavěného území intravilán z roku 1996. Tady bych se chtěl zeptat, to působí jako poměrně velký digitalizační projekt, kde všechny - budou to asi obce, to znamená všechny obce v republice, kterých je nějakých 6 tisíc tuším, tak budou vymezovat své zastavěné území, tak jsem se chtěl zeptat, jaká je vlastně institucionální příprava na tento proces, jak to má přesně proběhnout a jaký na to mají časový termín, kdo to bude financovat. Protože působí jako docela velká věc, asi v principu to dává smysl, nicméně by mě zajímala ta administrativní příprava tohoto procesu.

Otázka náhrady za změny území. Jedná se o obdobu dnešní náhrady za změny území. Když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma, náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do 5 let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci záměru. Tak jsem se chtěl zeptat zcela laicky, to je na straně 35, už se celkem blížím k závěru. (Poznámky z pléna.)To je všechno z brožury Rekodifikace stavebního práva. (Poznámky z pléna.) Já předpokládám, že nám to bylo rozdáno s tím, že tohle je brožura, která prezentuje obsah toho návrhu. (Komentáře z pléna.)

Takže náhrady za změnu území - jedná se o obdobu dnešní náhrady za změnu území. Když je stavební uzávěrou nebo zrušením zastavitelnosti pozemku způsobena vlastníkovi újma, náhrada nenáleží, když vlastník stavět mohl a do 5 let svou nečinností nezahájil kroky směřující k realizaci záměru. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to tedy znamená, že když si někdo koupí stavební pozemek a potom na něm 5 let nepožádá o stavební povolení, tak mu ho obec může změnit třeba na louku bez toho, aby mu dala náhradu. Mně to přijde docela přísné, přiznám se, protože člověk třeba nemusí mít peníze na to, aby si postavil ten domek. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli to čtu správně.

Pak jsem se chtěl zeptat na věc v oblasti přípravy regulačních plánů, jestli ten nový zákon umožní, aby se regulační plán území chystal paralelně s územním plánem. To je dneska značný problém v Praze, kde se chystá metropolitní plán a bylo by potřeba, aby paralelně s tím metropolitním plánem už se připravovaly regulační plány pro jednotlivá území. Nicméně s nimi se čeká na dobu, až ten územní plán bude schválen. Takže skutečně tam bych uvítal, pokud by bylo možné to připravovat paralelně - chtěl jsem se zeptat paní ministryně, jestli by takovýto návrh případně zapracovala do toho svého komplexního pozměňovacího návrhu, nebo jestli to tam je třeba už zahrnuto.

Potom jsem se chtěl zeptat na: Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje stavební činnost v průběhu přípravy nové územně plánovací dokumentace nebo její změny, vydává jej formou opatření všeobecné povahy úřad územního plánování. Já jsem se chtěl zeptat, co to tedy bude znamenat v praxi, jestli, když se bude chystat nový územní plán, tak se zastaví veškerá stavební činnost v tom území, nebo jak přesně tohle opatření má fungovat.

Pak mě zaujala ta otázka systémové podjatosti ve vztahu k tomu specializovanému stavebnímu úřadu. Protože tady vláda argumentuje, že je potřeba oddělit stavební úřady od krajů, protože se tím omezí systémová podjatost. Nicméně sama zřizuje specializovaný úřad, který bude řešit ty velké dopravní stavby, které jsou v gesci Ministerstva dopravy. Tak jsem se chtěl zeptat, jak je řešena systémová podjatost v této otázce, kdy naopak máte ten stavební úřad specializovaný, který má posuzovat ty stavby, nad ním je akorát ten vládou jmenovaný šéf toho nadřazeného stavebního úřadu, ale najedou tedy logicky ta systémová podjatost se přesune na tento institut, najednou vlastně u všech velkých dopravních staveb, které bude dělat ten specializovaný stavební úřad, tak jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem máte tohle ošetřené, že ten úřad, který je samozřejmě vlastně pod vládou gesčně, najednou bude posuzovat ty stavby a bude se argumentovat samozřejmě politickým tlakem Ministerstva dopravy na to, aby ty stavby povolil, aby mohli ministři stříhat pásky, což je typický příklad systémové podjatosti.

Pak jsem se chtěl zeptat, proč má mít ten nejvyšší stavební úřad sídlo v Praze. My to tady často diskutujeme. STAN podává návrh spolu s některými poslanci od nás spolu určitě s dalšími kolegy, na to, aby se přesunuly úřady do regionů. Nemohli bychom přijmout aspoň princip, že nové úřady se budou zakládat v regionech. Skutečně posílilo by do diverzitu lepších pracovních míst v těch regionech, snížilo by to tlak na stěhování do Prahy zvlášť vysokoškoláků a myslím, že by to podpořilo i tu místní ekonomiku. Tak jsem chtěl navrhnout, jestli by skutečně nestálo za zvážení, ten stavební úřad dát někam jinam, než do Prahy.

Potom jsem se chtěl zeptat, co znamenají stavby místního významu, což je termín, který je uveden na straně 41, který jsem tam nikde nenašel definovaný. Tam byly jednoduché stavby a stavby místního významu, což mají být ty stavby tuším, které posuzuje místní stavební úřad, tak co to přesně znamená.

Potom mě zaujala strana 43, to je: Přijetím do služebního poměru vznikne úředním fikce vykonání úřednické zkoušky. Což mně přijde docela odvážná myšlenka, ale možná to dává smysl. Ale že prostě všichni ti úředníci samospráv se přesunou do státu a stanou se součástí státní služby na základě nějaké fikce, tak jsem se chtěl zeptat, jestli jsou ještě nějaké další fikce schované v tom zákoně, ale každopádně co přesně se skrývá pod tímto ustanovením.

A potom jsem se chtěl zeptat, co znamená: Dojde k přesunu některých zaměstnanců stavebních úřadů z obcí prvního a druhého stupně na stavební úřady obcí s rozšířenou působností na základě trojstranné dohody mezi stávajícím zaměstnavatelem, novým zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Tak jsem se chtěl zeptat, jestli tedy ty úřady obcí prvního a druhého stupně se mají zrušit, nebo proč je tady vlastně tahle klauzule, nebo jak je to zamýšleno. To jsou moje poznámky k té brožuře, kterou jsem předpokládal, že nám rozdalo Ministerstvo pro místní rozvoj, protože představuje ten nový dynamický stavební zákon, doufám, že to tak i bylo.

Děkuji za pozornost.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

Chcete být prezidentem

Zajímalo by mě, jak hodnotíte stávající vládu?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Udženija (ODS): Kostel sv. Ludmily se nově pyšní titulem basilica minor

8:39 Udženija (ODS): Kostel sv. Ludmily se nově pyšní titulem basilica minor

Nedávnou zprávu, že kostel sv. Ludmily, na náměstí Míru byl povýšen papežem na baziliku, uvítala s n…