Fiala (ODS): Tohle přece není proinvestování se ekonomickou krizí

11.11.2020 12:18

Projev na 62. schůzi Poslanecké sněmovny 11. listopadu 2020, vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2021.

Fiala (ODS): Tohle přece není proinvestování se ekonomickou krizí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda ODS Petr Fiala
reklama

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, rozhodně do 10.30 moje vystoupení zvládneme. Nepředpokládám, že bych tady měl hovořit tak dlouho, ale některé podstatné věci chci určitě říct.

A začnu tím, že samozřejmě nikdo nezávidí vládě úkol sestavit rozpočet na rok 2021, sestavit ho uprostřed epidemie, poškozené ekonomiky, všech těch problémů, které pandemie přináší. To je velký úkol, velká výzva a zkouška a jsem si toho vědom. Současně ale samozřejmě platí, že před tuto zkoušku, před tuto výzvu nebyla postavena vláda, která by byla nějak zvlášť unavena z náročných reforem, z fiskálního úsilí. To tedy ani náhodou. Ta výzva a zkouška přišla po šesti a půl letech z rozpočtového hlediska určitě pohodlného vládnutí koalice ANO a ČSSD. Koalice si užívala každý rok vysokých ekonomických růstů a s nimi zhruba ročně stomiliardových transferů z kapes daňových poplatníků do správy ministryně financí a do státního rozpočtu.

A po těchto šesti a půl letech se už v zimě tohoto roku, a to je důležité, bylo to před příchodem pandemie, bylo to před tím vším, čemu čelíme, bylo to ještě v těch pohodlných časech, veřejné finance začaly rozpadat. Vzpomeňme si na to - únorový schodek rozpočtu byl 27,4 mld. korun, tedy bezmála tři čtvrtiny z těch celoročně plánovaných 40 mld. korun deficitu. A všechno to směřovalo k tomu, a znovu připomínám bez pandemie v dobrých časech, že za první čtvrtletí tohoto roku by vláda vlastně už zkonzumovala ten celoroční deficit, který si naplánovala. Takže kdyby nepřišla pandemie, tak v těchto měsících by už nepochybně všichni v naší zemi viděli, že vláda se chovala nerozumně, nezodpovědně, pokud jde o rozpočet, že ignorovala doporučení i varování opozice, ale taky například Nejvyššího kontrolního úřadu a dalších orgánů, které upozorňovaly na ty rozpočtové problémy, které upozorňovaly na to, že ta hostina pomalu končí a že z ní zbude velmi málo, nebo nic. Věci se ale vyvinuly jinak, všichni to víme. Tato situace jako by byla tou pandemií smazána a vláda dostala příležitost začít jinak, začít znovu, postavit se k tomu moudřeji. Nikdo by neřekl, že to vláda má lehké, neříkám to ani já, ale každý by uznal, že se o jiný přístup, o moudřejší přístup aspoň pokusila. A říká se, že selhání je příležitostí začít znovu tentokrát o něco moudřeji, připisuje se to Henry Fordovi, ale tady nevidíme žádný rozumnější nebo moudřejší přístup. Tohle není moudřejší rozpočtová politika. Toto je zachování té změny kurzu, jenomže teď už se ta rozpočtová loď řítí na útes a to, co tady vláda nabízí, je spíše "pokračujme v hostině, po nás potopa, však ono to nějak dopadne". A ono to dopadne jenom špatně. Na příští rok vláda plánuje deficit, a bylo to tady i řečeno, všichni to víme, 320 mld. korun. To je mnohem více, násobně více než v jakémkoliv roce, který následoval po té velké celosvětové ekonomické finanční krizi z let 2007 a 2008. A s výjimkou tohoto roku, letošního roku, roku 2020 nebyl dosud žádný deficit v krizovém, pokrizovém období v takové výši, jakou vláda plánuje na příští rok. A to není všechno. Podívejte se na ten výhled na další tři roky. To do toho taky musíme započítat a o tom musíme taky uvažovat. Já to jenom připomenu. Následující tři roky: 2021, 2022, 2023 naplánovala vláda dohromady dluh ve výši 826 mld. korun, tedy daleko víc než tři čtvrtě bilionu korun, prosím pěkně, bez toho letošního půlbilionového deficitu, bez letošního, na příští tři roky 826 bil. korun. Slyšíte to dobře - všichni, Sněmovna i občané. Takže když nás na jaře zastihne, nedej bože, nikdo si to nepřejeme, ale nikdo to ani nemůžeme vyloučit, třeba ještě jedna slabší vlna koronaviru, tak co se stane. V příštích třech letech podle této vlády uděláme deficit 1 bilion korun.

Já se ptám vlády, proč třeba na letošní rok nenavrhuje deficit v uvozovkách jen ve výši 200 mld. korun. A to číslo jsem si nevymyslel, nebo jsem si ho vymyslel stejně, jako si vláda vymyslela 320 mld. korun dluhu. Těch 200 mld. třeba doporučuje Národní rozpočtová rada . Jsou pro to nějaké důvody, aby ten deficit byl nižší? No samozřejmě jsou. A to je třeba deficit letošního roku. Vláda v letošním roce pravděpodobně nevyčerpá ten půl bilion, těch 500 mld. dluhu, který si naplánovala a který Sněmovna i přes náš nesouhlas, to připomínám, schválila. A k tomu se dočteme, že paní ministryně řekla, že nemá smysl dělat nějaké makroekonomické predikce.

Tak deficit na letošní rok je vlastně nereálný, na příští rok je to nějaké číslo, makroekonomické predikce nemá smysl dělat, tak se nám nikdo nemůže divit, nikdo se nám nemůže divit, že považujeme tento rozpočet, že je jako když ho někdo vyvaří z vody, že neodpovídá ekonomické realitě ani náhodou. A to samozřejmě není všechno. V tom státním rozpočtu se nepočítá s výdaji, které máme na stole, které navrhla sama vláda tím podivným způsobem. My tady se budeme zabývat základními parametry rozpočtu a za chvíli budeme schvalovat, asi příští týden se tím začneme zabývat, daňový balíček, který na příští rok přináší opravdu závažné změny do státního rozpočtu, pokud bude schválen. A zase připomínám tu absurditu a ta jenom svědčí o tom odpovědném, respektive neodpovědném přístupu. Do toho daňového balíčku přichází s pozměňovacím návrhem premiér, s jiným pozměňovacím návrhem první místopředseda vlády a ty pozměňovací návrhy, pokud projde ten pozměňovací návrh pana premiéra, tak mají obrovské dopady na státní rozpočet.

Já chápu, že tam teď třeba v tom rozpočtu není z legislativního hlediska obsažený ten výsledek jednání o daňovém balíčku, ale ptám se - je tam na to rezerva? Počítá se s tím nějak? Je toto odpovědná politika? Je tam rezerva? Nebo je to jedno? Je to jedno, protože to číslo těch 320 miliard samo o sobě nemá žádnou váhu a žádnou oporu v realitě. Já se obávám, že to je ta správná odpověď. Nemá to oporu v realitě, je to jen cár papíru, a proto je to vládě vlastně jedno.

Považuji taky za nezodpovědné, vlastně do jisté míry alibistické, že vláda pracuje jenom s optimistickým scénářem, s jediným možným optimistickým scénářem. Pandemie znamená šok nabídky, poptávky, toho, co se teď děje, ten je jednorázový, přejde to. A vlád počítá s tím, že všechno půjde už jenom dobře. No já bych si to přál, všichni budeme všechno dělat proto, aby všechno šlo už jenom dobře. Ale v tom rozpočtu, přestože je tam přes tři čtvrtě bilionu deficit v příštích třech letech, se nezdá, že by byla nějaká rezerva na to, kdyby bylo zase hůř, kdybychom čelili nějaké recidivě pandemie, to tento rozpočet neobsahuje a přes ten obrovský deficit, který má, sami si odpovězte na otázku, jestli je tohle moudrý přístup, jestli toto je moudrá politika, až o tom budeme hlasovat, jestli v tom návrhu shledáváte něco moudrého, rozumného, co vyváží, něco, co vyváží toho tři čtvrtě bilionu nového dluhu v příštích třech letech, kde se to pozitivně projeví, kde je v tom návrhu rozpočtu nějaká příležitost, nějaký princip oživení ekonomika. Já ho tam tedy nevidím.

Podívejme se na některé konkrétní věci. Kdo vymyslel u nás během první vlny krize tak důležitou věc jako byly cenově dostupné nebo dostupné a cenově přijatelné plicní ventilátory? Kdo to byl? Byli to čeští vědci. Byl to český výzkum. Ale v rozpočtu pro výzkum vláda přidala (k) 46,8 miliardám korun pouhé 0,9, necelou 1 miliardu. Tak to není podpora. To samozřejmě není podpora a to ukazuje to nasazení vlády v této věci, jak to myslí vážně s rozpočtem pro výzkum. My jsme už mnohokrát řekli, že výzkum a investice do výzkumu, do výzkumné infrastruktury jsou nesmírně důležité pro Českou republiku, pro budoucnost, pro naši ekonomiku, pro to, aby se nám dařilo a my jsme připraveni, když budeme ve vládě, dávat do výzkumu mnohem víc. Již letos jsme představili náš konkrétní plán, který říká, že do výzkumu by mělo jít 1 % HDP, do vzdělání 5 % HDP. Tomu ten rozpočet, který tady předložila vláda, ani náhodou neodpovídá, přitom investice do výzkumu jsou takové, které se jednoznačně vyplácejí.

Nebo mi řekněte, když se díváte na ten rozpočet, kde a jak chce vláda šetřit na provozu státu. To je opravdu těch 5 % úspor na provozu státu naše meta? Je to to, co má vláda dělat ve chvíli, kdy se dostává ekonomika do obtíží a kdy je potřeba šetřit nikoliv na občanech, ale právě na provozu státu? Před rokem a půl nebo ještě na začátku tohoto roku jsme od vlády slyšeli, že vláda slibuje ušetřit na provozu 10 %. To bylo v době, kdy ty příjmy do rozpočtu byly ještě vysoké a kdy tu žádné problémy nebyly. Teď by to bylo namístě, jenž se nestalo nic. Nestalo se nic ani v těch dobrých dobách a neděje se nic ani teď. 5 % je málo, 10 % by byl aspoň splněný slib, ale ani to nestačí.

My jsme už dávno přišli s návrhem antibyrokratické revoluce, která počítá se zrušením 20 % zákonů, vyhlášek, kontrol. To jsme slíbili, to po volbách uděláme a to budou výrazné úspory v provozních nákladech státu. Nebo jiný příklad. Pamatujete si, jak vláda říkala opakovaně, že se chce touto krizí proinvestovat. Už jsme slyšeli něco o tom, kam a kde jsme se třeba v tomto roce tou krizí proinvestovali? Já jsem nic takového neslyšel nebo nic takového nevidím, ale pamatuji si, že to byl hlavní důvod proč si vláda řekla o 200, 300 a nakonec 500 miliard deficitu. Proinvestujeme se, jdeme se tou krizí proinvestovat - říkal to pan premiér, říkala to paní ministryně financí doslova v každých zprávách každou celou hodinu, slyšeli jsme to všichni. Tak se ptám - kde jsou výsledky? A jak tomu odpovídá ten návrh rozpočtu? To nás opravdu vytrhne těch 40 miliard, navíc do investic? Pánbůh zaplať aspoň za to, aspoň, že tam je nějaké navýšení investic.

Ale tohle přece není proinvestování se ekonomickou krizí. Je to to stejné, co posloucháme řadu let po sobě - investice, budeme investovat, budeme stavět - ale výsledek tu není. My na rozdíl od vlády bychom skutečně investovali, pro nás by silnice, dálnice, rychlovlaky nebyly jenom něčím, co je napsané na papíře nebo v knize pana premiéra. My jsme slíbili a myslím si, že to je správné, dodržíme to, dát 3 % HDP na infrastrukturu. To není pouze slib, to je věc, která, až budeme ve vládě, se tak stane realitou, ale bylo by potřeba, aby se to stávalo realitou už teď, aby vláda, která mluví o tom, že se chce krizí proinvestovat, tak skutečně dala do rozpočtu potřebné prostředky na investice a připravila ty investice, ale to v tomto rozpočtu, dámy a pánové, nenajdete.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já považuji ten bilion korun nebo více než bilion korun, kterým nás vláda chce zadlužit v tomto roce a v těch třech následujících letech, za absolutně nepřijatelný, za neodpovědný, za výraz bezradnosti. V tom rozpočtu není nic, co by naznačovalo, že se chce vláda skutečně proinvestovat do dobré budoucnosti. Nejsou tam klíčové reformy, není tam ani náznak něčeho, co by mělo opravdu oživit ekonomiku, náznak toho, že si vláda uvědomuje, že na státu je potřeba šetřit, ale není možné šetřit na občanech. Není tam nic z toho, co by slibovalo, že když se všichni zadlužíme, že když všichni přijmeme takto vysoký deficit státního rozpočtu - a to je dluh každého občana, který bude v budoucnosti splácet - že se to vyplatí, že to pomůže lidem, že to nastartuje ekonomiku, že to prostě pomůže občanům, ať už jsou zaměstnanci nebo podnikatelé. Nic takového v tom rozpočtu nenajdete.

Já považuji ten návrh rozpočtu za výraz toho, co vláda předvádí nebo jaká vláda je v těch posledních letech nebo v tom posledním roce - bezradná, rezignovaná a vlastně bez představy, co dál. A místo toho, aby vláda tady proměnila to selhání rozpočtové v příležitost, začala znovu, moudřeji, předložila rozumný rozpočet, tak ten rozpočet, který tady máme na stole, ten se dá vyjádřit heslem - po nás potopa. Dámy a pánové, z těchto důvodů proto Občanská demokratická strana nebude hlasovat a uděláme všechno proto, abychom to pak v dalších letech dali do pořádku. Děkuji za pozornost. (Potlesk v sále.)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti: Zahrádkářský zákon prošel Sněmovnou, přispěje k zadržování vody a zlepšení stavu městské zeleně

16:26 Piráti: Zahrádkářský zákon prošel Sněmovnou, přispěje k zadržování vody a zlepšení stavu městské zeleně

Sněmovna včera schválila zahrádkářský zákon zabývající se zahrádkářskými koloniemi, jehož spolupředk…