Na téma odpovědnosti ústavních činitelů jsem četl spoustu názorů, jak právně podložených, tak amatérských. Nejčastěji to však byly názory spíše populistické, novinářsky manipulující nebo zpochybňující, případně výzvy k defenestraci či hození do vody. Opravdová odpověď se hledá těžko, ale je nutná, protože jde vždy o zásadní otázku politického režimu. Tedy jde o to, jak jsou odpovědní suverénnímu lidu ti, kteří tvoří ústavní instituce, které ať chceme nebo nechceme, mají vliv na náš život od narození do smrti.

Nechci se dnes věnovat novinářsky oblíbeným pomluvám práce Poslanecké sněmovny nebo obecné kritice vlády. Přitom témat nabízí jak zákonodárci, tak exekutiva, ale třeba i soudy nespočet, že by to vydalo na román. Dnes jsem pro obsah dohod musel vybrat téma jednání mezi vládami ČR a Ukrajiny, vzhledem k tomu, že dohody, které byly uzavřeny, jsou výsledkem absolutního nerespektování našich mezinárodně právních závazků, a to jak bilaterálních, tak mnohostranných, včetně závazků v oblasti lidských práv, o kterých rádi někteří naši představitelé poučují jiné. Nevím, zda jde o pouhý amatérismus, nebo záměr, jehož obsah odmítám chápat, protože se příčí zdravému rozumu.