Vážený pane předsedající, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci,

dovolím si naši debatu o tom, zda vyslovíme, či nevyslovíme důvěru vládě Andreje Babiše obohatit o ryze praktický pohled. Pokusím se zamyslet nad dvěma otázkami, to znamená, proč nebudu hlasovat pro důvěru této vládě, ale chtěla bych se také dotknout otázky jiné, a to je otázky, proč byl ten spěch s ustavením této vlády, že nebyl čas ani dojednat její podporu. A dojednání podpory pro vládu bývá v demokratických společnostech docela dobrým zvykem při ustanovování vlád.

Pan premiér a tato vláda s námi hraje hru na program. Já vnímám, že v podstatě vydírá ostatní politické strany, že tuto vládu musíme podpořit, když jsou tam přece i body našeho programu. Pan prezident to nazval švédským stolem. Já bych použila jiné přirovnání. Ono se mluví taky o vypuštění bílého pejska. Co to je? Vypustím bílého psíčka, abych odvedla pozornost a mohla si dělat, co chtěla. Samozřejmě - také mohu použít jiné přirovnání, vidím, že jsem možná nebyla úplně pochopena, co jsem chtěla říct, hodíme ohlodanou kost a poperte se o ni. Jistě, dámy a pánové, nás sociální demokraty těší například sliby vlády seniorům. Jen musím říct, že mám docela pochyby o jejich splnitelnosti, jestliže současně je ve vládním prohlášení záměr snížit odvody na sociálním pojištění, tedy snížit příjmy, ze kterých se důchody platí. Ale budiž, je věcí vlády, jak to udělá. Ale v tom je také zakopaný pes.