Vážení páni ministři, paní poslankyně, páni poslanci,

nejsem právník, nemohu se tedy zapojit do této právnické debaty. Jsem v této chvíli řadový poslanec, bavím se s lidmi. Dovolím si podívat se na celou věc jejich úhlem pohledu.

Stanovisko klubu sociální demokracie je známé, prezentovala ho zde Kateřina Valachová a já ho sdílím. Jen bych ráda řekla proč. Ještě na úvod možná chci říci, že jestliže nám záleží na ústavnosti a vládě práva v naší zemi, musíme se prostě bavit o konání pana prezidenta. Z tohoto důvodu je obsah ústavní žaloby od senátorů důležitým impulsem k diskusi. Ona ta dnešní diskuse není marná. Sama o sobě je podle mého názoru velmi cenná. Já bych se tady senátorů skutečně zastala. Senát je ústavní pojistka a oni se této role ujali. Ale otázka je, zda je odpovídající reakcí na některá konání a výroky, a tady zdůrazňuji, přímo voleného prezidenta skutečně ústavní žaloba, která má vést ke zbavení jeho mandátu.

Vyhlášení klubu sociální demokracie, že aktivně nepodpoříme podání ústavní žaloby, není rozhodnutí žádného stranického sekretariátu. Tady bych se velmi a velmi osobně ohradila. Nevím, jak v jiných politických stranách, ale u nás se rozhodnutí tvoří v diskusi v našich volených orgánech, s našimi členy, s našimi občany. Ti v tomto případě, upřímně řečeno, moc nechápou, co tady řešíme. Říkají nám, jste tam pro nás, přestaňte se zabývat sami sebou, protože tuto diskusi trošku tak vnímají, že se zabýváme sami sebou, a řešte problémy lidí.

Poukazují na dlouhé čekací doby na lékařská vyšetření a zákroky, nemožnost zajistit bydlení pro mladé, odpovídající péči pro seniory a miliony problémů a byrokracie při komunikaci s úřady, sociální problémy nejen ve vyloučených lokalitách, ale i samoživitelek a samoživitelů, problémy životního prostředí, dopravy. Kateřina Valachová mluvila o právní kvalitě textu. Od občanů ale mezi právníky pak je velká pochybnost o tom, zda je odpovídající reakce na konání přímo voleného prezidenta jeho zbavení mandátu. O tom už jsem mluvila.