Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové.

Na to, že je ten sál poloprázdný u tohoto tématu, je to velmi s podivem, protože si dovoluji tvrdit, že se potkáváme nad jedním z nejzásadnějších zákonů, které tato Sněmovna patrně bude v tomto volebním období prosazovat nebo schvalovat. Budoucnost školství v České republice je to zásadní, co určí, jak to bude v České republice vypadat v tom dlouhodobějším horizontu. Jak to bude vypadat za dvacet let - jestli se staneme jenom montovnou nebo područím asijských ekonomik a nějakým skansenem pro jejich turisty, nebo budeme skutečně dál zemí, která má kvalitní pracovní sílu, může se chlubit vzdělanými lidmi a umí své vzdělání patřičně využít v ekonomice.

Ministerstvo zveřejnilo plán strategie školství do roku 2030. A součástí plánu jsou velmi ambiciózní cíle. Změna curricula, protože řekněme si otevřeně, dnes nediskutujeme jenom o povinné maturitě z matematiky, ale diskutujeme o tom, jestli naše školství pořád bude školství 19. století, nebo se posuneme do století 21. A my tady trochu v povinné maturitě z matematiky doháníme obrovský rest. My jako politici, jako pedagogové, jsme trošku selhali, protože v posledních deseti letech neumíme definovat, jak má vypadat povinná maturita, ta státní maturita. Nejde jenom o matematiku. Maturita se neustále mění: jednou tam slohovka je, jednou tam není. Jednou tam maturita z matematiky je, jednou tam není. Jednou to opravuje CERMAT, jednou ve škole, jednou je cizí jazyk takový, podruhé je makový. To jsou věci, které by tak být neměly. A já bych si strašně přál, abychom dnes neřešili jenom povinnou maturitu z matematiky, ale abychom si dali mnohem větší a mnohem ambicióznější cíl: změnit státní maturitu tak, aby vyhovovala školství a aby ukazovala, jak má vypadat školství v 21. století.