Při procházkách vesnicemi vás zarazí názvy některých ulic, např. Novoknínská, Milínská, Československých legií. Pozorný návštěvník zavítá i na hřbitov a zde ke svému úžasu čte, že ten či onen nebožtík se narodil v Doksech v Čechách, v Milíně, Buštěhradě, Chýňavě. Místní restaurace lákají na týden české kuchyně. Součástí stálého jídelního lístku je desert lívanec. Kde se to v italských Alpách vzalo?

Oblast Trenta byla až do I. světové války součástí Rakousko-Uherska. V dubnu roku 1915 vystupuje Itálie z Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie) a italský král Viktor Emanuel III. vyhlašuje válku Rakousku. Součástí vojenské strategie se stal boj o horské průsmyky. Rakouská vojska zahájila ofenzivu v oblasti Trenta. Aby nevystavovala své obyvatele útrapám války, ale také z obavy, jak se zachová rakouské obyvatelstvo hovořící italsky, došlo k nebývalé evakuaci obyvatel do vnitrozemí Rakousko-uherského císařství.

Z dnes autonomní oblasti Trento bylo v průběhu května a června 1915 evakuováno kolem 75 000 lidí, většinou žen, dětí a starců. Muži narukovali do války. Z vesnic v údolí jezera Ledro se přestěhovalo 11 405 lidí do Čech. Původní představa, že jejich nedobrovolný exil potrvá tři měsíce, se protáhl na více než tři roky. Domů se vrátili až v roce 1919. Někteří již svou vlast nespatřili, 405 jich v Čechách zemřelo. Naopak 107 jich má v rodném listu jako místo narození jednu z českých obcí. Aby byl výčet úplný, je třeba poznamenat, že 103 osob se stalo nezvěstnými. Ti buď zahynuli, skončili v zajateckých táborech, nebo se jim v Čechách zalíbilo natolik, že přijali novou identitu a zůstali.