Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády,
jak všichni víme, dnes se nepředkládá žádná důchodová reforma, mění se parametry valorizace pro důchodce. Vláda tvrdí, že je mění proto, protože je to už neudržitelný stav, nicméně musíme si otevřeně říct, že to je stav, který si sama způsobila.
Všichni víme, že v únoru tohoto roku si vláda protlačila na sílu, podle našeho názoru protiústavně, změnu valorizace na rok 2023. Jinými slovy je to tisíc korun měsíčně, v tomto roce to bude sedm tisíc a můžeme to načítat, kolik to bude v těch dalších letech. Mohou to být pro důchodce, který bude dále žít 20, 25, let, statisíce korun. Ačkoliv - a to je důležité říct - ještě v lednu roku 2023, pan ministr Marian Jurečka tvrdil, že se na této valorizaci nic měnit nebude.
Co tím chci říct? Jdeme z extrému do extrému a běžní lidé, tím spíše potom třeba senioři, kteří nemají ty informace, tak jako je máme my, kteří v tom žijeme každý den, se v tom už nejsou schopni vyznat. K tomu ještě podotýkám to - a to je ten druhý extrém - kdy pan ministr financí Zbyněk Stanjura na podzim do rozpočtu dal na valorizaci čistou nulu, ačkoliv bezpečně věděl, že nula je vyloučena. Můžeme se bavit o tom, kolik tam měl dát, ale to, že tam nedal vůbec nic, je něco nepochopitelného.
Pokud byste argumentovali tím - teď to říkám členům vládní pětikoalice - že to není krátkodobé opatření, že to je takzvaně dlouhodobě neutěšený stav, potom se tedy zeptám jenom logicky, proč se to nedalo do vašeho volebního programu, proč jste to neměli v programovém prohlášení, že chcete valorizaci změnit? Nebo jste hráli hru s voliči, že se nic měnit nebude a nakonec se to udělá? Konečně pokud se nepletu, tak i Spolu si dalo do programového prohlášení, že naváže valorizace na průměrnou mzdu.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
No, já vám odpovím, protože kdybyste se nedostali sami do této hospodářské pasti, tak jsem přesvědčen, že byste žádnou valorizaci neměnili. Jinými slovy, řešíte už pouze důsledky své činnosti, spíše bych možná řekl nečinnosti. Protože je zcela zjevné, že hlavní příčinou toho současného stavu je nezvládnutá inflace a lví podíl na tom, že se inflace nezvládla, má nepochybně tato vláda. Mimo jiné tuto vládu dobíhá prakticky vše, co naslibovala. Vzpomínáte si před volbami? Nebudou se zvyšovat žádné daně. Prásk, prakticky všechny se zvedly. Nejenom před volbami, ještě to pan premiér tvrdil v říjnu minulého roku. Vzpomínáte si na živnostníky, na to, co se jim naslibovalo a co všechno se jim zvyšuje? Vzpomínáte si, co se naslibovalo mladým a tak dále. Ale to je jiná písnička.
Držme se té inflace, protože to je ta hlavní příčina. Proč je u nás třetí nejvyšší inflace v celé Evropské unii a to už několik měsíců, nemůže být pro nikoho překvapením, pokud se díval v neděli na pořad Partie, kde pan premiér Fiala sdělil svůj pohled na to, proč je tady takováhle vysoká inflace. Já už se nedivím, že jaksi s ní nedokáže tato vláda bojovat, protože pokud dodnes nikdo panu premiérovi nevysvětlil, co je její příčinou, tak se asi těžko může něco vyřešit.
Co vlastně tvrdil? Mimo jiné to, že inflace je dána rozhazovačnou politikou minulé vlády a pádem Bohemia Energy. Prosím pěkně, tu Bohemia Energy už vůbec radši nebudu komentovat, protože paradoxně je to opačně. Ale to je, řekněme, marginálie, úsměvné. Podstatnější je jiná věc a to je to první tvrzení, to je to ta takzvaná rozhazovačná politika minulé vlády. Ono je vždycky dobré, když se někdo obhajuje, ale ještě lepší je, když to udělá někdo, kdo je v tomto smyslu zcela nezávislý.
Tak já vám přečtu, co sdělila Evropská centrální banka v listopadu roku 2021, tedy v době, kdy už inflace zcela zjevně rostla. Evropská centrální banka tehdy popsala příčiny inflace.
Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?Anketa
Cituji přesně: Po letech, kdy byla inflace velmi nízká, dosáhla nyní, opakuji, v listopadu 2021 nejvyšší úroveň za posledních 13 let. Dochází k tomu ze tří hlavních důvodů. Naše ekonomika se rychle znovu otevírá, inflace tlačí nahoru vysoké ceny energií a za třetí také to, co statistici nazývají vlivem srovnávací základny. Pouze podotýkám, že v té době v Evropské unii byla inflace v průměru kolem 5 %. Evropská centrální banka měla beze zbytku pravdu. On je totiž fakt, že prakticky všechny země podpořily ekonomiku. Na druhou stranu je třeba vždycky říct, že se podporovalo tak, že ta podpora šla zejména do firem, ať už to byli živnostníci nebo větší nebo střední nebo menší podniky. Třeba v České republice, podobně jako v ostatních zemích, ta podpora se moc neodlišovala, možná percentuálně u nás byla o něco menší, než byla třeba v Německu, v Rakousku, ale fakticky šla na podporu toho, aby alespoň částečně měly firmy na to, aby uhradily nájmy, aby uhradily energie, personál a tak dále. Jinými slovy nešla přímo do domácností. Nepřímo, ale ať jsme objektivní, tam pochopitelně šla tím, že jsme udrželi zaměstnanost. Tím, že jsme udrželi zaměstnanost, tak pochopitelně jsme nepřipravili ty lidi o peníze, které si pochopitelně spořili v té době pandemické. To znamená, neměli, zjednodušeně řečeno, je kde utrácet.
A teď si představme, že se otevřela ekonomika a v danou chvíli de facto během několika dnů, ne-li týdnů, takřka v celé Evropě všichni chtěli nakupovat. To znamená obrovská poptávka, lidé si potřebovali dokoupit to, co si delší dobu dokoupit nemohli, ať už to bylo oblečení nebo další spotřební věci. Firmy pochopitelně potřebovaly začít nakupovat materiál a tak dále. Dokonce i některé nutné investice byli nuceni okamžitě dělat, to znamená, v dané chvíli byla poměrně vysoká poptávka, taky proto se tomu říká v té době poptávková inflace - a relativně nízká nabídka. Ano, v tu chvíli se na to zareagovalo, obchodníci tím, že pochopitelně ty ceny šly nahoru.
Zajímavé bylo chování centrálních bank v té době. Obecně říkám centrálních bank napříč celou Evropou, dokonce i v jiných než evropských zemích, kde centrální banky držely úrokové sazby poměrně hodně nízko, blížily se nule. Ne samozřejmě všechny úplně k té nule, ale držely nízko. Mimo jiné proto, že chtěly rozhýbat ekonomiku, ale popravdě řečeno se ta šance, kdy se měly začít zvedat úrokové sazby, obecně hodně prošvihla, protože ty banky neodhadly úplně správně, kdy ten covid fakticky končí, kdy nekončí a reagovalo se příliš pozdě. To znamená, spekulanti si napůjčovali velmi levně peníze, které se dostaly dále do oběhu a dále už ten příběh známe. Takže nepochybně i chování centrálních bank, neříkám jenom, v tom, sehrálo svoji významnou roli.
Velmi důležitý faktor růstu inflace - a stále se vracím k tomu, co řekla Evropská centrální banka - byly narušené dodavatelské řetězce. Celkem logicky. To znamená, začalo to haprovat. Určitě si vzpomínáte na ty průšvihy s tím, že v automobilovém průmyslu a jinde chyběly ty či ony výrobky, na což samozřejmě když něco chybí, se reaguje tím, že se to promítá do cen. A naprosto správně Evropská centrální banka sdělila v tom listopadu 2021 to, že další příčinou byla začínající energetická krize Těch příčin energetické krize bylo více. Určitě jedna z nich byla to, že se příliš zbrkle odstavovaly zdroje v některých zemích, mimo jiné v Německu, jaderné zdroje, dále zdroje na fosilní paliva. Ale pochopitelně byla v tom už i spekulace Ruska, která si hrála zejména s Německem, přes který vlastně tranzitně proudí plyn do dalších zemí, už jako kočka s myší a šponovaly se ty ceny nahoru. Toto je podzim roku 2021.
Co tím fakticky říkám, ale ani ne já, co tím vlastně říká Evropská centrální banka? V té době růstu inflace - po covidu myslíme samozřejmě - nešlo fakticky zabránit. Ale pozor, šlo jí zmírnit, přičemž různé země se k tomu postavily různě. A tady už je jádro pudla, protože já jsem musel tímhle tím začít; klišé, vykládat to, jak se hodně utrácelo a díky tomu se rozhýbala inflace. Je logické, když se těm lidem hromadí úspory a nemohou nakupovat, tak pak v tu chvíli samozřejmě nakupovat začnou a ty ceny jdou nahoru. Byli jsme ještě u vlády, byť už ne příliš dlouho, no a zatáhli jsme za ruční brzdu. Ano, udělali jsme rychlé opatření s DPH, dali jsme ho na nulu. Určitě si na to vzpomínáte. Samozřejmě hovořím o elektřině, o plynu, což nepochybně v té době pomohlo. Současně, protože už naše vláda končila, už jsme to nemohli udělat, nestihli jsme to udělat, tak jsme navrhli vládě nové, aby rychle zrušila poplatky za obnovitelné zdroje. Možná si na to vzpomínáte, tady ještě v prosinci 2021 jsem to navrhoval. To už nová vláda neakceptovala. Byla to její odpovědnost, její rozhodnutí.
Přišla nová vláda a místo, aby uchopila i ona boj s inflací - říkám záměrně slůvko i, protože to není jenom v rukou vlády, tak stále žila v tom marketingovém opojení vítězství a tou rétorikou z předvoleb, to je Babišova drahota. Jinými slovy, stále věřila tomu, že ta inflace byla vyhnána námi, ačkoliv tady jsem se snažil vysvětlit, že to bylo v celé Evropě a ta Centrální banka evropská to řekla celkem jasně, ale hlavně spoléhala na centrální banku. Já si opravdu vzpomínám, když tady vaši hospodářští ministři chodili a tvrdili, to je věc centrální banky, říkal to pan ministr financí Stanjura. Ona musí mít pod kontrolou inflaci. Což ale neznamená, že fiskální politikou a vládními kroky s ní bojovat nemůžeme. Je to totiž o tom, že musíme pochopit, jaký je charakter té inflace. Ale k tomu ještě, k tomu ještě přijdu.
Sázelo se na evropská řešení. Vzpomínáte si, jak vaši ministři zde chodili a říkali: V té Evropě to vyřešíme, tam se to dá do kupy, tam se to dá do pořádku a tam bude to centrální řešení, které všem pomůže. Tak se čekalo na evropské řešení. Jak to dopadlo, víme. Ignorovaly se naprosto naše návrhy. Já neříkám, že všechno, co jsme řekli, tak bylo geniální. Ale to je vaše odpovědnost, abyste si nakonec vybrali to, jakou cestou půjdete. Který z těch návrhů, který z té či oné země, ale v každém případě od února jsme zde říkali a říkal to tady pan předseda Babiš několikrát, že je třeba udělat zastropování u výrobců. Tenkrát jsme říkali 1 500 korun. Vycházeli jsme z toho, jaká byla cena u toho výrobce, když s tím šel na trh před rokem a půl, před dvěma, myslím tím vztaženo k té době 2022.
Upozorňovali jsme na to, že je nezbytně nutné zrušit platby za obnovitelné zdroje. Mnohokrát jsem to tady říkal. Navrhovali jsme celou řadu režimů a systémů, hovořím o energiích v tuto chvíli, zastropování. Úsměvy, budeme z to dělat sami, nepotřebujeme vaše rady. Fajn, tak jste je nepotřebovali. Podcenili jste totálně situaci, začali jste připravovat vlastní pseudořešení toho šíleného energetického úsporného tarifu, který taky dopadnul tak, jak dopadnul, a mezitím inflace letěla nahoru a už v té době letěla nejrychlejším tempem z celé Evropské unie. Celé léto jsme potom opakovali, že se musí už konečně začít něco dělat. A jaká byla vaše reakce? Tak si na to vzpomeňte! Populistická opatření, extremistická opatření a tak dále.
Až tedy přišel konec srpna, spadla klec. Cena byla 1 000 eur za megawatthodinu elektřiny. A najednou, co ještě před pár desítkami hodin bylo řešením z extremistického a populistického tábora, tak bylo najednou vaše řešení. Problém je, že to bylo samozřejmě pozdě. V rychlosti jste to přehodili z Ministerstva průmyslu a obchodu na Úřad vlády, v rychlosti jste tam postavili tým. Kdo v tom týmu byl, všichni víme. Co si tam odehrávaly energické společnosti, rovněž víme. Ale faktem je to, že se vymyslel a dal dohromady jakýsi model, jakýsi mechanismus zastropování, který jakkoliv byl nastaven z našeho pohledu vysoko, tak ale hlavně byl pozdě a to, co nastalo logicky se dalo očekávat. Protože fakticky začalo to zastropování platit až od roku 2023, takže celý rok 2022, když tady byly vysoké ceny energií, se to buď ignorovalo, nebo odkládalo, nebo připravovalo - to tedy beru aspoň ten závěr toho roku - aby se to zavedlo od roku 2023. A všichni taky víme, co se potom odehrávalo. Naštěstí v roce 2023 se to začalo otáčet opačným směrem, to znamená, ty ceny začaly klesat, to znamená, fakticky to zastropování, jestli mělo nějaký efekt, možná měsíc, možná dva, ale příliš déle to nebylo. Takže v době, kdy to mělo být a kdy mělo dojít, protože to je regulace, k zastropování, a vy jste celou dobu odmítali regulovat, tak regulace musí přijít rychle a musí být krátkodobá, to je smysl regulace. Vaše regulace přišla pozdě, dali jste ji na relativně dlouhou dobu, celý rok 2023, což je zcela zjevné, že se nevyužije. Výsledek ale všichni víme.
Tím, že se to nakonec šilo horkou jehlou, tak se to nedotklo prakticky už vůbec roku 2022, myslím tím v cenách energií, a za rok 2022 jsme měli - někdo tvrdí nejvyšší růst cen energií v Evropské unii, vy se bráníte a tvrdíte, že ty statistické úřady nepracují s relevantními daty. V každém případě kdybych byl hodně vstřícný vůči vám, tak to byl jeden z nejvyšších růstů cen energií v Evropské unii. A zdaleka se nedíváme jenom do Eurostatu. Když se podíváme teď do toho rakouského takzvaného happy koeficientu, tak za prvních pět měsíců roku 2023 každý měsíc, je to vztaženo tady k Praze, každý měsíc byla nejvyšší cena elektřiny v přepočtu na kupní sílu, s jednou jedinou výjimkou, jeden měsíc, už nevím který, jsme byli na druhém nejhorším místě. Takže je zcela zjevné, že se toto neuřídilo. A to se můžeme bavit o tom, že tady tu elektřinu vyrábíme, že ji vyrábíme relativně levně, že jí máme přebytky a tak dále.
Proč to říkám celé? Říkám to proto, že bojovat s inflací znamená, že musíme pochopit, jaký je její charakter. A na podzim roku 2021, ano, byla tažena především poptávkou. Z těch důvodů, které jsem tady řekl, a z těch důvodů, které, znovu opakuji správně, identifikovala Evropská centrální banka. Zlom ovšem nastal v okamžiku, kdy se hlavní příčinou už stávaly ceny energií, to znamená, ty byly ještě umocněné určitou mírou nejistoty spojené s válkou a samozřejmě s vývojem cen na evropském trhu, s plynem. Firmám pochopitelně rostly náklady, to začaly promítat okamžitě do cen, částečně v tom sehrála svoji roli i určitá nejistota podniků, protože neviděly, jak se to bude vyvíjet. Ale v každém případě v tuto chvíli už se ta inflace poptávková překlopila do inflace nákladové, byla tažena tedy hlavně náklady a ty rostly o desítky procent.
Tehdy před zvyšováním úrokových sazeb varoval člen Rusnokovy rady České národní banky a z mého pohledu jeden z nejzkušenějších centrálních bankéřů v Česku Oldřich Dědek. Víte co, prohlásil v lednu roku 2022? Člen Rusnokovy rady centrální banky: "Jsem přesvědčen, že v současné době" - čili od ledna 2022 - "se k měnové politice nedá přistupovat ve stylu - čím více jde inflace nahoru, tím více musí nahoru úrokové sazby. Jestliže zdrojem inflace jsou brutální nákladové tlaky, tak s tímto cenovým pohybem měnová politika nic neudělá, nezlevní energie, nezlevní ropu, železo a tak dále, pouze vytváří další dodatečné tlaky pro podniky." Záměrně neříkám, co jsme říkali. My jsme říkali něco podobného, a vy nás okamžitě napadnete, že jsme zase z populistického tábora. Takto to říká Oldřich Dědek.
Co jsem tím chtěl říct? Bytostně si stojím za tím, že vláda selhala v boji s inflací. Popřela navíc sama sebe. Ještě před dvěma roky tvrdila, že se jedná o Babišovu drahotu. Jenomže my jsme opatření navzdory tomu, že to nebyla žádná naše drahota, ale že to byl důsledek covidové doby, což každý, kdo vystudoval alespoň pár týdnů ekonomické školy střední, musí vědět, tak my jsme opatření udělali. Můžete nás kritizovat, jaké jsme udělali opatření, ale naše opatření zabralo v té době. Vy jste měli možnost udělat třeba i jiná opatření. Nechtěli jste to udělat s tím DPH? Dobře, tak jste měli udělat něco jiného. Proč jste neregulovali okamžitě? Proč jste se nedívali, jak to dělají ostatní? Přece nemůžete popřít to, že když inflace na konci 2021 byla na úrovni 5,4 % v České republice a v Evropské unii byl průměr 5,3 %, mimo jiné znovu říkám, bylo to tedy dáno i tím, že jsme rychle regulovali, že jsme tedy stáhli to DPH, tak za pár měsíců byla v České republice dvojnásobná inflace. Dvojnásobná. A ona se pořád drží. To znamená, když byla v Evropě 9 %, u nás byla 18 %, teď je to přibližně pořád ten dvojnásobek. Přece vidíme, že se nám rozevřely ty nůžky, vidíme, že nám to ujelo. Tak přijměme za to tu odpovědnost.
Takže pojďme zpátky k té otázce, kterou jsem tady už říkal, změna té valorizace, to je vlastně to zásadní, s čím dnes pan ministr přichází, jestli by byla ta změna valorizace, kdyby nebyla vysoká inflace. A tedy znovu říkám, že kdyby ano, tvrdíte, že byste to tak jako tak udělali, proč jste to tedy neřekli zavčasu? Proč jste to nedali do programového prohlášení? Proč jste se nezavázali před volbami, před vašimi voliči, že změníte ten mechanismus? Proč jste jim neřekli, že to stáhnete, že se sníží? To by bylo fér. A pak bych bral tuhle vaši argumentaci. My jsme to říkali jasně před volbami, že to uděláme, že to snížíme, že to je neudržitelné. Ale nic takového jste neřekli, vůbec nic takového tam nepadlo. Nebo jste to cíleně zapřeli, já nevím. Můžete říct teda, dobře - změnila se situace, je válka, je krize. Dobře, tak proč jste to neřekli alespoň na podzim? Jestliže tvrdíte, že v minulém roce se zásadně změnila situace, tak proč jste na podzim nepřišli s tím, že se to bude všechno měnit? Nebo v tom sehrály roli prezidentské volby? Kandidátka na prezidentku paní Danuše Nerudová ve své bezelstnosti tento týden řekla, že valorizace byla pozdě proto, že by se volby ovlivnily. - Já říkám v bezelstnosti, no ale ona má pravdu. To je prostě fakt. Takže můj názor, neochvějný, vážené kolegyně, vážení kolegové, je takový, že kdyby nebyla takhle vysoká inflace, nebyla by ani ta změna, kterou vy navrhujete. A to je popravdě řečeno to, co mi na tom vadí úplně nejvíc, že si hrajete na mravokárce a obětní beránky, kteří jaksi dělají na rozdíl od nás ta nepopulární opatření, ale faktem je, že kdybyste to úplně nepokazili ten minulý rok, tak se dnes neděje vůbec, vůbec nic.
Takže chyba je ve vás. Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
