V zastupitelské demokracii funguje správa věcí veřejných na tom principu, že o podstatných záležitostech ve společnosti nerozhodují lidé přímo, ale prostřednictvím svých zástupců, které si svobodně zvolí.  Ti pak rozhodují na základě přání, představ a požadavků občanů, s nimiž se setkávají a jejichž názory znají. Tak je tomu na úrovní ústřední (Parlament), krajské i obecní. Výjimkou jsou případy, kdy je vyhlášeno referendum a občané o nějaké konkrétní záležitosti rozhodují přímo, vhozením hlasovacího lístku s jednoznačnou odpovědí na položenou otázku.

Podobné je to s rozpočtem města. Rozpočet je v podstatě grafické a číselné vyjádření příjmů a výdajů města na daný kalendářní rok, přičemž finanční prostředky jsou seřazeny dle tzv. rozpočtové skladby, dané právním předpisem. Podle zákona o obcích o tomto rozpočtu rozhoduje jen a pouze zastupitelstvo města. Jedná se o vyhrazenou působnost tohoto nejvyššího orgánu města, který má vazbu na občany (jeho členové jsou voleni ve volbách). I zde je možnost, aby se vedle tohoto principu delegování pravomoci rozhodovat uplatnil princip přímé demokracie. Jedná se o tzv. Participativní rozpočet. Názorným příkladem je například Městská část Praha 3.

Zastupitelstvo města vyčlení určitou část výdajů v rozpočtu města k tomuto účelu. Městský úřad pak vyzve občany, aby vymysleli a v určeném termínu navrhli, co by ve městě chtěli zlepšit. Po té městský úřad posoudí realizovatelnost podaných návrhů, tyto návrhy administrativně zpracuje a představí veřejnosti - nejlépe na internetových stránkách města a na veřejných besedách. Občané pak hlasováním rozhodnou o jednotlivých návrzích s tím, že realizován bude ten, který získá nejvíce hlasů. Do tohoto procesu již zastupitelstvo města nezasahuje ani jeho výběr neovlivňuje. Následně městský úřad zajistí realizaci návrhu, tedy: zpracování projektové dokumentace, vyřízení potřebných povolení, zadání veřejné zakázky, výběr zhotovitele a zajištění uvedení do provozu.